Systém plánování rozvoje je v Česku příliš dirigován úředníky státu, domnívá se Ondřej Boháč, ředitel Institutu pro plánování a rozvoj Prahy. Hlavní město má od září nový Metropolitní plán, který by měl urychlit a zjednodušit výstavbu. Jeho příprava trvala čtrnáct let. „Přibližně polovinu celého období v různých fázích probíhalo dohadování se státem,“ tvrdí Boháč.
Blíží se volby do Senátu a do zastupitelstev. Motoristé jsou sice vládní stranou, ale nemají členy, voleb se účastní jen okrajově. Přesto si chtěli i v uplynulém týdnu ukrást veřejnou pozornost. Vytáhli yperit na Šumavě. Mediálním vítězem týdne se přesto stal opět Babiš, nechtěně. Evropská komise mu nevěří, že nemá vliv na Agrofert, a pozastavuje dotace.
Vyhlídky nejsou dobré. Dosud krotily českou inflaci levné potraviny. To však skončí, potraviny jsou komoditou, která rychle mění ceny. A v současnosti vše hraje pro růst cen. Ceny paliv ještě porostou, ceny energií jsou na maximech, říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Elektřina na burze dramaticky narostla nad 130 eur za megawatthodinu. Ceny plynu překonaly 60 eur za megawatthodinu. To se postupně bude propisovat do faktur domácností a firem,“ tvrdí. Česká národní banka bude podle něj muset na tento vývoj dříve či později reagovat zvýšením sazeb.
Předvolební průzkum má dvojí účel. Veřejnosti ukázat, jak lidé tíhnou v reálném čase k té či oné politické straně. Mají však i druhý účel. Ovlivnit vnímání voličů, a tím volební výsledek v budoucím čase. Volební průzkumy mají zajímavou vlastnost. Jsou sebenaplňující. To si politické strany uvědomují, a bojují nyní v těchto průzkumech o dobrá čísla.
Lidovci oznámili, že chtějí ve Sněmovně vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Přestože tento pokus, pokud by se uskutečnil, patrně nedopadne, je důležité takové pokusy dělat. A to hned ze dvou důvodů – věcného, ale i marketingového.
Na pražské burze se začal obchodovat první ETF fond, který pasivně kopíruje vývoj hlavního indexu burzy. Fond vznikl ve spolupráci obchodníka s cennými papíry Wood & Company a Burzy cenných papírů Praha. Fond investuje do podkladových aktiv, tedy akcií firem kotovaných na pražské burze, v poměru odpovídajícím složení indexu.
Blíží se začátek semestru na vysokých školách a studenti hledají ubytování v univerzitních městech. To je určující okamžik pro vývoj nájmů během celého roku. „Je to standardní peak celé sezóny nájmů,“ říká Tomáš Jelínek, generální ředitel realitní společnosti Century 21.
Tématem týdne je rozpočet státu. Jeho výše mnohé zaskočila, dokonce i vládní Motoristy. Ti se překvapivě pustili do souboje o úspory. Žádají po Aleně Schillerové škrty ve výši dvaceti miliard. Ne, vládní koalice se nerozpadá. To jen Motoristé zviditelňují svoji značku.
Jsem pod minulým územním plánem podepsaný, pomohl jsem ho prosadit, ale mentálně jsem s ním nikdy nesouzněl, říká Jan Kasl, bývalý primátor Prahy, za jehož působení byl předchozí územní plán schválen. Aktuálně je Kasl předsedou České komory architektů, která má ke vzniku nových norem co říci. „Nový územní plán je jistě cestou dopředu, je však jasné, že se bude měnit,“ říká Kasl.
Automobilka Volkswagen je zděšená z vývoje svých výsledků a dění na trhu. Zisková marže se pohybuje v koncernu pod čtyřmi procenty, a to je důvod k alarmu. Chystá se zavírání čtyř továren. Dotkne se to i českých dodavatelů dílů. Může to mít zásadní vliv na vývoj české ekonomiky.
Vláda schválila rozpočet na příští rok s deficitem 389 miliard korun. Obhajuje ho slovy o nutnosti investic, v roce 2028 se prý schodek bude snižovat. Podle vlády to zajistí větší daňové výnosy z rostoucí ekonomiky. Dost děravá pohádka.
Politickým tématem týdne byl opět rozpočet. Sněmovna po mnoha hodinách proslovů pohodlně přehlasovala prezidentovo veto zákona o rozpočtové odpovědnosti. Aleně Schillerové se otevřela brána. Druhé téma: blíží se volby.
V obecních volbách kandiduje o pět tisíc lidí méně než před čtyřmi lety. Ve třetině obcí kandiduje pouze jedno politické uskupení. Zájem o komunální politiku klesá, přestože platy politiků nejsou malé.
Vládní koalice přehlasovala ve Sněmovně veto prezidenta Petra Pavla o zákonu o rozpočtové odpovědnosti. Kabinet tak bude moci překročit výdaje dané zákonem. „Vláda deklaruje, že chce utrácet víc, než co ekonomika dokáže vytvořit. Je to negativní signál,“ říká ekonom Mojmír Hampl, šéf Národní rozpočtové rady.
Do Sněmovny se po senátním vetu vrací novela stavebního zákona. Opoziční politici vyčítají novele, že umožní výstavbu v chráněných přírodních lokalitách. Je to pravda? „Domnívám se, že to tak může dopadnout,“ říká právník Ondřej Preuss, zakladatel platformy Dostupný advokát.
