Objem ruského plynu dováženého do Česka znatelně narůstá. Včera podle dat ENTSOG, tedy evropské sítě přepravců plynu, činil objem plynu přepravený ze Slovenska do Česka stanicí Lanžhot více než 123 tisíc megawatthodin. To je dosavadní letošní nejvyšší údaj.
Ficova vláda v Bruselu lobbuje za možnost vyvážet ruská paliva do Česka. Pokud neuspěje, za pár dní výrazně zdraží pohonné hmoty v Česku. Cenovka 45 korun za litr není vyloučená, varuje ekonom Lukáš Kovanda.
Včerejší stávka dokládá, že i když lidé v hospodě nebo na sociálních sítích zhusta remcají a kritizují vládu, mají-li možnost dát svůj postoj vskutku najevo, příliš tak nečiní. Rozhodně tedy ne v nějaké opravdu zásadnější míře. Vždyť odboráři nedokázali zaplnit ani Malostranské náměstí, mnohem menší, než je Václavské náměstí.
V Česku se dnes koná stávka, jejíž počet účastníků by mohl být jeden z nejvyšších za posledních třicet let. Podle odborářského svazu KOVO se do ní má zapojit až milion zaměstnanců. Někteří pracovníci vypustí práci zcela, jiní na hodinu či dvě a třeba lékaři se do stávky zapojí jen symbolicky. Do stávky se nicméně zapojují například zhruba tři čtvrtiny škol – mateřských, základních i středních. Kvůli tomu všemu by měla stávka výrazně poznamenat výkon české ekonomiky.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela včera zjevně v reakci na debatu na sociálních sítích potvrdil, že Česko obnovilo dovoz plynu z Ruska. Potvrdil tak informace z účtu ekonoma Lukáše Kovandy, uveřejněné krátce předtím včera na sociální sítí X.
Ratingová agentura Moody's včera večer, po zavření burz, zlepšila ratingový výhled zadlužení České republiky. Ponechala hodnocení na stupni Aa3, ale související výhled zlepšila z „negativního“ na „stabilní“. Jedná se o dosud nejprůkaznější doklad toho, že mezinárodní investorská obec považuje tuzemské veřejné finance za stabilizované, resp. za takové, jimž ani ve výhledu do nejbližších let nehrozí závažnější otřes či neudržitelné spění k rozvratu.
Fialova vláda si jde pro triumf ve volbách roku 2025. Už v pátek večer to může potvrdit ratingová agentura Moody’s. Česká koruna díky tomu „jede“, píše v komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Kabinet zjevně ustupuje tlaku menšinových akcionářů, včetně fondů z USA, a podřizuje se i ekonomické realitě dneška, komentuje zprávu ekonom Lukáš Kovanda.
Bitcoin, „klasika“ mezi kryptoměnami, letos opět roste jako z vody. Od začátku roku zhodnotil o zhruba 125 procent. Přitom před rokem touto dobou byla nejstarší a nejrozšířenější světová kryptoměna na dně. Mnozí bitcoin odepisovali a vyhlíželi jeho definitivní krach. Už poněkolikáté se ale spletli. V lednu se prodával za méně než 17 tisíc dolarů, nyní vyjde na více než 37 tisíc.
Protiinflační dluhopisy představují jeden z vůbec nejlepších způsobů, jak se před inflací chránit. Stát už na nich ale prodělal šest miliard korun. Půjčoval si zbytečně draze. Jejich držitelé na tom tedy dobře vydělávají, zhodnotil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Argentinu podle všeho čeká šoková terapie či přechod na americký dolar. Nový prezident země, libertarián Javier Milei, také slibuje přetnout obchodní vztah se „zabijáckou“ Čínou.
Loňský rok jednoznačně potvrdil postavení české ekonomiky jako vysoce „odtokového“ hospodářství. Objem vytvořeného bohatství, které z České republiky bez náhrady mizí do zahraničí, je v posledních letech tak značný, že zemi náleží nelichotivé přední příčky ve světovém žebříčku podle rozsahu odtoku bohatství.
Spojeným státům hrozí zhoršení ratingu, který jim přisuzuje agentura Moody’s. Ta v pátek minulý týden zhoršila výhled úvěruschopnosti země z dosavadního „stabilního“ na „negativní“. Povážlivě tak stoupá pravděpodobnost, že přikročí také k vlastnímu snížení ratingu – poprvé po více než sto letech, od úsvitu moderních finančních dějin, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Růst ruské ekonomiky překonává všechna expertní očekávání, ukazuje dosavadní slabost sankcí, shrnuje agentura Bloomberg. Dle MMF (a jeho ukazatele HDP na osobu v mezinárodních dolarech roku 2017) letos ruská ekonomika bude o 5,5 procenta silnější než v předcovidovém roce 2019, česká ale o 2,5 procenta slabší.
Češi se nechávají „odírat“ jako žádný jiný národ v Evropě. Na své výplatnici totiž vidí nejmenší část hodnoty, kterou skutečně vytvoří. Konkrétně se jedná o zhruba 67 procent. Třeba Belgičané se ale mohou pochlubit výdělky, které takřka ze sta procent odpovídají hodnotě, kterou skutečně vytvoří. Poměrně vysokou část (93procentní či vyšší) toho, co skutečně odpracují, mají na svých výplatnicích také Francouzi, Slovinci, Rakušané, Španělé a Němci, píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
