Šéf Toyoty: Budoucnost není jen o elektromobilech. Auta mají dávat smysl

Vodík pro nákladní dopravu, hybridy pro masový trh a baterie tam, kde dávají smysl. Prezident evropské Toyoty Yoshihiro Nakata v rozhovoru pro Newstream.cz vysvětluje, proč sází na strategii více cest a co Toyota chystá v autonomii, udržitelnosti i vývoji baterií.
Jak podle vás bude v Evropě v příštích pěti až deseti letech vypadat poměr hybridních, elektrických a vodíkových vozů?
Už nyní pozorujeme, že prodeje podle typu pohonu se vyvíjejí v různých částech Evropy odlišným tempem, a očekáváme, že tento trend bude pokračovat i ve střednědobém horizontu. Pravděpodobným scénářem je, že jak hybridní (včetně plug-in hybridů), tak bateriové elektromobily budou nadále růst, zatímco prodeje vozů se spalovacím motorem budou klesat. Co se týče vozidel s vodíkovým palivovým článkem, očekáváme, že růst využití vodíku povede především segment těžké nákladní dopravy a poté jej bude následovat i segment osobních vozů.
Toyota se zavázala k uhlíkové neutralitě do roku 2050, v Evropě dokonce do roku 2040. Jaké největší výzvy v tomto ohledu v Evropě vidíte a jak je plánujete překonat?
V našich vlastních provozech v Evropě (např. výrobní závody) jsme na cestě k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2030 a zároveň se zavazujeme snížit emise CO₂ ze všech nově prodaných vozů na nulu do roku 2035.
Výzvami v oblasti Scope 1 jsou zajištění cenově dostupných obnovitelných zdrojů energie – jako jsou elektřina a vodík – a vybudování infrastruktury, která zajistí praktickou mobilitu zákazníků. Zároveň je zásadní nabídnout dostupná bezemisní vozidla (ZEV).
Abychom však dosáhli skutečné uhlíkové neutrality nejen u nových, ale i u již provozovaných vozidel, je zásadní zavést a rozšířit používání tzv. CN paliv (carbon-neutral fuels). To ale není úkol, který by automobilky zvládly samy – je třeba kolektivní spolupráce vlád, energetického sektoru, automobilového průmyslu i dalších zainteresovaných stran.
Další výzvy spadají do oblasti Scope 3, tedy mimo přímou kontrolu naší firmy, jako je dodavatelský řetězec a logistika. I v této oblasti máme dlouhodobý plán dekarbonizace a úzce spolupracujeme s partnery na jeho naplnění. Například jsme již zahájili používání nákladních vozů s vodíkovými palivovými články bez emisí na klíčových logistických trasách z našeho evropského distribučního centra TPCE.
EU nadále plánuje zákaz prodeje vozů se spalovacím motorem od roku 2035. Očekáváte odklad? Budete benzinové vozy prodávat až do poslední chvíle?
Naším cílem je dosáhnout stoprocentního snížení emisí CO₂ u nově prodaných vozů z pohledu „od nádrže po kola“ do roku 2035.
Domníváme se, že konečná poptávka bude dána zákazníky. Naše strategie více cest (multi-pathway strategy) vychází z principu „co nejrychleji a nejvíce snížit emise uhlíku“ a zároveň „nenechat nikoho pozadu“. Díky tomu nabízíme zákazníkům rozmanité možnosti, jak dosáhnout uhlíkové neutrality.
Považujeme za velmi důležité, aby EU a automobilový průmysl pokračovaly v diskusi o tom, jak čelit výzvám na cestě k uhlíkové neutralitě, jak udržet konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu a jak by měla vypadat regulace.
Toyota má silné zastoupení jak ve střední Evropě, tak v Německu či Velké Británii. Vnímáte specifické trendy nebo rozdíly v chování zákazníků mezi jednotlivými evropskými zeměmi, které ovlivňují vaši strategii?
Toyota se za ta léta v Evropě hodně naučila – od zákazníků, z prostředí i od konkurence. Získali jsme cenné poznatky o vyspělých preferencích evropských spotřebitelů, rozmanitosti silnic, bohaté motorsportové kultuře a světových technologických trendech. Tyto poznatky nás formovaly.
Naše úsilí vedlo ke vzniku strategie více cest a kompletního produktového portfolia, včetně vozů vyvinutých ve strategických aliancích.
Budeme i nadále usilovat o to, abychom vytvářeli „stále lepší vozy a mobilitu“ a vycházeli vstříc rozmanitým potřebám evropských zákazníků.
Toyota nedávno představila technologii pevných baterií. Kdy se podle vás tato technologie dostane do masového prodeje v Evropě a jak ovlivní konkurenční prostředí?
Pevné baterie jsou velmi slibné – mají vyšší energetickou hustotu, jsou kompaktnější, lehčí a umožňují mnohem rychlejší nabíjení. V současnosti je vyvíjíme s cílem nasazení do komerční výroby ve druhé polovině 20. let. Co se týče konkrétního nasazení v Evropě, je zatím příliš brzy na odhady rozsahu a načasování.
Autonomní řízení je horké téma automobilového průmyslu. Jak Toyota vnímá roli autonomního řízení v Evropě a jaký je časový horizont širšího nasazení? Neztrácí Evropa kvůli pomalé regulaci krok?
Toyota k autonomnímu řízení přistupuje ne z potřeby být technologickým lídrem, ale z odpovědnosti za bezpečnost zákazníků. Vnímáme to jako klíčový prvek „trojjedinosti“ – člověk, vozidlo a společenské systémy –, která je základem cíle nulových smrtelných nehod.
Vyvíjíme autonomní řízení na základě konceptu „Mobilní spoluhráč“, kdy vůz a řidič fungují jako partneři. Naším cílem není úplná autonomie, ale bezpečná spolupráce řidiče a systému – tomu říkáme „guardian“ přístup. Vozidlo využívá automatiku pro udržení se v bezpečné zóně, ale řidič má nadále hlavní kontrolu.
Zatímco vyvíjíme i technologie pro vyšší úroveň autonomie, v současnosti se soustředíme na zlepšování „guardian“ systémů pro maximální bezpečnost.
Toyota je známá filozofií kaizen – neustálého zlepšování. Jak ji aplikujete na evropském trhu?
Kaizen a inovace jsou součástí DNA Toyoty už od dob zakladatele Sakichi Toyody, který ve 19. století vynalezl automatický stav pro zlepšení práce tkalců. Neustále usilujeme o inovace, abychom zlepšovali kvalitu života lidí a byli „nejlepší firmou v okolí“.
Věříme v rozmanitost jako konkurenční výhodu a spolupracujeme s externími partnery – od automobilek přes akademickou sféru po startupy a místní komunity. Například platforma Toyota Open Labs pomáhá startupům škálovat jejich inovace díky spolupráci s Toyotou.
Jak Toyota kromě emisí vozidel řeší udržitelnost ve výrobě a dodavatelském řetězci v Evropě?
Naším cílem je snížení uhlíkové stopy nejen u vozidel, ale i v oblasti výroby, logistiky nebo prodejní sítě. Na co jsme v Evropě v poslední době nejvíce hrdí?
Naše „Environmentální výzva 2050“ (z roku 2015) si klade za cíl neustále snižovat naši ekologickou stopu napříč výrobou a životním cyklem vozidel. Zaměřujeme se i na snižování spotřeby vody, recyklaci a ochranu biodiverzity.
Ve výrobě inovujeme bezuhlíkové procesy – třeba pomocí gravitačních dopravníků inspirovaných japonskou mechanikou 17. století. Nová lakovna díky kombinaci rekuperace tepla a tepelných čerpadel ušetří až 1000 tun CO₂ ročně.
V logistice jsme začali využívat vodíkové kamiony bez emisí na trasách z Belgie do Německa, Francie a Nizozemska. V Česku jsme nedávno otevřeli logistický megahub v Kolíně, který zásobuje Rakousko, Česko, Německo, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Díky železničnímu napojení na naše závody ve Francii a Británii se vyhýbáme až 4000 tunám emisí CO₂ ročně oproti silniční dopravě.
Yoshihiro Nakata je od roku 2023 prezidentem a CEO Toyota Motor Europe a zároveň CEO pro evropský region Toyota Motor Corporation. V automobilce působí od roku 1991, vedl regiony v Asii i Evropě a hrál klíčovou roli v projektu MIRAI zaměřeném na vodíkovou mobilitu.
Toyota Camry si během let vydobyla pověst spolehlivého a pohodlného sedanu. Devátá generace na to navazuje a podle recenzí má našlápnuto stát se nejen postrachem konkurence, ale také novým oblíbencem českých taxikářů.
RECENZE: Nový oblíbenec českých taxikářů. Toyota Camry je sázkou na jistotu
Enjoy
Japonská automobilka Toyota investuje 500 milionů dolarů (téměř 11,5 miliardy korun) do amerického start-upu Joby Aviation, který chce vyrábět a provozovat létající taxi s elektrickým pohonem podobné helikoptérám. Akcie Joby Aviation na trhu Nasdaq v New Yorku krátce před 16:00 středoevropského letního času přidávaly téměř deset procent.
Toyota investuje miliardy do výrobce létajících taxi
Zprávy z firem
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.