Vědci: Covid nejvíc zabíjel ve "svérázných" regionech
Covid podle vědkyň z Národního institutu SYRI nejvíce zabíjel na severu Čech a na východě Moravy. Za hlavní důvod, proč tyto regiony dopadly hůře než ostatní, vědkyně označily nižší úroveň vzdělanosti.
Pandemie koronaviru zvýšila regionální nerovnosti v úmrtnosti. Nejvíce při ní úmrtnost postihla stejné regiony jako před pandemií, zejména tedy severozápadní Čechy a východní Moravu. Naopak velká města jako Praha a Brno dopadla nejlépe. Vyplývá to z výzkumu vědkyň Národního institutu SYRI, který aktuálně vyšel ve vědeckém časopise Applied Geography. Hlavní roli podle nich hraje struktura obyvatelstva a také přijímání, respektive odmítání preventivních zdravotních opatření, konkrétně očkování.
První případy nákazy virem SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, byly v Česku zachyceny před pěti lety. Ministerstvo zdravotnictví o nich informovalo 1. března 2020.
Průměrná předpandemická dvouletá úroveň úmrtnosti v letech 2018 až 2019 byla v Česku 13,66 úmrtí na 1000 obyvatel. Během pandemických let 2020 až 2021 se tato míra zvýšila na 15,88 na 1000 obyvatel, což představuje nárůst o 16,2 procenta. „Výsledky potvrdily prohlubování regionálních rozdílů během zdravotní krize, přičemž nejvíce byly postiženy nejzranitelnější regiony. Regionální rozdíly v úmrtnosti se tak zvýšily,“ uvedla Pavlína Netrdová ze SYRI a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
V severozápadních Čechách byla úroveň úmrtnosti i před pandemií nepříznivá. Jde o okresy s vyšší mírou nezaměstnanosti a nižší úrovní vzdělanosti. Právě nedostatečný sociální kapitál je podle vědkyň SYRI hlavním faktorem, protože ovlivňuje společenskou a institucionální důvěru, a promítá se tak například do respektování pravidel, což bylo v době pandemie klíčové. Nižší vzdělání navíc často neumožňuje práci z domova. „To jsou ty hlavní důvody, proč tento region dopadl hůře než ostatní,“ uvedla Netrdová.
Druhou skupinu silně postižených okresů našly vědkyně ve východní části Moravy. Vzhledem k tomu, že před pandemií se úmrtnost v těchto okresech pohybovala kolem celostátního průměru, sehrály zde hlavní roli zejména postoje k očkování proti covidu-19, míní vědkyně.
„Naše zjištění odhalují významné účinky regionálních zdravotních výsledků, které jsou klíčové pro identifikaci zranitelných a vysoce rizikových regionů, a tím umožňují efektivní plánování a politické reakce na okresní úrovni,“ podotkla spoluautorka Klára Hulíková Tesárková.
Závěry studie podle jejích autorek poskytují důkazy, které mohou sloužit jako základ pro efektivní rozhodování v případě budoucích zdravotních krizí. Prevence se může cíleně zaměřit na zranitelné skupiny obyvatel nebo na konkrétní očkovací kampaně. Výsledky také do budoucna naznačují, že je potřeba pracovat s regionálními rozdíly, uzavřely.
Od výskytu prvních případů covidu-19 před pěti lety se nemoc prokázala ve více 4,8 milionu případů, z toho necelých deset procent činí podle statistik ministerstva zdravotnictví opakovaná nákaza. Od začátku zemřelo v ČR zhruba 43 860 lidí, u kterých se prokázala nákaza novým typem koronaviru.
Nový posun ve vývoji „měkkých robotů“: zatím experimentální robotické rameno ze želatiny a bavlníku vytvořili čínští výzkumníci z univerzity v městě Chang-čou. Zařízení by se mělo dát použít i při lékařských zákrocích v lidském těle, v němž pak může zůstat a rozložit se, aniž by pacienta ohrozilo.
Robot ze želatiny udělá, co má, a bezpečně se rozpadne. Brzy to zvládne i v lidském těle
Enjoy
Česko od roku 2021 vyřadilo 17 milionů dávek prošlých vakcín proti covidu-19 v hodnotě asi 7,5 miliardy korun, uvedl server iROZHLAS.cz na základě informací ministerstva zdravotnictví. 
Česko vyřadilo prošlé vakcíny proti covidu za miliardy
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
