Již za týden budeme odpočítávat první hodiny a dny roku 2024. Co od nej čekat? Jak změní kurz koruny, úroky hypoték, cen realit, pohonných hmot či elektřiny pro nabíjení vozů?
Lidé během svátků v průměru přibírají hned několik kil. To je důkaz toho, že předtím dali obchodníkům vydělat více, než museli. Vyšší marže řetězců jsou přímým výsledkem určité zákazníkovy nestřídmosti. Její následky, v podobě oněch kil navíc, pak po svátcích nestřídmé zákaznictvo zhusta řeší zakoupením permanentky do fitness centra. Z nestřídmosti tak profitují nejen řetězce, ale i „fitka“. A kola ekonomiky se točí. Kouzelný a marketingově stále neodbytněji podchycovaný příběh Vánoc s tak silným duchovním rozměrem jim poskytuje velmi účinné „mazivo“.
Letošní Vánoce budou opět přehlídkou plýtvání. Nebude ovšem tak značné jako v minulých letech. Mimořádná inflace uplynulé doby Čechy zkrátka naučila jednat střídměji, byť rezervy by se stále našly.
Pohonné hmoty v Česku dál zlevňují, průměrná cena benzinu klesla pod 36 korun, levnější byl naposledy v lednu 2022. Aktuálně se u čerpacích stanic litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 prodává v průměru za 35,95 koruny za litr, před týdnem byl o 51 haléřů dražší. Nafta je nejlevnější od srpna, v uplynulém týdnu zlevnila o 39 haléřů, za litr teď řidiči dají průměrně 36,29 koruny za litr.
Fialova vláda bude moci hned zkraje roku 2024 deklarovat vítězství nad inflací, vyplývá z nové analýzy agentury Bloomberg. Pravděpodobnost, že Fialův kabinet bude vládnout minimálně do roku 2029, tak vzroste, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Evropská unie prodlouží dobu, po niž ještě povoluje dovoz ruské oceli, o čtyři roky. Ocel z Ruska se tak bude moci do zemí EU dovážet až do října 2028. Bez ruské oceli by v Česku měly vážné potíže například Škoda Auto nebo nošovická Hyundai; ty ruskou ocel upotřebí třeba v základní karosérii svých vozidel. Nepřímo se tak ovšem nadále financuje – a financovat tedy o čtyři roky dále bude – Putinova válka na Ukrajině.
Jeden z největších zaměstnavatelů na Slovensku, ocelárny US Steel Košice, kupuje japonský kolos Nippon Steel. Čtvrtý největší výrobce oceli na světě získá podle japonského listu Nikkei americký podnik US Steel za v přepočtu necelých 340 miliard korun, a to včetně dluhu. Cena tak zahrnuje čtyřicetiprocentní přirážku k páteční burzovní uzavírací ceně akcií US Steel. Ty v reakci na zveřejnění zprávy poskočily v americkém obchodování před otevřením tamních burz o více než pět procent, vzápětí ale většinu tohoto svého zisku zase odevzdaly,
Akcie Coltu na pražské burze od pondělního rána rostou. Investoři tedy zjevně souhlasí, že dnes oznámený nákup jiné ikony zbrojního světa, Sellier & Bellot, vytvoří dodatečnou přidanou hodnotu.
Snaha jemenských povstalců napadat obchodní plavidla v Rudém moři ohrožuje plynulost světového obchodu a představuje další problém pro provoz Suezského průplavu. Povstalci patrně spolupracují i se somálskými piráty.
Pravděpodobnost pádu hutí Liberty Ostrava roste. Byl by to problém hlavně pro region jako takový, protože je v něm spousta firem a subdodavatelů navázaných na Liberty. Makroekonomicky to země celorepublikově nepocítí, v rámci kraje to však bude znatelná rána, s níž by došlo ke zvýšení regionální míry nezaměstnanosti. Pak by nastal řetězový efekt, firmy by neměly komu dodávat a číslo lidí, kteří přijdou o práci, by mohlo být daleko vyšší.
Řetězec Lidl slibuje zlevnění nad rámec snížení DPH. Potvrzuje tím, že za vysokými cenami potravin jsou hlavně řetězce a jejich „čarování“ s maržemi, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Když přijdou na směnu, připadají si pracovníci huti Liberty Ostrava jako ve „městě duchů“, jak sami říkají. Není z čeho vyrábět, i když zakázky by byly. Huť dluží dodavatelům přes tři miliardy korun, z toho jen dodavateli energií, firmě Tameh, více než 1,5 miliardy. Mezi hutníky tak propuká panika, že přijdou o práci. Může jít o stovky, ale také tisíce lidí.
Česká vláda uleví energeticky náročným firmám částkou 3,5 miliardy. Pomoc je to „lepší než dostat drátem do oka“. Srovnatelná německá pomoc má být ale stonásobná – a desetinásobná po přepočtu na velikost ekonomiky, komentuje dnešní rozhodnutí Fialova kabinetu ekonom Lukáš Kovanda.
Končí další z klimatických konferencí OSN, známých jako COP. Jak je obvyklé, nic vskutku převratného delegáti nedojednali. Ačkoli značnou uhlíkovou stopu při sletu do Dubaje zanechali. Ano, pravda, shodli se – vůbec poprvé – na zásadním ústupu od fosilních paliv, ropy a plynu. Jenže poté, co se před dvěma lety dohodli na podobné konferenci v Glasgow na ústupu od uhlí, jeho globální spotřeba opět narostla. A nadále narůstá, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Česká metropole Praha si pohoršila v žebříčku, jejž společnost Mercer sestavuje na základě vyhodnocení kvality života z hlediska cizinců. První v pořadí je rakouská metropole Vídeň, následovaná švýcarským Curychem a novozélandským Aucklandem. Vůbec nejhůře si stojí súdánský Chartúm. Praha obsazuje až 71. příčku.
