Příchod podzimních plískanic a nižších teplot se často projeví na snížené imunitě obyvatel a vyšší incidenci řady infekčních nemocí zejména horních a dolních cest dýchacích. Změna ročních období se děje neustále a z evolučního hlediska by na ni měl organismus být zvyklý, zejména u průměrně zdravého dospělého jedince. Pokud tomu tak není, značí to již určitou patologii v těle, nebo alespoň chronickou nerovnováhu v životním stylu projevující se problémy na fyzické a psychické úrovni. Tyto můžeme napravit konkrétními strategiemi a náš každodenní přístup změnit k lepšímu. To se projeví na všech úrovních: lepší imunitě, náladě i hladině energie.

Klíčová změna, jejímiž dopady nemáme většinou tendenci se zabývat, je slábnoucí intenzita slunečního záření a zkracování světlé části dne. Role slunečních paprsků v našem životě je nezastupitelná. Důležitou změnou s odcházejícím létem je fakt, že tělo přestává být schopno tvořit si samo vitamín D ze slunečních paprsků. Je to dáno tím, že UV záření musí na kůži pro tvorbu vitamínu D dopadat v určitém úhlu a takto vysoko už slunce na oblohu opět do jara nevystoupá. Z podstaty toho, že je vitamín D vitamín, není tělo schopno si ho vyrobit bez vnějšího impulsu, nebo ho musíme přijmout stravou. Je přítomný téměř výhradně v živočišných produktech, ale je třeba zdůraznit, že získat jeho doporučené množství pouze z jídla je téměř nemožné.

Biohacking: K vitamínu D patří vápník i vitamín K. A pozor na ten správný

Enjoy

Vitamín D je důležitý pro těhotenství, kosti i odolnost proti covidu.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Doporučená denní dávka byla dlouhé roky stanovena na 1000 mezinárodních jednotek (IU) denně, s epidemií covidu-19 proběhlo přehodnocení na 2000 IU denně. Statut vitamínu D byl totiž úzce korelován s vážností průběhu a smrtností na covid-19, nejvíce ze všech zkoumaných látek, které na covid měly vliv. V minulosti byla hladina vitamínu D spojována zejména s jeho rolí v kosterním metabolismu a jeho velmi nízká úroveň s rozvinutím křivice u dětí. Odborníci ale časem zjistili, že se vitamín D chová spíše jako steroidní hormon než vitamín a má řadu nezastupitelných rolí v organismu. Jednou z těch hlavních je právě jeho funkce modulátoru obranných schopností těla.

Vitamín D je rozpustný v tucích a díky tomu se ukládá v tkáních na delší dobu. Jeho dostatečná zásoba nám tedy vystačí na několik týdnů až měsíců, pokud jsme se v létě pravidelně vystavovali přímým slunečním paprskům bez ochrany. Tato zásoba je ale vysoce individuální a už týdny po absenci vitamínu D ze slunce můžeme pociťovat dopady. Má se za to, že alespoň částečně tato absence způsobuje vznik „podzimních splínů“, protože nízký status vitamínu D v organismu je významně spojen se vznikem depresí a úzkostí. Od září se tedy pro zachování jeho dostatečné hladiny a tím dobrého zdraví doporučuje suplementace vitamínem D, ideálně oněch 2000 IU denně pro dospělého, 1000 IU pro děti.

Biohacking: Kortizol je pro lidské tělo nezbytný, může však i pořádně potrápit

Enjoy

Kortizol je steroidní hormon, vylučovaný žlázami s vnitřní sekrecí, nadledvinkami. Je to párový orgán, „sedící“ na každé ledvině. Kortizol je hormon, který potřebujeme naprosto nutně pro zdravé fungování těla. Naše tělo je ale také náchylné mít kortizolu přebytek nebo i nedostatek.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Únavu a zhoršenou imunitu také může způsobovat vliv zkracujícího se dne a slábnoucích slunečních paprsků na náš cirkadiánní rytmus. To jsou naše vnitřní hodiny, které řídí denní cyklus našeho těla. Určuje tak dobu a délku spánku, hladinu energie během dne, apetit či náladu a to je řízeno pomocí biochemických procesů. Například intenzita modré části světelného spektra má vliv na vyplavení energetizujících hormonů v těle a pokud je slunce málo, můžeme mít pocit chronicky zvýšené únavy.

Letní životní styl zahrnující déle strávený čas na čerstvém vzduchu a více pohybu, více čerstvých potravin, více volna a sociálních interakcí nás nabudil a zpomalení s podzimem můžeme pociťovat negativně. Je tedy dobré nezazimovat ihned, ale pokračovat s nějakým pohybem a vhodně oblečení nadále trávit čas venku. Zařadíme více teplých potravin do jídelníčku, ale dbáme na čerstvost a prospěšnost surovin. Je dobré přidat čaje a bylinky do každodenní rutiny: například ve formě adaptogenů, jako je tulsi, ašvaganda, rodiola či bakopa. Ty mají mřížku rozličných prospěšných látek, které vylepšují celkový stav a pomáhají zmírnit dopady stresu a udržují dobrou náladu. Pro podporu imunity je na podzim vhodné také zahrnout další doplňky jako vitamín C, zinek či hořčík. Tak se nám nemoci vyhnout co nejdéle a lépe si užijeme toto roční období.