Šest dní v práci má spasit ekonomiku. Řecká novinka vyvolala mezi zaměstnanci pobouření
Zatímco v Evropě se začíná více diskutovat o zkrácení pracovního týdne, Řekové na to jdou jinak. Tamní vláda si od zákona, který platí od června a umožňuje šestidenní pracovní týden, slibuje zvýšení zaměstnanosti a omezení práce na černém trhu. Novinka se ovšem u Řeků nesetkala s pochopením a vyvolala pobouření.
Někteří z řeckých zaměstnanců se rozčilují, že novinka vrací zemi do doby omezených pracovních práv a mnozí z nich zdůrazňují, že jiné evropské země směřují naopak ke čtyřdennímu pracovnímu týdnu. Řecko se zkrátka vydalo opačnou cestou. Podle serveru CNBC novela pracovního práva umožňuje, aby lidé v soukromém sektoru mohli chodit do práce šest dní v týdnu. Tato změna znamená, že 40hodinový pracovní týden by se mohl dle zadání zaměstnavatele rozšířit na 48 hodin. Pracovníci stravovacích služeb a cestovního ruchu jsou od delších pracovních týdnů osvobozeni.
Vláda premiéra Kyriakose Mitsotakise uvedla, že opatření je jak „přátelské k pracovníkům“, tak „hluboce orientované na ekonomický růst“.
Zaměstnanci, kteří na novinku přistoupí dostanou příplatek 40 procent za šestý pracovní den nebo o 115 procent více, pokud práce vyjde na neděli. Mnohým z Řeků však nestačí ani tento benefit. Zejména příslušníci mladší generace upřednostňují zdraví a osobní komfort a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, což by podle nich nový zákon mohl ohrozit.
Evropská centrální banka (ECB) schválila žádost čtyřem největším řeckým bankám, aby mohly obnovit výplatu dividend. Banky ji zastavily před 16 lety v době dluhové krize. Povolení je další známkou oživení bankovního sektoru a ekonomiky země, uvedla agentura Reuters.
Návrat řeckých bank k normálnosti. Po 16 letech mohou obnovit výplatu dividend
Money
Proslulá řecká lenost
Ekonomové, které oslovil server The Guardian upozorňují, že největším problémem řecké ekonomiky je produktivita práce. Podle údajů Evropské komise je čistá produktivita hodiny práce v Řecku přibližně o 40 procent nižší, než činí evropský průměr. Nemalou roli v tom hraje i fakt, že řecké podniky nevěnují příliš pozornosti novým technologiím. Dalším problémem řecké ekonomiky jsou nedostatečně kvalifikované lidské zdroje a nadměrná byrokracie zatěžující tamní rozpočet i podnikání.
Premiér Mitsotakis, řecký středopravicový lídr, který chce ve své zemi po letech nastartovat ekonomický růst, ke své pracovně právní novele řekl, že země potřebuje delší pracovní týden, protože čelí nedostatku kvalifikovaných pracovníků a stárnoucí a zmenšující se populaci.
„Řekové odpracují za týden nejvíce hodin ze všech evropských zaměstnanců. A nyní mohou být navíc nuceni pracovat i šestý den v týdnu,“ uvedl John O’Brennan, profesor evropského práva z irské Maynooth University v Irsku na sociální síti X s tím, že je to „směšné, protože ve většině civilizovaných zemí prosazují čtyři pracovní dny v týdnu“.
Řecká ekonomika se po dlouhé době hospodářské krize konečně zotavuje a očekává se, že v roce 2024 zaznamená tříprocentní růst. Jihoevropská země má ale před sebou ještě dlouhou cestu ze zmaru. Nezaměstnanost tam zůstává nad deseti procenty a průměrný měsíční plat je 1 175 eur, o dvacet procent méně než před patnácti lety, uvedla agentura Reuters
Dvě století stará záležitost odvlečených antických soch tento týden způsobila mezinárodní roztržku mezi Británií a Řeckem. Ať už se na ni díváte z jakéhokoliv úhlu, Sunakova vláda z ní vychází opět jako nečitelný a malicherný partner.
Karel Pučelík: Britsko-řecká potyčka o mramory ukázala, že ne vše jde vymlčet
Názory
Prvního května roku 2004 vstoupilo Česko do Evropské unie (EU) spolu s další devítkou zemí. Za oněch dvacet let v EU se životní úroveň Čechů v lecčems přiblížila úrovni západní Evropy a v některých parametrech země dokázala předehnat i některé členské země. Například Řecko, Portugalsko či Španělsko. A co se příliš nepovedlo? 
Anketa ekonomů: 20 let v EU. Využili Češi všechny možnosti k rozvoji?
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
