Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

V Česku roste zájem o hmyzí potraviny, rozvoj brzdí legislativa i skepse

ilustrační foto
iStock
 ČTK

Zájem o potraviny s hmyzem mezi Čechy roste, větší rozvoj a prodeje ale brzdí zejména skepse lidí a nastavení legislativy. Uvedli to zástupci českých firem Crunchy, Sens Food a WormUP, které vyrábějí a nabízejí hmyzí potraviny. V ČR je aktuálně šest zpracovatelů hmyzu pro potravinářské účely. Potraviny s obsahem hmyzu má ve své stálé nabídce i několik obchodních řetězců a některé z nich plánují rozšíření sortimentu hmyzích potravin. Vyplývá to z ankety mezi obchodními řetězci.

"Potraviny z hmyzu nebo s přidaným hmyzem tvoří velmi malou část celkové spotřeby potravin, nicméně se jedná o oblast rostoucí. Hlavním motorem zájmu je však především zvědavost a opakovaná konzumace je spíše sporadická," uvedl mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.

Podle firmy Sens jsou Češi otevření novým a udržitelným zdrojům proteinu, což potvrzuje velký zájem o alternativní produkty k masu, konkrétně jejich cvrččí jerky, tedy sušené maso z hmyzího proteinu. "Věříme, že když přineseme kvalitní, chutný, výživný a levnější produkt, své zákazníky si najde," řekl Radek Hušek, spoluzakladatel Sens.

Kvalita krmných směsí v Česku se mění. Výrobci kladou více důraz na zdraví zvířat i udržitelnost

Výživa hospodářských zvířat se v Česku mění, složení krmných směsí i doplňkových látek reaguje nejen na ekonomický a cenový tlak, ale stále více i na požadavky na zdraví zvířat, ekologickou udržitelnost a kvalitu výsledných živočišných produktů. Vyplývá to z vyjádření odborníků. Do krmných směsí zvířat podle nich začínají být stále častěji přidávány například luštěniny či pivovarské kvasnice. Perspektivní, i když zatím méně využívané, jsou také hmyzí moučky nebo řasy.

Přečíst článek

I podle firmy WormUP potraviny s hmyzem lidem chutnají, velký nárůst v prodejích ale nezaznamenává. "Lidé jsou zvyklí jíst běžné potraviny, a i když jim to chutná a jsou s tím spokojení, tak asi i kvůli ekonomické situaci spíš jdou do levnějších potravin, na které jsou zvyklí, takže ten trh úplně neroste," řekl Libor Sloupenský za WormUP.

Větším prodejům brání podle výrobců hlavně obava či neochota lidí zkoušet nové věci, podle Sloupenského by ale pomohlo i odstranění některých legislativních překážek. "Jedlých druhů hmyzu se uvádějí stovky, možná i tisíce, ale EU povolila čtyři," podotkl Sloupenský. Před uvedením na trh musí podle Státní veterinární správy (SVS) každý druh hmyzu projít schvalovacím procesem a hodnocením bezpečnosti, neboť evropská legislativa definuje hmyz a výrobky z hmyzu jako novou potravinu. "Proces schvalování nových druhů hmyzu je poměrně zdlouhavý a náročný, což zajišťuje vysoké standardy bezpečnosti," uvedl Zemánek. Doal, že hygienické požadavky se neustále vyvíjejí a upravují.

Dezinformace přetrvávají

Milan Václavík, jednatel firmy Crunchy, řekl, že překážku pro rozšíření prodejů představují i dezinformace a přístup velkoobchodů. "Zatím zas tak otevřené tomu nejsou. Tím by se to dalo dostat masově mezi lidi a udělat z toho normální snack a lidé by to nemuseli shánět v nějakém speciálním obchodu," řekl Václavík.

Hmyzí protein a výrobky z něj nabízejí například řetězce Tesco, Kaufland či Globus. "Průběžně zájem roste, převážně u mladých, ale postupně nabývá popularity i u starších generací. Největší zájem je převážně o sušené cvrčky a červíky různých příchutí," uvedl řetězec Kaufland. Třeba Lidl hmyzí potraviny ve stálém sortimentu nemá, podle své mluvčí ale nevylučuje zařazení do akční nabídky.

Alergeny, které nejsou

Některé firmy kritizovaly také komplikované označování, kdy musí například upozornit na možnou alergickou reakci na složky, které ve výrobku ani nejsou. Sloupenský to označil za zbytečně zastrašující a zavádějící. "Současná legislativa je spíše na straně přísnosti a obezřetnosti, což je v počáteční fázi zavádění nového zdroje potravy do značné míry pochopitelné a správné," podotkl Zemánek.

Veterináři letos při kontrolách hmyzu určeného k lidské spotřebě zjistili jedno pochybení ve značení na obale. Loni z 16 kontrol nezjistili žádnou závadu, stejně jako předloni.

Konzumace hmyzu má podle výrobců řadu výhod, patří mezi ně výživová hodnota, podpora zdravého trávení, udržitelnost i čistota složení. Možným rizikem jsou mikroorganismy, které hmyz může přenášet, či obsah alergenu chitin, který může způsobit alergii u lidí alergických na mořské plody. Hušek vidí budoucnost hmyzu nejen jako samostatné potraviny, ale i zdroje bílkovin, který by se mohl stále častěji přidávat do pečiva či těstovin.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související