Zdravotnická skupina Penta Hospitals CZ, která patří do sítě firem miliardáře Marka Dospivy, uzavřela loňský rok s obratem téměř 11,5 miliardy korun. Což je o téměř čtyři miliardy korun víc než rok předtím. Zdravotnická divize developera Dospivy úspěšně bobtná.
Česká národní banka bude rozhodovat o výši úrokových sazeb. Všeobecné očekávání trhu je, že bankovní radní zvýší základní úrokovou sazbu z 3,50 na 3,75 procenta. Stane se tak? A co by to znamenalo pro českou ekonomiku?
Víc než dva roky bylo jedno z velkých pražských náměstí, Náměstí Jiřího z Poděbrad na pražských Vinohradech, nepřístupné. Bylo obehnáno plotem, pracovala tam těžká technika. Nyní se náměstí opět otevírá veřejnosti. Kolem celé revitalizace, která stála Prahu přes půl miliardy korun, panovalo mnoho pochybností. Jak kolem ceny, tak kolem výsledku. „Věřím, že za dva, tři, čtyři roky se ukáže, že náměstí funguje dobře,“ říká starosta Prahy 3 Michal Vronský.
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Výstavba dvou nových bytových domů na pražském sídlišti Kamýk se před pár lety stala ukázkou toho, jak městská část a její obyvatelé brání výstavbě bydlení v hlavním městě. Je to typický příklad fenoménu nimby.
Z veřejné debaty si na pár dní dalo volno téma Pavel a Ankara. Vláda se věnovala hlavně nové protidrogové politice a likvidaci koncesionářských poplatků, opozice probírala dotace pro Agrofert.
Národní rozpočtová rada vznikla v roce 2017, za premiérování Bohuslava Sobotky. Měla to být ukázka „objektivnosti“ vlády. Máme tady experty na rozpočet, můžete být občané v klidu, výdaje státu jsou pod kontrolou. Bylo to politické sdělení. Jenže tento nezávislý orgán se trochu utrhl ze řetězu. Aktuálně říká vládě, že moc utrácí. Nepěkná slova se těžko poslouchají.
Prezident Petr Pavel se přišel letmo podívat na zasedání vlády. Chtěl sdělit, že by rád letěl na summit NATO v červenci v Ankaře. Vláda ho oslyšela, a on odešel. Co bude dál s touto českou misí, která skoro půl roku zaměstnává vrcholné české politiky i média? Nabízí se dva scénáře.
Jeden z největších developerů v Česku, Radim Passer, který si za hlavní teritorium svého působení vyhlédl pražskou Brumlovku, kde třicet let kraluje, staví tři velké projekty. Nově začal kombinovat kanceláře s nájemními byty. Do výstavby se pustil přesto, že nemá domluveného žádného nájemce. „Budeme sbírat nájemce postupně,“ říká Eduard Forejt, ředitel developmentu společnosti Passerinvest Group.
Radim Passer je jedním z mála developerů, který se v Praze věnuje výstavbě kanceláří. Nyní má rozpracované dva velké projekty a přichystaný třetí. Stále se pohybuje na své oblíbené Brumlovce. Přestože pro své vyrůstající kanceláře zatím nemá nájemce, věří, že je sežene. „Práce z domova totiž není funkční model,“ říká Eduard Forejt, ředitel developmentu v Passerinvest Group.
Vypadá to jako jakási nikdy nekončící šachová partie mezi prezidentem Pavlem a premiérem Babišem. Tah střídá tah, jednou to vypadá, že má navrch Pavel, třeba když zablokoval Turka. Teď zase vede Babiš, když si z Pavlovy snahy letět do Ankary dělá okatě legraci.
Odboráři úřadu vlády vstoupili do jednodenní stávky. 58 pracovníků nepřišlo do práce. Protestují proti reorganizaci na úřadu. Je to poprvé v dějinách, kdy pracovníci úřadu vlády protestují touto ostrou formou proti vlastní vládě.
Stát přestal dotovat Sdružení nájemníků ČR, které je jedinou organizací v zemi, která se věnuje ochraně práv nájemců. Ta nyní nemá peníze na svůj provoz a patrně zanikne. „Není žádná alternativa, není nikdo jiný,“ říká Lenka Veselá, předsedkyně sdružení. Vzhledem k rostoucí poptávce po nájemním bydlení se přitom nájemci dostávají do stále slabší pozice vůči majitelům.
Stát dosud Sdružení nájemníků ČR přispíval pěti miliony korun ročně. Sdružení pomáhá nájemníkům, poskytuje jim právní rady a další služby. Nyní mu hrozí zánik. Stát už peníze nechce dávat.
Před patnácti lety založil Pavel Králíček blog Pravý gentleman. Jeho cílem bylo dokumentovat svou vlastní cestu k lepšímu oblékání a také radit českým mužům, jak a proč o sebe dbát i jak se oblékat. Z malého blogu tehdy vysokoškolského studenta se stal perfektně fungující obchod, který v současnosti prodává do devíti evropských zemí, má v Praze dvě kamenné prodejny a jeho roční tržby se pohybují okolo dvou set milionů korun. Svému původnímu záměru Králíček neuhnul: dál chce kultivovat české prostředí pánské módy, vozit do Česka světové značky, které tu chybí, a ukazovat mužům, v čem mohou vypadat lépe a hlavně se cítit dobře.
