Příprava na válku? Rotterdamský přístav chystá prostor pro vojenské lodě
Jak rychle by mohla připlout vojenská technika zámořských zemí NATO, aby pomohla Evropě napadené Ruskem? Nad tím se již zamýšlejí armádní stratégové, a dokonce také přístavy, které jsou v posledních týdnech zahlcené. I proto největší evropský přístav v Rotterdamu chystá zásadní proměnu, aby případné spojenecké lodě měly snazší přístup k vykládce.
Rotterdamský přístav každý měsíc odbaví 400 až 500 kontejnerových lodí. Většina veze zboží z různých koutů světa, které se posléze dostává k evropským spotřebitelům. Kvůli komplikacím způsobené obchodními restrikcemi zejména v USA se ale situace u velkých evropských přístavů značně komplikuje a lodě čekají mnohdy desítky hodin na odbavení. To přitom může představovat potenciální hrozbu, kdyby se v Evropě rozhořel další vojenský konflikt, do kterého by se měly zapojit i země Severoatlantické aliance.
Problém by představovala situace, kdy USA, Kanada a Velká Británie vyšle lodě s armádní technikou, které ale na evropské území nebudou moci dorazit včas kvůli přetíženým přístavům.
Před největšími evropskými přístavy se prodlužují fronty se zámořskými trajekty. Rotterdam, Antverpy a Hamburg čelí nárůstu lodí, které v důsledku napjaté obchodní situace stále častěji míří do Evropy a jejich odbavení trvá stále déle. Podle The Financial Times bude trvat měsíce, než se situace uklidní, a jedná se údajně o nejhorší narušení logistických řetězců od pandemie covidu.
Evropské přístavy nestíhají odbavovat zámořské lodě. Dovezené zboží může podražit
Zprávy z firem
Toho jsou si vědomi čelní představitelé NATO i velkých přístavů. Vedení největšího evropského přístavu v Rotterdamu proto rozhodlo, že začne rezervovat volná místa pro případné vojenské lodě NATO pro případ, že by Rusko napadlo některou z členských zemí.
„Ne každý terminál je vhodný pro manipulaci s vojenským nákladem," řekl šéf rotterdamského přístavu Boudewijn Siemons v rozhovoru pro Financial Times. „Pokud by bylo třeba přepravovat velké objemy vojenského zboží, poohlédli bychom se po Antverpách nebo jiných přístavech, které by převzaly část kapacity, a naopak. Vzájemně se stále méně vnímáme jako konkurenti. A samozřejmě si konkurujeme tam, kde musíme, ale spolupracujeme, kde můžeme,“ dodal.
Vynořuje se nové Německo. Země, dříve kritizovaná za pacifistický postoj, šetření a ekologizaci průmyslu, nyní zbrojí a bude sypat podnikům dotace. Má z toho profitovat celá Evropská unie. Jenže na to Němci nemají peníze, tak jim musí unie udělit rozpočtovou výjimku. 
Nemocný muž se uzdravuje. Němci nasypou miliardy průmyslu
Money
Ideální pro vojenské účely
Jedná se o součást rozsáhlého plánu, v jehož rámci členské země NATO chystají celou řadu změn. Klíčové je navýšení výdajů na obranu z aktuálních dvou až na pět procent HDP jednotlivých zemí v nadcházejících letech. Německo dále oznámilo, že na investice do obrany vyčlení částku až půl bilionu eur.
Rotterdamský přístav pak má celou řadu výhod pro armádní účely. Mimo jiné jde o jediný přístav svého druhu, kde lze překládat zbraně a munici přímo z jedné lodi na druhou. I proto fungoval jako klíčový uzel ve třetí válce v Zálivu od roku 2003. Přestože jeho role vždy byla významná, nikdy nevznikl dok určený přímo pro vojenské účely. A tak by tomu nemělo být ani nyní, protože pro případné vojenské lodě bude sice místo rezervováno, ale nikoli na stejném místě.
Příčiny pátečního výpadku elektřiny se budou vyšetřovat ještě několik týdnů. Energetický expert Jiří Gavor má však v něčem už jasno. Nemohlo se stát jen kvůli výpadku jednoho drátu. Incidentů muselo být víc. „Jinak by pád, byť vysokonapěťového vodiče koncový zákazník vůbec neměl poznat,“ říká Gavor.
Jiří Gavor: Za blackout nemohl jeden drát. Muselo se toho stát víc
Leaders
Díky velmi dobré práci dispečerů a techniků ČEPS i provozovatelů distribučních soustav, ale také hasičů, policistů a dalších složek se po pátečním výpadku podařilo dodávky elektřiny v krátkém čase obnovit. Narozdíl od nedávné krizové situace na Iberském poloostrově se tedy nejednalo o úplný, respektive „katastrofální“ blackout, který by mimo jiné zahrnoval tzv. „start ze tmy.“ Situace byla časovým a územním rozsahem na hranici blackoutu („číslo 5 na škále 0-10“) a byla vyřešena kvalitně. 
Jan Palaščák: Co odhalil výpadek elektřiny v Česku a jak zabránit dalšímu?
Názory
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
