Opatrně zbourat a pak kostičky použít zase na další stavbu. Tak funguje nejen lego, ale i cirkulární ekonomika v praxi. V Česku je zatím v plenkách. I pro odborníky je těžké se orientovat v této problematice. Přínosné by určitě bylo, pokud by celý proces podpořil i stát, říká v rozhovoru pro newstream.cz letos nově zvolená předsedkyně České rady pro šetrné budovy Iveta Králová.
Podpora penzijního spoření má nové parametry. Na svém středečním zasedání je schválila vláda premiéra Petra Fialy. Pokud novela projde úspěšně celým legislativním procesem, změny by měly začít platit od 1. ledna 2024. Novela přináší například změnu výše státního příspěvku, mění minimální délku povinného spoření z pěti na deset let a zavádí nový produkt, takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP), který umožní lidem další varianty zhodnocování uspořených peněz.
Sedm z deseti Čechů si spoří na penzi a více než polovina populace si odkládá peníze na důchod pravidelně. To je pozitivní. Částky, které si ale lidé odkládají na stáří nejsou nijak závratné a část lidí si nespoří dokonce vůbec. A ti, co si šetří, peníze dávají hlavně na produkty s nízkým či žádným zhodnocením a do investování se příliš nehrnou. Obava většiny z nich, že jim klesne v penzi životní úroveň a budou se muset více uskrovnit, tak může být více než oprávněná, pokud s tím nezačnou rychle něco dělat, jak apelují odborníci.
Investování do ikonických akcií typu Apple nebo do podílových fondů podle ESG principů není už nic nového. To, že se ale dá investovat do konkrétních podniků i přímo u nás a s průměrným 12procentním zhodnocením, až tak známé ještě stále není. Přes takzvaný investiční crowdfunding, můžete i jen s tisícikorunou podpořit značky jako je Remoska, revitalizovaný Znojemský městský pivovar nebo třeba továrna na matrace a přikrývky PiCaSo z Mikulova či rodinná firma na světelnou výzdobu Decoled.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) se teprve ve vládních kuloárech finišuje a jeho parametry se vyjasní při schvalování až v průběhu nadcházejících týdnů či měsíců. Už teď je ale zřejmé, že formulace a využívání DIP vnese lepší světlo i větší spravedlnost do investic, které mají Čechy zajišťovat na stáří. Vláda by se měla novelou zabývat na svém zasedání nejspíš 18. června a má v plánu její schválení tak, aby mohla začít platit od 1. ledna 2024. Banky i finanční poradci finální podobu DIP už proto netrpělivě vyhlíží.
Účet dlouhodobých investic neboli investiční penzijní účet a nová regulace v připravované novele nepřináší z pohledu regulace kapitálového trhu nijak zásadní novinky. Nově ale přináší pravidla, na jejichž základě bude možné zajímavěji investovat i uplatňovat daňové odpočty, popisuje výkonná ředitelka Asociace pro rozvoj kapitálového trhu (AKAT) Jana Brodani v rozhovoru k novele, kterou by měla vláda projednat ještě před letními prázdninami. Na podzim by mělo dojít k její schválení tak, aby od ledna už mohla nová pravidla začít platit.
Samoživitelky bez příjmů, africké vdovy s malými dětmi, sociální pracovníci nebo lidé s mnoha půjčkami, to vše jsou lidé, kteří jsou dnes ve společnosti často zcela neviditelní. Proto je třeba o nich hovořit a pomáhat jim, aby se nestávali těmi dalšími, kteří plavou mimo sociální záchranný systém, zaznělo opakovaně v diskusích dalšího klubového setkání Newstream Business Clubu českých a slovenských žen. Květnové setkání inspirativních žen se uskutečnilo v prostorách Česko-kapverdské obchodní komory a Nadačního fondu Naděje Cabo Verde pod záštitou členky klubu a šéfky této obchodní komory Móniky Sofie Duarte.
Co se stane se zdejšími spořílky, pokud se české vládě podaří protlačit snížení státní podpory stavebního spoření na pouhou tisícikorunu ročně nebo ještě méně? Na kolik se to promítne do trhu s bydlením a do finančních institucí? Někteří odborníci už hovoří o konci stavebního spoření, pokud plánovaná změna projde. Jiní vzkazují vládě, že by měla být razantnější anebo aspoň podpořit stavebko jen s podmínkou využití peněz pouze na bytové účely. Probrali jsme to s odborníky dvou největších finančně poradenských firem v Česku.
Výstava Taxidermie brněnského umělce Milana Housera přináší nové a neotřelé přístupy k abstraktní malbě. Svými obřími barevnými objekty v prostoru Foyer KKCG na pražské Bořislavce bourá zavedené stereotypy a představuje fascinaci vybranými fyzikálními vlastnostmi materiálů i autorův zájem o vesmír a sci-fi. Výstava je přístupná do 11.června.
Po letech spojených s uzavíráním provozů a energetickou krizí začínají mít české firmy už zase chuť opatrně investovat a rozšiřovat podnikání. Nálada českých firem a podnikatelů se vrací podle Indexu očekávání firem, který dnes zveřejnila ČSOB, do období před příchodem pandemie covid-19. „České firmy jsou neuvěřitelně vitální a schopné ustát ekonomické nástrahy a výzvy, a to nás vede k mírnému a velmi křehkému optimismu do budoucna,“ zdůraznil v rozhovoru Pavel Prokop, výkonný ředitel firemního bankovnictví ČSOB.
Moravský developer láká do Mikulova na genius loci, design, udržitelnost i vybranou gastronomii. Jeho investiční společnost Volarik Capital se na jihu Moravy chystá stavět o sto šest. A nebude to jen o rozšíření stávajícího hotelu v Mikulově. „V plánu je ekologicky zaměřená výstavba, která zahrnuje butikový hotel, apartmány i čtyřmiliardové lázně. A to prý není zdaleka vše, prozradil Newstreamu Mike Volařík. Časem prý bude stavět i u moře.
Novopečený britský panovník Karel III. se spolu s korunou stává i majitelem mnoha nemovitostí. K už tak velkolepé sbírce domů a pozemků mu přibyla ještě řada dalších. Jeho realitní portfolio zahrnuje impozantní královská sídla, soukromé paláce, rozsáhlé pozemky, starobylé zříceniny, a dokonce i venkovské domky a chalupy. Podívejte se, kde všude například je pánem domu král. Výčet pochopitelně ale není kompletní.
Stále výraznějším hráčem na poli pražského coworkingu se v poslední době stává i společnost Passerinvest Group. Prostory pro sdílené kanceláře buduje postupně, a to ve své domovské lokalitě na pražské Brumlovce. Koncem května by zde měla mít přes 10 tisíc metrů čtverečních sdílených kanceláří. Do dalších lokalit vyjma svých budov se prý ale zatím určitě nechystá. Už teď byly investice do nových Fleksi kanceláří podle majitele společnosti Radima Passera enormní.
Rozvod nebo dědictví, to jsou nejčastější důvody, kdy banky svolí ke speciální variantě poskytování hypotéky. Nový dlužník získá úvěr za původních, o dost výhodnějších podmínek, než by dostal nyní. Říká se tomu převzetí hypotéky dlužníkem. Nový dlužník díky tomu ušetří i několik tisíců korun měsíčně oproti stávajícím sazbám. V tuto chvíli tento typ hypotéky nabízí v plném rozsahu jen čtveřice bank a jedna další částečně. Přečtěte si, které to jsou a za jakých podmínek převzetí hypotéky umožňují.
Na pražské konferenci o diverzitě pořádané byznysovým portálem newstream.cz zazněly příběhy o nerovných příležitostech ve firmách i o nedostatečné odvaze žen usilovat o stejné platy, jako mají muži. Část velkých firem se nicméně už snaží tuto situaci měnit a vytváří prostředí, kde záleží na výkonu a schopnostech, nikoliv na tom, jak kdo vypadá nebo jakého je genderu, rasy, vyznání nebo kultury. Jednou z takovýchto společností je i UniCredit Bank. „Diverzita je obohacující pro všechny. Stejně tak i koncept udržitelnosti. To jsou pro nás klíčové věci,“ říká v rozhovoru generální manažer české a slovenské UniCredit Bank Marco Iannaccone.
