Telenovela kolem prezidenta Pavla v Ankaře nekončí. Prezident posunul svůj spor o účast na vlastně nepodstatném zasedání NATO v Turecku k Ústavnímu soudu. Asi to Česko potřebovalo, aby někdo rozsekl, jak říká Pavel, spor o moc. Dva lidé s milionovou podporou to nedokázali, to je vlastně nejsmutnější sdělení. Nechají to na právnících.
Měsíce natahovaný spor o to, kdo bude Česko zastupovat na červencovém summitu NATO v Ankaře, je u konce. Vláda prezidenta Pavla nepustila do delegace. Prezident ještě může spor protahovat pomocí kompetenční žaloby u Ústavního soudu, patrně však nikam nepoletí. Paradoxně, nejde o spor prezidenta a premiéra. Šlo o mocenský boj uvnitř vlády.
Martin Abel, právník, analytik a absolvent Oxfordské univerzity skončil na jaře ve Výzkumném ústavu pro krajinu poté, co veřejně označil výroky vládního zmocněnce Filipa Turka za nesmysly. Nyní se stal šéfem správní rady prvního enviromentálního fondu v zemi, jehož vznik inicioval developer Luděk Sekyra. „Fond se chce zaměřit na tři oblasti změny, a to na kultivaci myšlení, kultivaci dialogu a kultivaci rozhodování,“ říká Abel.
Ondřej Prokop, kandidát na pražského primátora za ANO, se stal vítězem pomyslné ankety ‚kauza týdne‘. Svými zatajovanými nákupy bytů zaujal média i šéfa strany Andreje Babiše.
Zvýšení základní úrokové sazby ČNB na 3,75 procenta může přinést vyšší úročení na spořicím účtu, zároveň ale zdraží půjčky. Třeba i ty na bydlení. Jde o úrokový krok České národní banky proti Čechům a vládě, nebo centrální bankéři jen brzdí českou ekonomiku, která je nyní založená na utrácení? „Politici by chtěli co nejnižší úrokové sazby, aby jim takzvaně foukal vítr do plachet. Což evidentně chce i Andrej Babiš,“ říká Dominik Rusinko, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.
Zdravotnická skupina Penta Hospitals CZ, která patří do sítě firem miliardáře Marka Dospivy, uzavřela loňský rok s obratem téměř 11,5 miliardy korun. Což je o téměř čtyři miliardy korun víc než rok předtím. Zdravotnická divize developera Dospivy úspěšně bobtná.
Česká národní banka bude rozhodovat o výši úrokových sazeb. Všeobecné očekávání trhu je, že bankovní radní zvýší základní úrokovou sazbu z 3,50 na 3,75 procenta. Stane se tak? A co by to znamenalo pro českou ekonomiku?
Víc než dva roky bylo jedno z velkých pražských náměstí, Náměstí Jiřího z Poděbrad na pražských Vinohradech, nepřístupné. Bylo obehnáno plotem, pracovala tam těžká technika. Nyní se náměstí opět otevírá veřejnosti. Kolem celé revitalizace, která stála Prahu přes půl miliardy korun, panovalo mnoho pochybností. Jak kolem ceny, tak kolem výsledku. „Věřím, že za dva, tři, čtyři roky se ukáže, že náměstí funguje dobře,“ říká starosta Prahy 3 Michal Vronský.
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Výstavba dvou nových bytových domů na pražském sídlišti Kamýk se před pár lety stala ukázkou toho, jak městská část a její obyvatelé brání výstavbě bydlení v hlavním městě. Je to typický příklad fenoménu nimby.
Z veřejné debaty si na pár dní dalo volno téma Pavel a Ankara. Vláda se věnovala hlavně nové protidrogové politice a likvidaci koncesionářských poplatků, opozice probírala dotace pro Agrofert.
Národní rozpočtová rada vznikla v roce 2017, za premiérování Bohuslava Sobotky. Měla to být ukázka „objektivnosti“ vlády. Máme tady experty na rozpočet, můžete být občané v klidu, výdaje státu jsou pod kontrolou. Bylo to politické sdělení. Jenže tento nezávislý orgán se trochu utrhl ze řetězu. Aktuálně říká vládě, že moc utrácí. Nepěkná slova se těžko poslouchají.
Prezident Petr Pavel se přišel letmo podívat na zasedání vlády. Chtěl sdělit, že by rád letěl na summit NATO v červenci v Ankaře. Vláda ho oslyšela, a on odešel. Co bude dál s touto českou misí, která skoro půl roku zaměstnává vrcholné české politiky i média? Nabízí se dva scénáře.
Jeden z největších developerů v Česku, Radim Passer, který si za hlavní teritorium svého působení vyhlédl pražskou Brumlovku, kde třicet let kraluje, staví tři velké projekty. Nově začal kombinovat kanceláře s nájemními byty. Do výstavby se pustil přesto, že nemá domluveného žádného nájemce. „Budeme sbírat nájemce postupně,“ říká Eduard Forejt, ředitel developmentu společnosti Passerinvest Group.
Radim Passer je jedním z mála developerů, který se v Praze věnuje výstavbě kanceláří. Nyní má rozpracované dva velké projekty a přichystaný třetí. Stále se pohybuje na své oblíbené Brumlovce. Přestože pro své vyrůstající kanceláře zatím nemá nájemce, věří, že je sežene. „Práce z domova totiž není funkční model,“ říká Eduard Forejt, ředitel developmentu v Passerinvest Group.
