Šest dní v práci má spasit ekonomiku. Řecká novinka vyvolala mezi zaměstnanci pobouření
Zatímco v Evropě se začíná více diskutovat o zkrácení pracovního týdne, Řekové na to jdou jinak. Tamní vláda si od zákona, který platí od června a umožňuje šestidenní pracovní týden, slibuje zvýšení zaměstnanosti a omezení práce na černém trhu. Novinka se ovšem u Řeků nesetkala s pochopením a vyvolala pobouření.
Někteří z řeckých zaměstnanců se rozčilují, že novinka vrací zemi do doby omezených pracovních práv a mnozí z nich zdůrazňují, že jiné evropské země směřují naopak ke čtyřdennímu pracovnímu týdnu. Řecko se zkrátka vydalo opačnou cestou. Podle serveru CNBC novela pracovního práva umožňuje, aby lidé v soukromém sektoru mohli chodit do práce šest dní v týdnu. Tato změna znamená, že 40hodinový pracovní týden by se mohl dle zadání zaměstnavatele rozšířit na 48 hodin. Pracovníci stravovacích služeb a cestovního ruchu jsou od delších pracovních týdnů osvobozeni.
Vláda premiéra Kyriakose Mitsotakise uvedla, že opatření je jak „přátelské k pracovníkům“, tak „hluboce orientované na ekonomický růst“.
Zaměstnanci, kteří na novinku přistoupí dostanou příplatek 40 procent za šestý pracovní den nebo o 115 procent více, pokud práce vyjde na neděli. Mnohým z Řeků však nestačí ani tento benefit. Zejména příslušníci mladší generace upřednostňují zdraví a osobní komfort a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, což by podle nich nový zákon mohl ohrozit.
Evropská centrální banka (ECB) schválila žádost čtyřem největším řeckým bankám, aby mohly obnovit výplatu dividend. Banky ji zastavily před 16 lety v době dluhové krize. Povolení je další známkou oživení bankovního sektoru a ekonomiky země, uvedla agentura Reuters.
Návrat řeckých bank k normálnosti. Po 16 letech mohou obnovit výplatu dividend
Money
Proslulá řecká lenost
Ekonomové, které oslovil server The Guardian upozorňují, že největším problémem řecké ekonomiky je produktivita práce. Podle údajů Evropské komise je čistá produktivita hodiny práce v Řecku přibližně o 40 procent nižší, než činí evropský průměr. Nemalou roli v tom hraje i fakt, že řecké podniky nevěnují příliš pozornosti novým technologiím. Dalším problémem řecké ekonomiky jsou nedostatečně kvalifikované lidské zdroje a nadměrná byrokracie zatěžující tamní rozpočet i podnikání.
Premiér Mitsotakis, řecký středopravicový lídr, který chce ve své zemi po letech nastartovat ekonomický růst, ke své pracovně právní novele řekl, že země potřebuje delší pracovní týden, protože čelí nedostatku kvalifikovaných pracovníků a stárnoucí a zmenšující se populaci.
„Řekové odpracují za týden nejvíce hodin ze všech evropských zaměstnanců. A nyní mohou být navíc nuceni pracovat i šestý den v týdnu,“ uvedl John O’Brennan, profesor evropského práva z irské Maynooth University v Irsku na sociální síti X s tím, že je to „směšné, protože ve většině civilizovaných zemí prosazují čtyři pracovní dny v týdnu“.
Řecká ekonomika se po dlouhé době hospodářské krize konečně zotavuje a očekává se, že v roce 2024 zaznamená tříprocentní růst. Jihoevropská země má ale před sebou ještě dlouhou cestu ze zmaru. Nezaměstnanost tam zůstává nad deseti procenty a průměrný měsíční plat je 1 175 eur, o dvacet procent méně než před patnácti lety, uvedla agentura Reuters
Dvě století stará záležitost odvlečených antických soch tento týden způsobila mezinárodní roztržku mezi Británií a Řeckem. Ať už se na ni díváte z jakéhokoliv úhlu, Sunakova vláda z ní vychází opět jako nečitelný a malicherný partner.
Karel Pučelík: Britsko-řecká potyčka o mramory ukázala, že ne vše jde vymlčet
Názory
Prvního května roku 2004 vstoupilo Česko do Evropské unie (EU) spolu s další devítkou zemí. Za oněch dvacet let v EU se životní úroveň Čechů v lecčems přiblížila úrovni západní Evropy a v některých parametrech země dokázala předehnat i některé členské země. Například Řecko, Portugalsko či Španělsko. A co se příliš nepovedlo? 
Anketa ekonomů: 20 let v EU. Využili Češi všechny možnosti k rozvoji?
Názory
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
