Lákají vás hordy pečlivě naaranžované zmrzliny ozdobené tu oplatkou, tu čtverečkem čokolády či kouskem ovoce? Tak to si rovnou nechte zajít chuť, míní gurmet Pavel Maurer. Nejlepší zmrzlina je podle něj ta, která se prodává „pod poklicí“.
Rajčata, původně označovaná jako rajská jablka, jsou pro gurmeta Pavla Maurera něco jako pozemský zázrak, rostou téměř všude a v kuchyni umí udělat velkou parádu. Má to ale háček, při pěstování jsou náročná na přísun vody. A ta se s postupující klimatickou změnou stává stále vzácnější. Vědci nelení a šlechtí odrůdy, které tolik závlahy nepotřebují. Co myslíte, ztratí takové nežíznivé rajče na chuti? přemítá Maurer.
Není ale voda jako voda a tuplem ne pro "zhýčkaného" Evropana. Dovolenou v tropech vám může znepříjemnit i pár nevinně vyhlížejících kostek ledu v osvěžujícím drinku. Gurmet Pavel Maurer se podělil o tip, jak si i na cestách vylepšit tuto životadárnou tekutinu.
Už třetí den courám po festivalově laděných Karlových Varech a přemýšlím, jaká gastronomická doporučení vám dám nejen na období „filmové”, ale na kdykoli, kdy se rozhodnete sem přijet. Je to fakt kouzelné místo, říká gastronovinář a gurmet Pavel Maurer, který se pro Newstream podělil o své tipy na kulinářské zážitky.
Léto je tu a s ním i čas dovolených a poznávání nových míst, kultur i gastronomických specialit. Doby, kdy si Češi na cestu k moři přibalili paštiky a konzervy, jsou naštěstí dávno pryč. A v čase silné koruny se v řadě destinací můžeme i poměrně "levně" najíst. Gastronovinář a gurmet Pavel Maurer se pro Newstream podělil o své tipy, jak si z takové gastrotour neodvézt i nějakou tu potíž.
Šéfkuchařka Miluše Makó z Green Table uzavírá sérii „tři chefky v Praze”, které na Newstreamu postupně představil novinář a gurmet Pavel Maurer. Miluše už od dětství měla kladný vztah k zelenině, její dědeček byl totiž zelinář. Není proto divu, že zakotvila u vegetariánské a veganské kuchyně, která ale chutná i pravověrný masožravcům.
Eliška Hromková je pozoruhodný úkaz české gastronomické scény. Původně si myslela na kariéru architektky, pohodlí kanceláře ale vyměnila za frkot v kuchyni. Učila se od michelinských špiček a teď sama šéfuje legendárnímu Alcronu. A velmi úspěšně, dodává novinář a gurmet Pavel Maurer, který Elišce položil několik rychlých otázek. Jak jde ze stručných a přesných odpovědí tušit, pracovní tempo těch nejlepších šéfkuchařů je skutečně vražedné. Na každé minutě jednoduše záleží. I tak má jejich pracovní den i 14 hodin, jak potvrzuje první žena šéfkuchařka slavného Alcronu.
O ženách ve vrcholné gastronomii se mluví mnohem méně než o mužích. A to mi vadí, píše ve svém příspěvku pro Newstream novinář a gurmet Pavel Maurer. Kde kdo na světě podle něj zná jména jako Jamie Oliver, Gordon Ramsay, Ferran Adriá. A u nás pak Zdeňka Pohlreicha. Kdo však zná jména šéfkuchařek? ptá se Maurer. Kdo třeba ví, že tento měsíc bude přebírat cenu „nejlepší šéfkuchařka světa“ jistá Mexičanka jménem Elena Reygadas? Žena, která provozuje pět skvěle prosperujících podniků v devítimilionovém Mexiko City, je, bohužel, mimo záři reflektorů. A to je škoda. Také Česko má řadu skvělých šéfkuchařek. Tady je Maurerův výběr těch nejlepších z nejlepších chefek.
Na Facebooku se Pavel Maurer pohybuje už nějaký ten pátek. Posledních deset let na něm zveřejňuje příspěvky výhradně spojené s gastronomií. Přesto ho stále ohromuje a šokuje, jak nepředvídatelné reakce mohou tyto vzkazy vyvolat. A jak sám říká, vůbec neplatí, že čím více úsilí, času a peněz do sdělení investujete, tím více reakcí sklidíte. Haute cuisine v tomto zápase o pozornost jasně prohrává s buřty s cibulí.
Jaký je rozdíl mezi šunkou standard a šunkou nejvyšší kvality? Je "éčko" v potravinách vždy škodlivé? Gurmet Pavel Maurer se tentokrát zaměřil na etikety českých potravin. I když je sám spíš nestuduje, Češi to k jeho překvapení většinou dělají.
Voda. Zázračná tekutina, bez které by nebylo života. V některých koutech naší planety už dobře vědí, co to je, když se jí nedostává. A právě jedno z takových míst navštívil gurmet Pavel Maurer a se čtenáři Newstreamu se podělil o své zamyšlení o vodě.
Miliony lidí na celé planetě o víkendu sledovaly nevídanou korunovaci. Mě na této unikátní parádě samozřejmě zajímá pohled gastronomický. Co asi po těch únavných hodinách čekání, mávání, modlení, zpívání a provolávání slávy nakonec měli k jídlu? Jak vypadal korunovační oběd? Co jedli a pili nejprestižnější aristokraté světa? Kdo měl tu čest a pochopitelně i nejvyšší prověrku, aby mohl potěšit vyprahlá hrdla králů, ministrů, princezen, vévodů, knížat, slovutných lordů a prezidentů?
Je libo saranče na grilu, vařeného škorpióna nebo smaženého moučného červa v bramborovém těstíčku? Hmyz se pomalu, nenápadně a nenávratně vkrádá do našeho jídelníčku. A je dost pravděpodobné, že bez něj to v příštích letech naše planeta z hlediska výživy obyvatelstva nepřežije.
V bytě, na balkoně, na zahradě. Bylinkám se může dařit všude. A v jídle udělají obří službu. I ty nejobyčejnější rostlinky umějí být kořením života, míní gurmet Pavel Maurer a přiznává, že jejich pěstování propadl.
Připadá mi, že z celého příborového portfolia je úplně nejpodstatnější lžíce. Lžíce je tak samozřejmou součástí našeho života, že často ani nevnímáme její design a z jakého materiálu je vyrobena.
