Zájem o potraviny s hmyzem mezi Čechy roste, větší rozvoj a prodeje ale brzdí zejména skepse lidí a nastavení legislativy. Uvedli to zástupci českých firem Crunchy, Sens Food a WormUP, které vyrábějí a nabízejí hmyzí potraviny. V ČR je aktuálně šest zpracovatelů hmyzu pro potravinářské účely. Potraviny s obsahem hmyzu má ve své stálé nabídce i několik obchodních řetězců a některé z nich plánují rozšíření sortimentu hmyzích potravin. Vyplývá to z ankety mezi obchodními řetězci.

"Potraviny z hmyzu nebo s přidaným hmyzem tvoří velmi malou část celkové spotřeby potravin, nicméně se jedná o oblast rostoucí. Hlavním motorem zájmu je však především zvědavost a opakovaná konzumace je spíše sporadická," uvedl mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.

Podle firmy Sens jsou Češi otevření novým a udržitelným zdrojům proteinu, což potvrzuje velký zájem o alternativní produkty k masu, konkrétně jejich cvrččí jerky, tedy sušené maso z hmyzího proteinu. "Věříme, že když přineseme kvalitní, chutný, výživný a levnější produkt, své zákazníky si najde," řekl Radek Hušek, spoluzakladatel Sens.

Kvalita krmných směsí v Česku se mění. Výrobci kladou více důraz na zdraví zvířat i udržitelnost

Zprávy z firem

Výživa hospodářských zvířat se v Česku mění, složení krmných směsí i doplňkových látek reaguje nejen na ekonomický a cenový tlak, ale stále více i na požadavky na zdraví zvířat, ekologickou udržitelnost a kvalitu výsledných živočišných produktů. Vyplývá to z vyjádření odborníků. Do krmných směsí zvířat podle nich začínají být stále častěji přidávány například luštěniny či pivovarské kvasnice. Perspektivní, i když zatím méně využívané, jsou také hmyzí moučky nebo řasy.

ČTK

Přečíst článek

I podle firmy WormUP potraviny s hmyzem lidem chutnají, velký nárůst v prodejích ale nezaznamenává. "Lidé jsou zvyklí jíst běžné potraviny, a i když jim to chutná a jsou s tím spokojení, tak asi i kvůli ekonomické situaci spíš jdou do levnějších potravin, na které jsou zvyklí, takže ten trh úplně neroste," řekl Libor Sloupenský za WormUP.

Větším prodejům brání podle výrobců hlavně obava či neochota lidí zkoušet nové věci, podle Sloupenského by ale pomohlo i odstranění některých legislativních překážek. "Jedlých druhů hmyzu se uvádějí stovky, možná i tisíce, ale EU povolila čtyři," podotkl Sloupenský. Před uvedením na trh musí podle Státní veterinární správy (SVS) každý druh hmyzu projít schvalovacím procesem a hodnocením bezpečnosti, neboť evropská legislativa definuje hmyz a výrobky z hmyzu jako novou potravinu. "Proces schvalování nových druhů hmyzu je poměrně zdlouhavý a náročný, což zajišťuje vysoké standardy bezpečnosti," uvedl Zemánek. Doal, že hygienické požadavky se neustále vyvíjejí a upravují.

Dezinformace přetrvávají

Milan Václavík, jednatel firmy Crunchy, řekl, že překážku pro rozšíření prodejů představují i dezinformace a přístup velkoobchodů. "Zatím zas tak otevřené tomu nejsou. Tím by se to dalo dostat masově mezi lidi a udělat z toho normální snack a lidé by to nemuseli shánět v nějakém speciálním obchodu," řekl Václavík.

Hmyzí protein a výrobky z něj nabízejí například řetězce Tesco, Kaufland či Globus. "Průběžně zájem roste, převážně u mladých, ale postupně nabývá popularity i u starších generací. Největší zájem je převážně o sušené cvrčky a červíky různých příchutí," uvedl řetězec Kaufland. Třeba Lidl hmyzí potraviny ve stálém sortimentu nemá, podle své mluvčí ale nevylučuje zařazení do akční nabídky.

Alergeny, které nejsou

Některé firmy kritizovaly také komplikované označování, kdy musí například upozornit na možnou alergickou reakci na složky, které ve výrobku ani nejsou. Sloupenský to označil za zbytečně zastrašující a zavádějící. "Současná legislativa je spíše na straně přísnosti a obezřetnosti, což je v počáteční fázi zavádění nového zdroje potravy do značné míry pochopitelné a správné," podotkl Zemánek.

Veterináři letos při kontrolách hmyzu určeného k lidské spotřebě zjistili jedno pochybení ve značení na obale. Loni z 16 kontrol nezjistili žádnou závadu, stejně jako předloni.

Konzumace hmyzu má podle výrobců řadu výhod, patří mezi ně výživová hodnota, podpora zdravého trávení, udržitelnost i čistota složení. Možným rizikem jsou mikroorganismy, které hmyz může přenášet, či obsah alergenu chitin, který může způsobit alergii u lidí alergických na mořské plody. Hušek vidí budoucnost hmyzu nejen jako samostatné potraviny, ale i zdroje bílkovin, který by se mohl stále častěji přidávat do pečiva či těstovin.