Proč chtěl vlastně Fiala vyhrát volby? Osvobodit Česko od Babiše? OK, ale co dál? Jak se ukazuje, nic moc dalšího tady není. Žádný plán, žádná strategie pro Česko. Jak se naše krásná země plná šikovných lidí stane lepší? Vláda nic neukázala. Znalostní ekonomika? Zmenšení byrokracie? Nic se nestalo.
Uběhl jeden rok a plyn zdražil čtyřikrát, elektřina třikrát. Už to docela leze do rodinného rozpočtu. A asi ještě není konec. Nejdříve přišly nové a vyšší zálohy za plyn a elektřinu v březnu. Bylo to dvojnásobné navýšení. Člověk si říkal, že to nějak snese. Že je to naše daň za ruskou agresi. Zatneme zuby a utáhneme si opasky.
Máme tu dvě mediální vystoupení vlády na téma drahé energie krátce po sobě. Nejdříve ministerstvo průmyslu oznámilo, že až bude docházet plyn, nechá ho stát průmyslovým podnikům. A vypne ho domácnostem. Že prý lidé, aby mohli chodit do práce, musejí mít kam chodit. Jinými slovy, fabriky nezavřeme, doma budete mít zimu.
Miliardář Karel Janeček, který získal miliardy korun díky svým matematickým dovednostem, není řazen mezi favority prezidentských voleb. Nicméně, on sám si věří. A má to matematicky spočítané. Důležitou roli v jeho propočtech hraje číslo fí. Ví vůbec někdo, co je to za číslo?
Ať jedete v Česku na dovolenou kamkoliv, drahotě neuniknete. Zatuchlé chatky z osmdesátých let s pročůranými matracemi za patnáct set na noc, to najdete v každém zapadlém kempu. V tom stejném vám v místním bufetu, kde se na jednom litru oleje ve friťáku smaží od rána do večera, nabídnou hranolky se smažákem a tatarkou za 220 korun. Když budete mít štěstí na dobrý podnik, bude tato mňamka za 180.
Dva vysloužilí politici, Mirek Topolánek a Mirek Kalousek, navrhují vládě omezit valorizaci důchodů. Napsali o tom článek. V něm tvrdí, že na neustálé zvyšování penzí za chvíli nebude stát mít peníze. Už teď je schodek důchodového účtu asi padesát miliard korun.
Vracel jsem se večer z pražské Letné, kde jsem před dvaceti lety pracoval a která je pěkně vysoko nad Vltavou, do Karlína z večerní služby. Televize už byla plná zpráv o blížící se povodni. Začínal třetí srpnový týden roku 2002. Primátor Igor Němec nám oznamoval, že „situace je nadmíru výtečná“, což v každém z nás vyvolávalo jisté obavy.
Další z občanských kandidátů na prezidenta Karel Diviš v těchto dnech objíždí náměstí měst a sbírá podpisy pro svou prezidentskou kampaň. Zatím není řazen mezi favority voleb, ale jak říká „…chtěl bych vyhrát, a postavit se předtím silnému soupeři. Ukázat, že na to mám.“
Stát příliš otálí s řešením drahých energií pro domácnosti. Všechny nestandardní řešení jako nízký tarif, sektorová daň či odchod z Lipské burzy nedávají smysl, jsou složitá a pomalá, říká expert na energetiku Jiří Gavor, výkonný šéf Asociace nezávislých dodavatelů energií a řídící člen poradenské skupiny ENA. Jediným dobrým řešením by podle něj v současné době byla plošná pomoc.
Emil Holub, nejvýznačnější český cestovatel, byl tak trochu asociál posedlý myšlenkou zapsat se do historie. Původně chtěl studovat přírodní vědy, ale jeho otec mu přikázal, jak bylo v devatenáctém století běžné, aby vystudoval něco „pořádného“. Otec František byl lékař, takže syn musel jít jeho cestou.
Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová je vystudovaná ekonomka, takže se logicky cítí být silná v kramflecích v ekonomických otázkách. Má jasné názory na to, jak by se mělo řešit zdražování energií. Šla by cestou zvyšování daňových slev. Obává se, že drahé energie zasáhnou i lidi, kteří takový problém dosud nemuseli řešit.
Fakt, že ČNB nezvýšila sazby, je podle Pavla Sobíška, hlavního ekonoma Unicredit Bank, v pořádku. Sazby jsou již tak dost vysoké, je dobré si nechat čas a zhodnotit, jak se výše sazeb promítne do ekonomiky, míní Sobíšek. Není podle něj vyloučené, že k nějakému zvýšení sazeb na podzim ještě dojde. Česká ekonomika se podle něj recesi přesto asi nevyhne. Je prý otázkou, jak bude hluboká, a jak dlouhá.
Německo má na konci letošního roku podle svého závazku ukončit provoz všech tří dosud fungujících jaderných reaktorů. Jestli k tomu dojde bude ještě otázkou pro německé politiky a celou tamní společnost. Vyděšenou představou, že nebude mít v zimě ruský plyn.
Tak to mají média ráda. Plameny šlehají po celém lese, všude strašně kouře, zmatek. Hrdinové s přilbami na hlavě si unaveně otírají zpocené tváře. Výjevy jak z katastrofického filmu. Vlastně to byl takový katastrofický seriál. Každý den se mohli diváci pokochat v televizi dramatickými záběry zkázy lesa, dojímat se hrdinstvím hasičů.
Bývalý lékař, nyní již čtyři roky senátor Marek Hilšer sám sebe považuje za „občanského“ kandidáta na prezidenta. Vyzdvihuje, že nikdy nebyl v žádné politické straně, a že za ním nestojí žádná velká korporace. Tím se cítí být nezávislý. Fakt, že senátoruje, také vnímá jako výhodu. Když v minulých prezidentských volbách kandidoval, neuměl si prý představit, jak je složité prosazovat konkrétní myšlenky legislativním procesem. Nyní je poučený. Stal se tedy, podle svého mínění, ještě vhodnějším kandidátem na prezidenta, než byl před čtyřmi roky, kdy získal hlas téměř půl milionu voličů.
Američtí a ruští představitelé 🤝 jednají o tom, jak by mohly Spojené státy pomoci k obnovování dodávek ruského plynu do Evropy. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené s rozhovory. Evropa výrazně snížila odběr ruského plynu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
V Pásmu Gazy za posledních 24 hodin zahynulo při izraelských úderech nejméně 1️⃣0️⃣5️⃣ Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na místní zdravotníky. Od 18. března, kdy izraelská armáda po několikatýdenním příměří obnovila svou ofenzivu v Pásmu Gazy, zahynulo 2651 Palestinců a dalších 7223 jich bylo zraněno.
