Covid podle vědkyň z Národního institutu SYRI nejvíce zabíjel na severu Čech a na východě Moravy. Za hlavní důvod, proč tyto regiony dopadly hůře než ostatní, vědkyně označily nižší úroveň vzdělanosti.

Pandemie koronaviru zvýšila regionální nerovnosti v úmrtnosti. Nejvíce při ní úmrtnost postihla stejné regiony jako před pandemií, zejména tedy severozápadní Čechy a východní Moravu. Naopak velká města jako Praha a Brno dopadla nejlépe. Vyplývá to z výzkumu vědkyň Národního institutu SYRI, který aktuálně vyšel ve vědeckém časopise Applied Geography. Hlavní roli podle nich hraje struktura obyvatelstva a také přijímání, respektive odmítání preventivních zdravotních opatření, konkrétně očkování.

První případy nákazy virem SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, byly v Česku zachyceny před pěti lety. Ministerstvo zdravotnictví o nich informovalo 1. března 2020.

Průměrná předpandemická dvouletá úroveň úmrtnosti v letech 2018 až 2019 byla v Česku 13,66 úmrtí na 1000 obyvatel. Během pandemických let 2020 až 2021 se tato míra zvýšila na 15,88 na 1000 obyvatel, což představuje nárůst o 16,2 procenta. „Výsledky potvrdily prohlubování regionálních rozdílů během zdravotní krize, přičemž nejvíce byly postiženy nejzranitelnější regiony. Regionální rozdíly v úmrtnosti se tak zvýšily,“ uvedla Pavlína Netrdová ze SYRI a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

V severozápadních Čechách byla úroveň úmrtnosti i před pandemií nepříznivá. Jde o okresy s vyšší mírou nezaměstnanosti a nižší úrovní vzdělanosti. Právě nedostatečný sociální kapitál je podle vědkyň SYRI hlavním faktorem, protože ovlivňuje společenskou a institucionální důvěru, a promítá se tak například do respektování pravidel, což bylo v době pandemie klíčové. Nižší vzdělání navíc často neumožňuje práci z domova. „To jsou ty hlavní důvody, proč tento region dopadl hůře než ostatní,“ uvedla Netrdová.

Druhou skupinu silně postižených okresů našly vědkyně ve východní části Moravy. Vzhledem k tomu, že před pandemií se úmrtnost v těchto okresech pohybovala kolem celostátního průměru, sehrály zde hlavní roli zejména postoje k očkování proti covidu-19, míní vědkyně.

„Naše zjištění odhalují významné účinky regionálních zdravotních výsledků, které jsou klíčové pro identifikaci zranitelných a vysoce rizikových regionů, a tím umožňují efektivní plánování a politické reakce na okresní úrovni,“ podotkla spoluautorka Klára Hulíková Tesárková.

Závěry studie podle jejích autorek poskytují důkazy, které mohou sloužit jako základ pro efektivní rozhodování v případě budoucích zdravotních krizí. Prevence se může cíleně zaměřit na zranitelné skupiny obyvatel nebo na konkrétní očkovací kampaně. Výsledky také do budoucna naznačují, že je potřeba pracovat s regionálními rozdíly, uzavřely.

Od výskytu prvních případů covidu-19 před pěti lety se nemoc prokázala ve více 4,8 milionu případů, z toho necelých deset procent činí podle statistik ministerstva zdravotnictví opakovaná nákaza. Od začátku zemřelo v ČR zhruba 43 860 lidí, u kterých se prokázala nákaza novým typem koronaviru.

Robot ze želatiny udělá, co má, a bezpečně se rozpadne. Brzy to zvládne i v lidském těle

Enjoy

Nový posun ve vývoji „měkkých robotů“: zatím experimentální robotické rameno ze želatiny a bavlníku vytvořili čínští výzkumníci z univerzity v městě Chang-čou. Zařízení by se mělo dát použít i při lékařských zákrocích v lidském těle, v němž pak může zůstat a rozložit se, aniž by pacienta ohrozilo.

Josef Tuček

Přečíst článek

Česko vyřadilo prošlé vakcíny proti covidu za miliardy

Money

Česko od roku 2021 vyřadilo 17 milionů dávek prošlých vakcín proti covidu-19 v hodnotě asi 7,5 miliardy korun, uvedl server iROZHLAS.cz na základě informací ministerstva zdravotnictví.

ČTK

Přečíst článek