Zajímá nás
Lukáš Kovanda: Češi se konsolidačního balíčku nezalekli a mají nečekaně silnou chuť utrácet
Spotřebitelé v Česku jsou nečekaně silně při chuti utrácet. Letos v březnu tržby maloobchodu reálně stouply o 6,1 procenta. Čekal se přitom růst ani ne poloviční, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Češi navyšují své reálné útraty za vše: potraviny, nepotravinářské zboží i pohonné hmoty. Za kosmetiku dokonce utrácejí meziročně o bezmála třicet procent.
Nárůst celkových tržeb o 6,1 procenta je nejvyšší od ledna 2022, tedy ještě od doby před invazí Ruska na Ukrajinu, jejíž dopady – v podobě inflace či drahých energií – dramaticky omezily možnosti Čechů utrácet.
V lednu 2022, což byl poslední měsíc s meziročně vyšším růstem tržeb maloobchodu, se však ještě projevovala nízká základna meziročního srovnání, ponížená celkem tuhými pandemickými restrikcemi ledna 2021. Toto ponížení tedy opticky zvyšovalo tržby ledna 2022. Tím přesvědčivěji je aktuální výsledek března 2024 dokladem překonání vleklé spotřebitelské recese a návratu jistého optimismu mezi spotřebitele.
Pohonné hmoty jsou nejdražší od loňského podzimu. Růst jejich cen sice v posledních dnech zbrzdil, ba se zastavil, ale otázka zní, na jak dlouho.
Lukáš Kovanda: Kolik Češi zaplatí v létě za benzin? To záleží na Izraeli a Íránu
Názory
Důvěra v ekonomiku je zpět
Spotřebitelům v Česku se rychle vrací důvěra v ekonomiku i podle předstihového ukazatele jejich sentimentu. V dubnu byla jejich nálada v tomto směru lepší, než odpovídá dlouhodobému průměru let 2003 až 2023; přitom lepší než dlouhodobě průměrnou náladu měli čeští spotřebitelé poprvé za celé období od podzimu 2021.
Klíčovým důvodem optimismu spotřebitelů je pokles inflace na úroveň cíle České národní banky, tedy stabilizace cenového vývoje v Česku, a související pokles cen potravin a energií. To vše při setrvání míry nezaměstnanosti na nejnižší úrovni v rámci EU. Konsolidační balíček nemá na jejich finanční možnosti zjevně tak nepříznivý vliv, jak někteří – například odbory – varovali.
Tuzemskému zpracovatelskému průmyslu se v dubnu vedlo hůře, než se čekalo. Příslušný index nákupních manažerů vykázal hodnotu 44,7 bodu. Podle odhadů expertů oslovených agenturou Bloomberg se hodnota měla pohybovat od 45 do 47,5 bodu. V březnu hodnota indexu činila 46,2 bodu.
Lukáš Kovanda: Český průmysl chřadne. Klesá výroba, počet nových zakázek a propouští se
Názory
Vzhledem k tomu, že tuzemská ekonomika jako celek by letos měla vykázat mírný růst, lze konstatovat, že Česko pomalu, ale jistě dokonává kýžený manévr „měkkého přistání“. Ten je přitom historicky vzácný. Krocení inflace si totiž zpravidla vyžádá hlubší recesi a citelnější vzestup míry nezaměstnanosti, tedy souhrnně „tvrdé přistání“.
Za celý letošní rok by tak tržby maloobchodu měly reálně povyrůst o 3,5 procenta a spotřeba domácností se bude podílet na ekonomickém růstu, jež převýší jedno procento.
