Lukáš Kovanda je český ekonom, pedagog a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Do roku 2022 byl členem Národní ekonomické rady vlády, je členem vědeckého grémia České bankovní asociace. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
články autora
Lukáš Kovanda: Proč vláda nyní couvá se svým plánem znárodnit ČEZ a klíčové elektrárny v ČR?
Nízké mzdové nároky Čechů a jistá jejich bojácnost při mzdovém vyjednávání se svými zaměstnavateli a šéfy představují klíčový důvod, proč se Fialově vládě daří „zalepovat“ dluh postupnou stabilizací veřejného zadlužení k HDP. Navíc vláda díky této stabilizaci nyní evidentně upouští od svého loňského plánu získat pod svoji kontrolu, znárodnit, klíčové tuzemské elektrárny a výrobu elektřiny jako takovou – a mít tak pod kontrolou cenotvorbu elektřiny.
Nějaký důchod budou mít živnostnici či osoby samostatně výdělečně činné vždy. Jako všichni ostatní. Záleží ale hodně na tom, jak moc živnostníci během svého ekonomicky aktivního života systém obcházeli.
Největší evropskou firmou se dnes stal Novo Nordisk. Dánský výrobce léčiv překonal dosavadní jedničku, francouzské „impérium luxusu“ LVMH se značkami Louis Vuitton či Moët Hennessy.
Prezident Petr Pavel dosud neodepsal novelu zákona, která zpřísní pravidla předčasných penzí a zpomalí jejich valorizaci. Nicméně jeho váhání by nemělo nijak ovlivnit řádnou valorizaci důchodů v lednu 2024.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, vyplývá ze zveřejněného návrhu státního rozpočtu pro rok 2024. Resort financí tak potvrzuje několik dní starou neoficiální informaci. Částka 252 miliard korun se může jevit jako vysoká, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Pokud by byly rozvrácené, jak je možné, že vláda i v příštím roce hodlá hospodařit s jedním z nejvyšších schodků historie?
Za mimořádně vysokou inflaci v Česku může i chybná měnová politika České národní banky. Přelomově to připouští guvernér ČNB Aleš Michl. Nezvyklé přiznání je ale kritikou předchozího Rusnokova vedení. Strategie měnové politiky ČNB za posledních dvanáct měsíců podle Michla už byla správná a má již dílčí výsledky.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun. To se může zdát stále hodně, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Jenže ony nikdy rozvrácené nebyly; a tím méně jsou rozvrácené nyní, když vládě pomohla umazat dluh inflace, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Německé firmy a podniky ve vzrůstající míře omezují své investice na domácí půdě a zvažují, či již uskutečňují odchod do zahraničí. Důvodem jsou vysoké ceny energií, které decimují nejen německou, ale i mnohé další evropské ekonomiky.
Zkrácení doby oddlužení, které v nejbližších měsících zamíří do poslanecké sněmovny, vnáší do ekonomického systému a vztahu mezi dlužníky a věřiteli další dávku morálního hazardu. Dlužníci budou ještě více zkoušet, co jim systém dovolí. Důsledky legislativní změny ale poneseme všichni, má totiž proinflační charakter.
Povinné ručení se od přelomu roku bude nově vztahovat také na elektrické koloběžky, segwaye, sněžné skútry, zahradní traktory, a dokonce na motorová golfová vozítka. Prostě na všechna „pohybovadla“, jejichž konstrukční rychlost převyšuje 25 kilometrů v hodině. Jestliže ovšem mají hmotnost nad 25 kilogramů, bude se na ně povinnost ručení vztahovat už od konstrukční rychlosti vyšší než 14 kilometrů v hodině.
Největší odborová organizace v Česku, Českomoravská konfederace odborových svazů, opět prokazuje, že má jen málo pochopení pro obecnou celospolečenskou shodu. Pro rok 2024 totiž žádá – jak dnes uvedl její předák Josef Středula – razantní navýšení minimální mzdy, a to ze stávajících 17 300 korun na 19 500 korun. Toto navýšení odpovídá 12,7 procenta. Je tedy bezmála dvojnásobné v porovnání s předpokládaným růstem průměrné mzdy, který by podle aktuálního šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky měl v roce 2024 činit 6,4 procenta.
Ratingová agentura Fitch – jedna ze tří světově nejvýznamnějších – včera večer vydala nový posudek úvěruschopnosti České republiky. Fialově vládě nese dobré zprávy. Rozpočtový deficit se totiž má kabinetu s přehledem podařit stabilizovat již v příštím roce. Vláda jej pak podle Fitche dále sníží ve volebním roce 2025. Bude tak moci hlásat, že zkrotila nebezpečné zadlužování. Ostatně tento výhled je klíčovým důvodem, proč Fitch Česku i po včerejšku ponechává poměrně příznivý rating AA-, byť nadále i s negativním výhledem.
Finální podoba balíčku, kterou koalice dojednala, představuje částečně promarněnou příležitost, neboť ruší některá ekonomicky smysluplná opatření původní podoby balíčku. Na druhou stranu nelze říci, že by se finální podoba balíčku od té původní lišila jakkoli dramatičtěji. Je na ní patrný vliv politických vyjednávání, která ovšem původní verzi balíčku zavedla z ekonomického hlediska převážně horším směrem.
Důvěra v německou ekonomiku se v srpnu opět otřásla. Její ukazatel, který sestavuje Ifo institut, klesl na úroveň 85,7 bodu, z revidované červencové úrovně 87,4.
Americká centrální banka (Fed) podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50 procenta až 3,75 procenta. Inflace podle centrálních bankéřů nadále zůstává zvýšená, nárůst počtu pracovních míst nízký a míra nezaměstnanosti se v posledních měsících téměř nezměnila. Pro ponechání sazeb hlasovalo 11 z 12 členů měnového výboru. Jeden z guvernérů Stephen Miran se vyslovil pro snížení sazeb o čtvrt procentního bodu. Fed o rozhodnutí informoval v tiskové zprávě.
Číst více
Cena hliníku je kvůli válce na Blízkém východě blízko čtyřletého maxima. Jeho cena se aktuálně pohybuje těsně pod 3400 dolarů (72 350 korun) za tunu. Americko-izraelská válka proti Íránu totiž narušila globální dodávky, píše CNBC. Hliník je nezbytný materiál v elektronice, dopravě a stavebnictví, stejně jako v dalších odvětvích, například při výrobě solárních panelů a obalů.
Česká společnost Prusa Research, která vyrábí 3D tiskárny, plánuje propustit asi 70 z 1144 zaměstnanců. Serveru e15.cz to potvrdil zakladatel a spolumajitel společnosti Josef Průša. Podle mluvčího firmy Jakuba Kmoška se propouštění týká nevýrobních míst, z nichž část tvoří externisté.
Pražská burza rostla potřetí v řadě a po týdnu se opět přiblížila úrovni 2600 bodů. Index PX dnes přidal 0,51 procenta na 2596,24 bodu. Pomohl mu hlavně bankovní sektor. Dolů naopak index tlačily akcie energetické společnosti ČEZ. Nejhůře dnes ale dopadly akcie metalurgické společnosti Gevorkyan. Oslabily o 11,97 procenta na 206 korun.
Česká měna dnes k euru ztrácí dva haléře, když se obchoduje v kurzu 24,47 koruny za euro. Vůči dolaru koruna smazala část úterních zisků, když oslabila o čtyři haléře na 21,25 koruny za dolar.
Slovensko nařídilo na 30 dnů omezit prodej nafty ⛽ a zakázalo vývoz tohoto paliva do zahraničí. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou navíc budou platit za naftu zvláštní cenu stanovenou jako průměr ceny tohoto paliva v Česku, Rakousko a v Polsku, kde je nafta nyní dražší než na Slovensku.
Číst více
Celosvětové tržby z prodeje hudebních nahrávek 🎶 v loňském roce vzrostly o 6,4 procenta na 31,7 miliardy dolarů (673 miliard korun). Největší podíl na tom mají tržby ze streamovacích služeb ve výši 22 miliard dolarů, které tvoří 70 procent těchto příjmů. Vyplývá to ze zprávy Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI).
Číst více
Desetitisíce uživatelů po celém světě hlásí dnes výpadek sociální sítě X amerického miliardáře Elona Muska. Vyplývá to z údajů serveru Downdetector. Ve Spojených státech server kolem 16:30 SEČ registroval přes 36 tisíc hlášení, v České republice to bylo přes 300 hlášení. Počet zasažených uživatelů může být ovšem výrazně vyšší, než kolik jich nahlásí potíže prostřednictvím této služby.
Ceny ropy 🛢 dnes opět výrazně rostou 📈. Reagují tak na zprávy o dalších útocích na ropná zařízení na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si připisuje více než šest procent a blížila se ke 110 dolarům za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala růst zhruba o tři procenta a dostala se nad 99 dolarů za barel.
Generální ředitel České televize 📺 Hynek Chudárek dostane za druhé pololetí minulého roku bonus v plné výši, tedy 1,73 milionu korun. Rozhodla o tom dnes Rada ČT. Bonus za pololetí se vypočítává jako pětinásobek měsíční mzdy, kterou měl loni Chudárek 346 tisíc korun.
Číst více
