Říkali jste, páni ministři, že máme šetřit. A omezit cestování autem. Mohu se zeptat, jak se to šetření dělá? Pane ministře financí Stanjuro, vy těch asi šest set metrů ze svého sídla v Letenské ulici na Úřad vlády již asi chodíte pěšky, že. Podklady nese asistent s modrým majáčkem na přilbě?
Dlouho se čekalo, jak se vláda postaví k rapidně zdražujícím palivům. Zdálo se, že existuje určitá naděje, že si erár pro blaho národa nechá ujít pár desítek miliard třeba ze spotřební daně. Nestalo se.
V neděli stála nafta u pumpy Benziny na pražském Krejcárku 46,50. Bylo to šokující číslo. Ještě před týdnem stál litr nafty pod čtyřicet korun. V pondělí už bylo na totemech 47,70. Tomu se říká inflace v praxi.
Dva roky se šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová marně snažila varovat vládu, aby brzdila ve výdajích. Nová vláda začala šetřit. Ale přišla válka na Ukrajině. Zdražují energie, inflace dál poroste. Ekonomika zbrzdí. Kde brát? „Náklady související s ukrajinským konfliktem by se měly v první řadě pokrýt z vládní rozpočtové rezervy,“ říká nekompromisně Zamrazilová.
V současnosti hodně lidí zajímají kryty. Možná je to zájem iracionální, pocházející ze strachu. Ale všichni jsme viděli záběry z kyjevského metra, jak tam děti sedí v řadě jako někde v koncentráku. Ano, řada lidí má strach.
Litr benzínu už stojí 42 korun, nafta podobně. Další růst cen se dá čekat. Zdražování plynu ucítíme v dalších měsících, jistě se promítne do gigantické březnové inflace. To ale není všechno. Ve hře je i varianta, že ropa a plyn nebudou vůbec. Pokud tak Putin, který se dostává pod stále větší tlak, rozhodne.
Zatímco ruské tanky postupují ukrajinskou krajinou, ruští hokejisté bruslí před americkými fanoušky hokeje, přihrávají a střílejí – v tomto případě góly.
Z vojenského hlediska jde zatím o nasazení menší síly, než jakou Rusko disponuje, myslí si Andor Šándor, generál ve výslužbě a bezpečností expert. Podle něj záleží na tom, jaké cíle Putin sleduje. Rozhodně mu s nasazeným počtem vojáků nejde o celkové dobytí Ukrajiny. Podle Šándora chce dobýt správní centra. A Ukrajinu tak rozložit, a podrobit si ji.
„Šachy jsou nejintelektuálnější sport,“ prohlásil na pódiu hotelu v černomořském středisku Dagomys nedaleko Soči Vladimir Putin začátkem června roku 2014. Konal se tam jubilejní 45. ročník vyhlášeného dětského turnaje v šachu s účastí více než tří set školáků z celého světa.
Současné sankce Evropské unie Putina nezastaví, tvrdí Alexandr Vondra, vlivný místopředseda vládní ODS, europoslanec a bývalý disident. Na země, které jsou v NATO, si podle něj Putin netroufne. Ukrajinu však nechávají z jeho pohledu velké západní země napospas, kvůli ekonomickým zájmům.
Reakce na ruskou agresi na Ukrajině by měla procházet celou společností. Přeci nemůžeme čekat, na čem se usnesou papaláši v jednom belgickém městě. Až se dohodnou na termínu konference.
Rozhovor s šéfem odborů Josefem Středulou jsme měli domluvený několik dní dopředu. Chtěli jsme probrat platy, mzdy, inflaci a podobně. Ale v noci vtrhli Rusové na Ukrajinu, a téma se změnilo. V Česku pracuje podle oficiálních údajů asi 180 tisíc Ukrajinců. Ve skutečnosti asi mnohem více. „Aktuální je, že do Česka mohou z Ukrajiny bezvízově přijet lidé, kteří mají biometrické pasy,“ hlásil Středula po schůzce na vládě.
Šest let působení guvernéra České národní banky bylo poněkud divokých. Musel se potýkat nejen s dopady covidu na ekonomiku, ale i s rekordní inflací, jakou země jednu generaci nezažila. V červnu ve funkci končí, jeho nástupce určí prezident. Základní sazby, od kterých se odvíjejí třeba ceny hypoték, jsou na rekordní úrovni. Příští rok by podle něj však měl být klidnější. Jisté to však není.
Vysokoškolské vzdělání má mnohem víc žen než mužů. Ale podmínky na trhu ženy nesmyslně brzdí, tvrdí hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Až společnost přijme částečné úvazky, ekonomika poroste mnohem výrazněji, říká muž, který je známý svými originálními a podloženými postoji. Češi jsou podle něj maniodepresivní. Když nyní poslouchají řadu negativních zpráv o zdražování či zvyšování sazeb, mohli by podle něj upadnout do depresivní fáze. A to by byl problém.
Brno se stane středobodem evropského systému rychlovlaků. Asi tak za deset, spíš patnáct let. Plány už jsou hotové. Z Prahy do Brna za jednu hodinu. Přes Brno se bude rychlovlakem jezdit do Vídně, na Slovensko, do Polska.
