Příprava na válku? Rotterdamský přístav chystá prostor pro vojenské lodě
Jak rychle by mohla připlout vojenská technika zámořských zemí NATO, aby pomohla Evropě napadené Ruskem? Nad tím se již zamýšlejí armádní stratégové, a dokonce také přístavy, které jsou v posledních týdnech zahlcené. I proto největší evropský přístav v Rotterdamu chystá zásadní proměnu, aby případné spojenecké lodě měly snazší přístup k vykládce.
Rotterdamský přístav každý měsíc odbaví 400 až 500 kontejnerových lodí. Většina veze zboží z různých koutů světa, které se posléze dostává k evropským spotřebitelům. Kvůli komplikacím způsobené obchodními restrikcemi zejména v USA se ale situace u velkých evropských přístavů značně komplikuje a lodě čekají mnohdy desítky hodin na odbavení. To přitom může představovat potenciální hrozbu, kdyby se v Evropě rozhořel další vojenský konflikt, do kterého by se měly zapojit i země Severoatlantické aliance.
Problém by představovala situace, kdy USA, Kanada a Velká Británie vyšle lodě s armádní technikou, které ale na evropské území nebudou moci dorazit včas kvůli přetíženým přístavům.
Před největšími evropskými přístavy se prodlužují fronty se zámořskými trajekty. Rotterdam, Antverpy a Hamburg čelí nárůstu lodí, které v důsledku napjaté obchodní situace stále častěji míří do Evropy a jejich odbavení trvá stále déle. Podle The Financial Times bude trvat měsíce, než se situace uklidní, a jedná se údajně o nejhorší narušení logistických řetězců od pandemie covidu.
Evropské přístavy nestíhají odbavovat zámořské lodě. Dovezené zboží může podražit
Zprávy z firem
Toho jsou si vědomi čelní představitelé NATO i velkých přístavů. Vedení největšího evropského přístavu v Rotterdamu proto rozhodlo, že začne rezervovat volná místa pro případné vojenské lodě NATO pro případ, že by Rusko napadlo některou z členských zemí.
„Ne každý terminál je vhodný pro manipulaci s vojenským nákladem," řekl šéf rotterdamského přístavu Boudewijn Siemons v rozhovoru pro Financial Times. „Pokud by bylo třeba přepravovat velké objemy vojenského zboží, poohlédli bychom se po Antverpách nebo jiných přístavech, které by převzaly část kapacity, a naopak. Vzájemně se stále méně vnímáme jako konkurenti. A samozřejmě si konkurujeme tam, kde musíme, ale spolupracujeme, kde můžeme,“ dodal.
Vynořuje se nové Německo. Země, dříve kritizovaná za pacifistický postoj, šetření a ekologizaci průmyslu, nyní zbrojí a bude sypat podnikům dotace. Má z toho profitovat celá Evropská unie. Jenže na to Němci nemají peníze, tak jim musí unie udělit rozpočtovou výjimku. 
Nemocný muž se uzdravuje. Němci nasypou miliardy průmyslu
Money
Ideální pro vojenské účely
Jedná se o součást rozsáhlého plánu, v jehož rámci členské země NATO chystají celou řadu změn. Klíčové je navýšení výdajů na obranu z aktuálních dvou až na pět procent HDP jednotlivých zemí v nadcházejících letech. Německo dále oznámilo, že na investice do obrany vyčlení částku až půl bilionu eur.
Rotterdamský přístav pak má celou řadu výhod pro armádní účely. Mimo jiné jde o jediný přístav svého druhu, kde lze překládat zbraně a munici přímo z jedné lodi na druhou. I proto fungoval jako klíčový uzel ve třetí válce v Zálivu od roku 2003. Přestože jeho role vždy byla významná, nikdy nevznikl dok určený přímo pro vojenské účely. A tak by tomu nemělo být ani nyní, protože pro případné vojenské lodě bude sice místo rezervováno, ale nikoli na stejném místě.
Příčiny pátečního výpadku elektřiny se budou vyšetřovat ještě několik týdnů. Energetický expert Jiří Gavor má však v něčem už jasno. Nemohlo se stát jen kvůli výpadku jednoho drátu. Incidentů muselo být víc. „Jinak by pád, byť vysokonapěťového vodiče koncový zákazník vůbec neměl poznat,“ říká Gavor.
Jiří Gavor: Za blackout nemohl jeden drát. Muselo se toho stát víc
Leaders
Díky velmi dobré práci dispečerů a techniků ČEPS i provozovatelů distribučních soustav, ale také hasičů, policistů a dalších složek se po pátečním výpadku podařilo dodávky elektřiny v krátkém čase obnovit. Narozdíl od nedávné krizové situace na Iberském poloostrově se tedy nejednalo o úplný, respektive „katastrofální“ blackout, který by mimo jiné zahrnoval tzv. „start ze tmy.“ Situace byla časovým a územním rozsahem na hranici blackoutu („číslo 5 na škále 0-10“) a byla vyřešena kvalitně. 
Jan Palaščák: Co odhalil výpadek elektřiny v Česku a jak zabránit dalšímu?
Názory
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
