Asi 33 procent České republiky pokrývají lesy. Co by za takovou hojnost lesních porostů daly jiné země. Třeba Malta. Nebo Čad. Ale ne, Češi pořád nejsou spokojení. Nejdřív jim smrky žere kůrovec, protože smrků jejich předci v naději na víc dřeva vysadili příliš. Až nakonec musí ministr zemědělství vyhlásit kůrovcovou kalamitu a posypat české lesní hospodáře dotacemi „z peněz Pražáků“.
Miroslav Singer je známý svými příkrými soudy na vývoj české ekonomiky a fungování veřejné správy. Ekonom a bývalý guvernér České národní banky svými pohledy na českou ekonomiku někdy až provokuje. Podle něj je mnoho zaměstnanců, zejména placených z erárních peněz, ale malá výkonnost. I proto se Česko pořád nemůže dostat na ekonomickou úroveň předních západních zemí.
V současnosti je trendem nájemní bydlení. Mnoho lidí se k němu uchyluje, protože nemá na nákup vlastního bydlení. To se v Česku týká zejména Prahy. Rozevírají se tak pomyslné nůžky mezi bohatými, vlastníky bytů, a chudými, nájemníky? Kdy jedni musejí platit čím dál vyšší částky za bydlení, zatímco ti druzí počítají výnosy?
Učitele stále víc vyčerpává komunikace s rodiči dětí. Pro většinu z nich je to dokonce náročnější než komunikace se studenty. To je sdělení výzkumu vědců Národního institutu Syri. No, to bude zase pěkný školní rok.
Karel Havlíček je stínovým premiérem za ANO. Za rok budou parlamentní volby, ANO je vyhraje a Havlíček nyní připravuje strategii budoucí vlády. Bude Havlíček premiérem, nebo si to zase vezme pod sebe Babiš? Havlíček svou pracovitostí ukazuje, že je připraven. „Jsem připraven se předsedou vlády stát,“ říká. Dobře však ví, že o tom nerozhodne on. Letos v září se konají krajské volby. Nejsou tak důležité jako ty parlamentní, ale Havlíček nezahálí. Dává svou energii straně tak, aby ji dotáhl k vítězství. „Od rána do večera jezdím obce, města, městečka. Jezdím po všech nádražích, po všech hospodách.“ Prostě workoholik.
Jiří Vaňásek, který má za odbory na starost péči o blaho státních zaměstnanců, prohlásil, že by tito měli dostat přidáno od září deset procent na platech. Jinak by prý někteří také nemuseli přijít do práce. No, to by byla katastrofa.
Robot Karel Havlíček, který jak známo nikdy nespí, se aktuálně věnuje krajským volbám, které se konají za měsíc, 20. a 21. září. Zatímco Havlíček se svým týmem nezahálí a objíždí jedno město za druhým, Ivan Bartoš sedí, tedy aspoň by měl sedět, na svém úřadě a chvatně žehlit průšvih s digitalizací stavebního zákona.
Dušan Kunovský, největší český developer, v červenci oznámil dokončení první etapy obřího bytového komplexu na pozemcích bývalého nákladového nádraží Žižkov. V první fázi dává na trh 389 bytů. Zároveň rozjel výstavbu druhé etapy, na pozemku už stojí a pracují jeřáby. Má v plánu i třetí etapu.
V červnu se Jakub Vysocký, vzděláním lékař, stal ve svých čtyřiatřiceti letech prezidentem Asociace nájemního bydlení. Ta zastupuje asi 60 tisíc vlastníků bytů a klade si za cíl rozvoj „kvalitního“ nájemního bydlení. Sám Vysocký je zároveň majitelem společnosti Sian, která má pod správou 700 bytů, zejména v Moravskoslezském kraji.
V Česku je obsazeno pro nájemní bydlení podle analýzy Ministerstva pro místní rozvoj téměř 900 tisíc bytových jednotek. Asi šedesát tisíc z toho počtu, necelých sedm procent, spravují členové Asociace nájemního bydlení. Ta vznikla před pár lety proto, aby prosazovala zájmy vlastníků bytů. Klade si za cíl rozvoj „kvalitního“ nájemního bydlení. Což jejími slovy znamená „narovnání“ podmínek mezi nájemníky a vlastníky bytů.
Místo aby si Ivan Bartoš užíval léto se svým malým dítětem, o kterém vypráví v diskusních pořadech televizí, musí neustále dělat jeden rozhovor za druhým. Aby veřejnosti vysvětlil, proč nefunguje stavební řízení. Možná by bylo lepší, kdyby místo rozhovorů zařídil, aby jím vymyšlený systém fungoval.
Rusové Ukrajince ze svého území jistě brzo vytlačí, tvrdí Andor Šándor, brigádní generál a bývalý vysoký pracovník bezpečnostních složek. „Rusové nasadí vše, co je možné, aby Ukrajince ze svého území dostali,“ říká Šándor. Dříve či později se jim to podaří. Nyní seskupují armádu, která podle Šándora klidně rozstřílí každou obsazenou ruskou vesnici. Zlomená pýcha je prý silnější než obava z materiálních nebo lidských škod. Vojensky řečeno.
Po dvou letech spoření, po dobu vysoké inflace, kdy Češi odkládali spotřebu, nákupy bytů, se nyní, při snižování úrokových sazeb, se sluníčkem a návratu dobré nálady, opět pustili do utrácení.
Včelám se Vlastimil Dlab věnuje od roku 1972. Na zahradě u svého domu na kraji Lázní Bělohrad má padesát včelstev. Část úlů je v rohu velké a krásně udržované zahrady plné květin s umělým rybníčkem a vzrostlým modřínem, větší část má v přilehlé dlouhé dostavbě u zadního plotu. Ke včelám se chodí zevnitř, ve spodní části je otevřený prostor, kterým mají včely volný průlet do svého úlu.
Hlavní město Praha už čtyři roky rozvíjí svůj plán postavit sedm tisíc bytů pro lidi z takzvaných potřebných profesí. Petr Urbánek jako ředitel Pražské developerské společnosti, kterou si město zřídilo, má za úkol dodat tyto byty. Na rozdíl od soukromých developerů má výhodu, že nemusí vyhledávat a draze vykupovat pozemky pro výstavbu. On je tak nějak od města dostává. Ale stejně jako ostatní stavitelé musí podstupovat standardní proces povolování a výstavby. Výsledkem je, že společnost pod jeho vedením zatím nepostavila ani jeden byt. Sceluje parcely a řeší smluvní vztahy. Velké plány však zůstávají.
Proti plánům skupiny ČEZ na výstavbu větrného parku v Ralsku na Českolipsku vznikla petice, na webu ji podepsalo přes 1680 lidí. Společnost ČEZ PV & Wind chce v bývalém vojenském prostoru postavit 16 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW), autoři petice žádají zastavení projektu, obávají se ohrožení přírody a krajiny i změny mikroklimatu.
