V současném vedru prakticky nevyrábějí elektřinu větrné elektrárny a jaderné elektrárny s průtočným chlazením už musely omezit výkon, říká Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper. Na druhé straně, solární elektrárny vyráběly větší množství elektřiny. A daleko větší spotřeba byla vidět u klimatizací. „Mít na střeše solární elektrárnu a uvnitř klimatizaci je docela dobré řešení,“ říká Palaščák.
Hnutí ANO je před komunálními volbami v Praze v rozkladu. Poté, co kvůli své kauze s byty odstoupil z čela kandidátky Ondřej Prokop, hledá se marně jeho nástupce. O žhavé místo se zájemci nehlásí.
Macinka opět zastínil politiky ostatních stran a uplynulý týden si vzal pro sebe. Nejdříve se „definitivně“ pomstil prezidentu Pavlovi a vyloučil ho ze summitu NATO v Ankaře. Potom vynadal návštěvníkům folklorního festivalu ve Strážnici, řekl jim, že se zbláznili. Ondřej Prokop ukončil kandidaturu na pražského primátora, s tím snad Macinka nemá nic společného.
Telenovela kolem prezidenta Pavla v Ankaře nekončí. Prezident posunul svůj spor o účast na vlastně nepodstatném zasedání NATO v Turecku k Ústavnímu soudu. Asi to Česko potřebovalo, aby někdo rozsekl, jak říká Pavel, spor o moc. Dva lidé s milionovou podporou to nedokázali, to je vlastně nejsmutnější sdělení. Nechají to na právnících.
Měsíce natahovaný spor o to, kdo bude Česko zastupovat na červencovém summitu NATO v Ankaře, je u konce. Vláda prezidenta Pavla nepustila do delegace. Prezident ještě může spor protahovat pomocí kompetenční žaloby u Ústavního soudu, patrně však nikam nepoletí. Paradoxně, nejde o spor prezidenta a premiéra. Šlo o mocenský boj uvnitř vlády.
Martin Abel, právník, analytik a absolvent Oxfordské univerzity skončil na jaře ve Výzkumném ústavu pro krajinu poté, co veřejně označil výroky vládního zmocněnce Filipa Turka za nesmysly. Nyní se stal šéfem správní rady prvního enviromentálního fondu v zemi, jehož vznik inicioval developer Luděk Sekyra. „Fond se chce zaměřit na tři oblasti změny, a to na kultivaci myšlení, kultivaci dialogu a kultivaci rozhodování,“ říká Abel.
Ondřej Prokop, kandidát na pražského primátora za ANO, se stal vítězem pomyslné ankety ‚kauza týdne‘. Svými zatajovanými nákupy bytů zaujal média i šéfa strany Andreje Babiše.
Zvýšení základní úrokové sazby ČNB na 3,75 procenta může přinést vyšší úročení na spořicím účtu, zároveň ale zdraží půjčky. Třeba i ty na bydlení. Jde o úrokový krok České národní banky proti Čechům a vládě, nebo centrální bankéři jen brzdí českou ekonomiku, která je nyní založená na utrácení? „Politici by chtěli co nejnižší úrokové sazby, aby jim takzvaně foukal vítr do plachet. Což evidentně chce i Andrej Babiš,“ říká Dominik Rusinko, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.
Zdravotnická skupina Penta Hospitals CZ, která patří do sítě firem miliardáře Marka Dospivy, uzavřela loňský rok s obratem téměř 11,5 miliardy korun. Což je o téměř čtyři miliardy korun víc než rok předtím. Zdravotnická divize developera Dospivy úspěšně bobtná.
Česká národní banka bude rozhodovat o výši úrokových sazeb. Všeobecné očekávání trhu je, že bankovní radní zvýší základní úrokovou sazbu z 3,50 na 3,75 procenta. Stane se tak? A co by to znamenalo pro českou ekonomiku?
Víc než dva roky bylo jedno z velkých pražských náměstí, Náměstí Jiřího z Poděbrad na pražských Vinohradech, nepřístupné. Bylo obehnáno plotem, pracovala tam těžká technika. Nyní se náměstí opět otevírá veřejnosti. Kolem celé revitalizace, která stála Prahu přes půl miliardy korun, panovalo mnoho pochybností. Jak kolem ceny, tak kolem výsledku. „Věřím, že za dva, tři, čtyři roky se ukáže, že náměstí funguje dobře,“ říká starosta Prahy 3 Michal Vronský.
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Výstavba dvou nových bytových domů na pražském sídlišti Kamýk se před pár lety stala ukázkou toho, jak městská část a její obyvatelé brání výstavbě bydlení v hlavním městě. Je to typický příklad fenoménu nimby.
Z veřejné debaty si na pár dní dalo volno téma Pavel a Ankara. Vláda se věnovala hlavně nové protidrogové politice a likvidaci koncesionářských poplatků, opozice probírala dotace pro Agrofert.
Národní rozpočtová rada vznikla v roce 2017, za premiérování Bohuslava Sobotky. Měla to být ukázka „objektivnosti“ vlády. Máme tady experty na rozpočet, můžete být občané v klidu, výdaje státu jsou pod kontrolou. Bylo to politické sdělení. Jenže tento nezávislý orgán se trochu utrhl ze řetězu. Aktuálně říká vládě, že moc utrácí. Nepěkná slova se těžko poslouchají.
