Česko bylo loni devátou nejméně zadluženou zemí EU. Tak špatně na tom předtím bylo naposledy v krizovém roce 2013, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Naopak nejlepších výsledků v tomto miléniu dosahovalo v letech 2016 až 2020, kdy bylo soustavně čtvrtou nejméně zadluženou zemí EU.
Vysoké úroky povzbuzují ekonomiku, soudí někteří američtí finančníci i ekonomové. Mezinárodní měnový fond ovšem varuje před dopady „vývozu dluhu“ Spojených států.
Vyšší úrokové sazby povzbuzují ekonomický růst. Za takový výrok se klidně může nebohý student ekonomické vysoké školy dočkat i vyhazovu od zkoušky. Nicméně právě s takovou ideou si nyní pohrává rozšiřující se okruh slovutných finančníků nejen z Wall Street.
V noci na dnešek se odehrálo napjatě vyhlížené „půlení“ bitcoinu. V celé historii této nejstarší a nejrozšířenější kryptoměny teprve čtvrté.
Migrační dohoda EU, kterou Česko podepsalo bez zajištění trvalé výjimky, představuje potenciálně výraznou zátěž pro české veřejné finance. Ročně může jít o nemalé desítky miliard korun, míní ekonom Lukáš Kovanda.
Izrael nedal na nabádání spojenců v čele se Spojenými státy a v pátek nad ránem místního část podnikl odvetné útoky na Írán. Ten na něj zaútočil o minulém víkendu drony a raketami. Izrael nyní udeřil přesto, že se mu – ve spolupráci se spojenci USA, Británií, Francií a Jordánskem – podařilo víkendový íránský atak takřka zcela neutralizovat, takže z něj učinil spíše symbolickou záležitost, ba až fiasko.
Český miliardář Křetínský chce ovládnout britskou královskou poštu založenou roku 1635. Akcie pošty v reakci letí nahoru o 26 procent. Stoupají rovněž akcie nizozemské pošty, v níž má Křetínský takřka třetinový podíl, všímá si ekonom Lukáš Kovanda.
Slovensko uspořádalo první aukci dluhopisů po zvolení Petera Pellegriniho prezidentem. Od mezinárodních investorů si napůjčovalo celkem 681,5 milionu eur, tedy zhruba 17,3 miliardy korun. Přitom celková poptávka investorů byla ještě o více než 500 milionů eur vyšší. Aukce tak dopadla úspěšněji, než se čekalo.
Americké banky převážně středního, regionálního rozsahu profitují nejvíce ze zelených regulací EU. Zabírají totiž trh, kteří jejich evropští rivalové vyklízejí, aby dostáli závazkům v oblasti klimatických cílů. Tyto cíle stanovuje EU nejambiciózněji ze všech ekonomických celků světa. Evropa se tak „střílí do nohy“, stejně jako v autoprůmyslu.
Po nočním útoku Íránu na izraelské cíle Teherán signalizuje, že je připraven převzít přímější roli ve svém konfliktu s Izraelem, do nějž dosud vstupoval zejména skrze své spojence typu teroristů z Hamásu nebo Hizballáhu. To může znamenat novou kapitolu ve vleklém střetu obou zemí, přestože zmíněný noční útok, jenž se čekal předem, byl z velké části odražen.
Američtí centrální bankéři se v těchto dnech dostali do křížku s těmi evropskými. Jde o zásadní střet. A poměrně nebývalý.
Největší německá ocelárna, Thyssenkrupp, plánuje masivní propouštění a snižování stavů po tisících. Na ikonický podnik dolehla zelená agenda.
Boháči zastřeně skupují rekordně drahé zlato, investorská drobotina se jej naopak zbavuje. Co profesionálové vědí, co ostatní ne?
Koruna po oznámení březnové inflace bezprostředně zpevnila, a to z úrovně nad 25,41 za euro až pod 25,38. To svědčí o tom, že část trhu předpokládala inflaci dokonce pod úrovní dvou procent.
Snaha Pekingu opřít ekonomický růst Číny o něco jiného, než jsou pod tíhou dluhu kolabující reality v zemi, vytváří nové nároky na tamní veřejnou kasu. A to zhoršuje stav veřejných financí této druhé největší ekonomiky světa. Může být hůř, varuje přitom Fitch. Pekingský režim zřejmě bude zhoršení ratingového výhledu Číny ze „stabilního“ na „negativní“ záhy rozporovat, nicméně je zjevné, že Číňanům více než kdy jindy hrozí, že jim dluh přeroste přes hlavu.
