Šest dní v práci má spasit ekonomiku. Řecká novinka vyvolala mezi zaměstnanci pobouření
Zatímco v Evropě se začíná více diskutovat o zkrácení pracovního týdne, Řekové na to jdou jinak. Tamní vláda si od zákona, který platí od června a umožňuje šestidenní pracovní týden, slibuje zvýšení zaměstnanosti a omezení práce na černém trhu. Novinka se ovšem u Řeků nesetkala s pochopením a vyvolala pobouření.
Někteří z řeckých zaměstnanců se rozčilují, že novinka vrací zemi do doby omezených pracovních práv a mnozí z nich zdůrazňují, že jiné evropské země směřují naopak ke čtyřdennímu pracovnímu týdnu. Řecko se zkrátka vydalo opačnou cestou. Podle serveru CNBC novela pracovního práva umožňuje, aby lidé v soukromém sektoru mohli chodit do práce šest dní v týdnu. Tato změna znamená, že 40hodinový pracovní týden by se mohl dle zadání zaměstnavatele rozšířit na 48 hodin. Pracovníci stravovacích služeb a cestovního ruchu jsou od delších pracovních týdnů osvobozeni.
Vláda premiéra Kyriakose Mitsotakise uvedla, že opatření je jak „přátelské k pracovníkům“, tak „hluboce orientované na ekonomický růst“.
Zaměstnanci, kteří na novinku přistoupí dostanou příplatek 40 procent za šestý pracovní den nebo o 115 procent více, pokud práce vyjde na neděli. Mnohým z Řeků však nestačí ani tento benefit. Zejména příslušníci mladší generace upřednostňují zdraví a osobní komfort a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, což by podle nich nový zákon mohl ohrozit.
Evropská centrální banka (ECB) schválila žádost čtyřem největším řeckým bankám, aby mohly obnovit výplatu dividend. Banky ji zastavily před 16 lety v době dluhové krize. Povolení je další známkou oživení bankovního sektoru a ekonomiky země, uvedla agentura Reuters.
Návrat řeckých bank k normálnosti. Po 16 letech mohou obnovit výplatu dividend
Money
Proslulá řecká lenost
Ekonomové, které oslovil server The Guardian upozorňují, že největším problémem řecké ekonomiky je produktivita práce. Podle údajů Evropské komise je čistá produktivita hodiny práce v Řecku přibližně o 40 procent nižší, než činí evropský průměr. Nemalou roli v tom hraje i fakt, že řecké podniky nevěnují příliš pozornosti novým technologiím. Dalším problémem řecké ekonomiky jsou nedostatečně kvalifikované lidské zdroje a nadměrná byrokracie zatěžující tamní rozpočet i podnikání.
Premiér Mitsotakis, řecký středopravicový lídr, který chce ve své zemi po letech nastartovat ekonomický růst, ke své pracovně právní novele řekl, že země potřebuje delší pracovní týden, protože čelí nedostatku kvalifikovaných pracovníků a stárnoucí a zmenšující se populaci.
„Řekové odpracují za týden nejvíce hodin ze všech evropských zaměstnanců. A nyní mohou být navíc nuceni pracovat i šestý den v týdnu,“ uvedl John O’Brennan, profesor evropského práva z irské Maynooth University v Irsku na sociální síti X s tím, že je to „směšné, protože ve většině civilizovaných zemí prosazují čtyři pracovní dny v týdnu“.
Řecká ekonomika se po dlouhé době hospodářské krize konečně zotavuje a očekává se, že v roce 2024 zaznamená tříprocentní růst. Jihoevropská země má ale před sebou ještě dlouhou cestu ze zmaru. Nezaměstnanost tam zůstává nad deseti procenty a průměrný měsíční plat je 1 175 eur, o dvacet procent méně než před patnácti lety, uvedla agentura Reuters
Dvě století stará záležitost odvlečených antických soch tento týden způsobila mezinárodní roztržku mezi Británií a Řeckem. Ať už se na ni díváte z jakéhokoliv úhlu, Sunakova vláda z ní vychází opět jako nečitelný a malicherný partner.
Karel Pučelík: Britsko-řecká potyčka o mramory ukázala, že ne vše jde vymlčet
Názory
Prvního května roku 2004 vstoupilo Česko do Evropské unie (EU) spolu s další devítkou zemí. Za oněch dvacet let v EU se životní úroveň Čechů v lecčems přiblížila úrovni západní Evropy a v některých parametrech země dokázala předehnat i některé členské země. Například Řecko, Portugalsko či Španělsko. A co se příliš nepovedlo? 
Anketa ekonomů: 20 let v EU. Využili Češi všechny možnosti k rozvoji?
Názory
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
