Prezident Pavel vytáhnul žolíka, když oznámil, že se zúčastní neformální večeře na setkání NATO v Ankaře. Macinka na něj několik minut před tímto oznámením dělal dlouhý nos. Babiš by si měl konečně uvědomit, že ne Macinku, ale Pavla by si měl hýčkat.
Z hlediska hotelového byznysu je Česko vůči Rakousku nekonkurenceschopné. „Nechápe potenciál cestovního ruchu,“ říká Jan Herget, bývalý šéf agentury CzechTourism. S byznysovým partnerem pořídil dva hotely v rakouském Bad Gasteinu, které leží v samotném srdci Alp.
Podnikatel Jan Herget, bývalý šéf agentury CzechTourism, koupil spolu s kamarádem dva hotely v Bad Gastein v Salcbursku. A to ne proto, že by nevěděl, co s penězi. Naopak, sháněl spoluinvestora. K Alpám celoživotně tíhl, a po usilovném hledání se mu podařilo najít výhodnou nabídku. A potom ještě druhou.
Hurá, sláva. Už zanedlouho se naposledy musíme zabývat trapným soubojem Hradu a vlády o summit NATO v Ankaře. Akce se uskuteční, pak už přijde jen její vyhodnocení a konec. Tento tyátr mezi Babišem a Pavlem znechutil úplně všechny.
Souboj Andreje Babiše s prezidentem Pavlem už bude naštěstí trvat jen pár dní. Příští týden se konečně uskuteční summit NATO v Ankaře. Českou veřejnost měsíce kvůli tomuto summitu trýzní nechutný politický spor Macinky a Pavla. Problém však zůstává: obecně vztah prezidenta a premiéra.
Vlna veder z konce června zasáhla kromě jiných oblastí i zemědělství. Což může mít výrazný dopad do cen potravin. Náklady na produkci základních zemědělských produktů rostou. Pšenice to možná přežije. Překvapivě, možná největší dopad to bude mít na ceny mléka a produktů z něj.
Novým šéfem dozorčí rady ČEZ se stal poslanec za SPD Radim Fiala. Vybrali si ho ostatní členové rady. Na zestátnění největší polostátní firmy tak bude dohlížet člověk, který považuje Ukrajinu za nacistický stát, o energetice neví nic a ve Sněmovně sprostě nadává.
V současném vedru prakticky nevyrábějí elektřinu větrné elektrárny a jaderné elektrárny s průtočným chlazením už musely omezit výkon, říká Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper. Na druhé straně, solární elektrárny vyráběly větší množství elektřiny. A daleko větší spotřeba byla vidět u klimatizací. „Mít na střeše solární elektrárnu a uvnitř klimatizaci je docela dobré řešení,“ říká Palaščák.
Hnutí ANO je před komunálními volbami v Praze v rozkladu. Poté, co kvůli své kauze s byty odstoupil z čela kandidátky Ondřej Prokop, hledá se marně jeho nástupce. O žhavé místo se zájemci nehlásí.
Macinka opět zastínil politiky ostatních stran a uplynulý týden si vzal pro sebe. Nejdříve se „definitivně“ pomstil prezidentu Pavlovi a vyloučil ho ze summitu NATO v Ankaře. Potom vynadal návštěvníkům folklorního festivalu ve Strážnici, řekl jim, že se zbláznili. Ondřej Prokop ukončil kandidaturu na pražského primátora, s tím snad Macinka nemá nic společného.
Telenovela kolem prezidenta Pavla v Ankaře nekončí. Prezident posunul svůj spor o účast na vlastně nepodstatném zasedání NATO v Turecku k Ústavnímu soudu. Asi to Česko potřebovalo, aby někdo rozsekl, jak říká Pavel, spor o moc. Dva lidé s milionovou podporou to nedokázali, to je vlastně nejsmutnější sdělení. Nechají to na právnících.
Měsíce natahovaný spor o to, kdo bude Česko zastupovat na červencovém summitu NATO v Ankaře, je u konce. Vláda prezidenta Pavla nepustila do delegace. Prezident ještě může spor protahovat pomocí kompetenční žaloby u Ústavního soudu, patrně však nikam nepoletí. Paradoxně, nejde o spor prezidenta a premiéra. Šlo o mocenský boj uvnitř vlády.
Martin Abel, právník, analytik a absolvent Oxfordské univerzity skončil na jaře ve Výzkumném ústavu pro krajinu poté, co veřejně označil výroky vládního zmocněnce Filipa Turka za nesmysly. Nyní se stal šéfem správní rady prvního enviromentálního fondu v zemi, jehož vznik inicioval developer Luděk Sekyra. „Fond se chce zaměřit na tři oblasti změny, a to na kultivaci myšlení, kultivaci dialogu a kultivaci rozhodování,“ říká Abel.
Ondřej Prokop, kandidát na pražského primátora za ANO, se stal vítězem pomyslné ankety ‚kauza týdne‘. Svými zatajovanými nákupy bytů zaujal média i šéfa strany Andreje Babiše.
Zvýšení základní úrokové sazby ČNB na 3,75 procenta může přinést vyšší úročení na spořicím účtu, zároveň ale zdraží půjčky. Třeba i ty na bydlení. Jde o úrokový krok České národní banky proti Čechům a vládě, nebo centrální bankéři jen brzdí českou ekonomiku, která je nyní založená na utrácení? „Politici by chtěli co nejnižší úrokové sazby, aby jim takzvaně foukal vítr do plachet. Což evidentně chce i Andrej Babiš,“ říká Dominik Rusinko, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.
