Proč dogy žijí kratší dobu než čivavy? Vědci našli stopu v DNA
Velcí psi mají oproti malým plemenům kratší život. Nová americká studie publikovaná agenturou Reuters naznačuje, že za tím nestojí pouze vyšší riziko některých nemocí. Rychleji u nich probíhají také molekulární změny spojené se stárnutím. Výzkum téměř devíti stovek psů by mohl pomoci při hledání způsobů, jak prodloužit jejich život ve zdraví.
Německá doga a čivava patří ke stejnému živočišnému druhu, jejich vyhlídky na délku života se však výrazně liší. Zatímco mezi savčími druhy obecně platí, že větší živočichové žijí déle než menší, u psích plemen je vztah opačný. Američtí vědci nyní přinášejí nové vysvětlení. U velkých psů podle jejich studie rychleji postupují některé změny DNA spojené se stárnutím. O výzkumu zveřejněném v časopise Science informovala agentura Reuters.
„Všichni víme, že velcí psi se obvykle nedožijí tak vysokého věku jako malí psi. Nevěděli jsme ale, zda jejich buňky skutečně stárnou rychleji, nebo jestli prostě onemocní určitými chorobami dříve,“ uvedl jeden z autorů studie Noah Snyder-Mackler. Výsledky naznačují, že alespoň část samotného procesu stárnutí se u velkých psů skutečně odehrává rychleji.
Biologické hodiny ukázaly rozdíly mezi plemeny
Výzkumníci analyzovali vzorky krve 894 psů různých plemen. Zaměřili se na chemické značky na DNA, které se v průběhu života mění. Z těchto změn sestavili takzvané epigenetické hodiny, s jejichž pomocí dokázali odhadovat věk psů s mediánovou odchylkou menší než jeden rok.
Tyto hodiny zároveň umožňují zkoumat, zda stárnutí organismu odpovídá jeho kalendářnímu věku. Biologické stáří totiž odráží stav buněk, tkání a orgánů a u stejně starých jedinců se může lišit. Studie ukázala, že molekulární stárnutí postupuje rychleji nejen u větších psů, ale také u samců. Psi, jejichž biologický věk byl vyšší, než vědci očekávali vzhledem k jejich profilu, měli současně vyšší riziko předčasného úmrtí.
Ochrana DNA u velkých psů slábne rychleji
Výrazné změny vědci zaznamenali především v oblastech DNA, které pomáhají držet pod kontrolou takzvané skákající geny. Jde o úseky genetické informace, které se mohou kopírovat a přesouvat na jiná místa v genomu. Pokud tato kontrola slábne, může to přispívat k poškození DNA a vzniku nemocí včetně rakoviny.
Právě u velkých psů podle výzkumníků tato ochrana s přibývajícím věkem oslabovala rychleji. Zjištění tak nabízí možné vysvětlení jejich kratšího života. Neznamená však, že vědci našli jedinou příčinu rozdílů mezi plemeny. Délku života ovlivňuje více biologických mechanismů a nové výsledky nevylučují ani dřívější vysvětlení, například rychlejší vývoj nebo vyšší riziko nádorových onemocnění.
Daň za rychlý růst a šlechtění?
Roli mohlo sehrát také dlouhodobé šlechtění. Lidé po generace vybírali psy, kteří rychle rostli a dosahovali velké tělesné velikosti, protože tyto vlastnosti využívali při hlídání, lovu či pasení. Výhody, které takto vyšlechtění psi získali pro svůj pracovní život, ale mohly mít i vedlejší důsledky pro jejich zdraví ve vyšším věku.
Výzkum by v budoucnu mohl pomoci při hledání způsobů, jak některé procesy stárnutí zpomalit a prodloužit psům život ve zdraví. Na jednoduchý recept na dlouhověkost je však podle autorů brzy. Jak upozorňuje Snyder-Mackler, neexistují jediné biologické hodiny, které by řídily délku života. Ani zpomalení molekulárního stárnutí proto samo o sobě nezaručí, že se německá doga dožije stejného věku jako čivava.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
