Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Robot vytiskl z betonu dvanáct metrů vysoký holubník. Objednali si ho z Kataru

Robotický 3D tisk
Michal Nosek/Newstream
Michal Nosek

Tiskárna se pohybuje po ocelové konstrukci. Betonem robota zásobuje míchačka, která tlačí směs. Jde tak o stejný princip jako při klasické betonáži. Jen konec hadice nedrží parta betonářů, ale robot, který betonem kreslí půdorys a stále jej navyšuje, vrstvu po vrstvě, až do potřebného rozměru. Beton postupně zasychá a získává pevnost, což umožňuje nepřetržitý tisk bez potřeby ocelové výstuže. 

Robotické rameno by ve Štěrboholské hale společnosti Weber dokázalo vytisknout betonový prvek dlouhý dvanáct metrů a vysoký tři metry. Tak rozměrné konstrukce zde zatím nevznikají. „Za rok provozu jsme realizovali desítky zakázek. Od mobiliáře, baru, kuchyně, přes zahradní prvky po schodiště. Zatím se ale hlavně pohybujeme v testovací fázi,“ říká manažer 3D tisku společnosti Weber v Praze Marek Zadina

Česká divize společnosti Weber - Saint-Gobain tak navazuje na zkušenosti nizozemské pobočky Weber, kde se 3D tisku věnují sedmým rokem a pouštějí se i do zakázek obřích rozměrů. Tamní Weber má dokonce zápis v Guinessově knize za realizaci holubníku, který je zatím nejvyšší věží vyrobené z betonu pomocí technologie 3D tisku, navíc s použitím udržitelných materiálů. Věž je vysoká 12 metrů, váží 56 tun a její vytištění zabralo téměř 100 hodin práce. Vytištěný holubník Katařané představili u svého pavilonu na výstavě Floriade Expo 2022 v Nizozemsku. 

Těžba písku roste

Stavby dálnic finišují a pískovny si mnou ruce. Stavební krize se jim vyhýbá

V současné době chřadnoucí stavebnicví, a na něj navázené obory, nyní drží nad vodou zejména velké investice do výstavby dálnic a železnic. Stavební aktivitu má ještě podpořit úprava liniového zákona, díky které bude možné u dopravních staveb, minimálně za 7,5 miliardy, přeskočit odvolací řízení. Navíc úřady budou muset vydat stavební povolení do čtyř let od chvíle, kdy investor předložil podklady, včetně posudku EIA. 

Přečíst článek

Ale zpět do Prahy. „Naše směs má určitou pevnost a ohyb. Pevnost je oproti klasickému betonu dvojnásobná a ohyb, který způsobuje praskání betonu, je osminásobný. Právě díky pružnosti našeho materiálu můžeme tisknout bez použití ocelových výstuží,“ popisuje na místě Zadina a ukazuje na vytištěné zahradní lehátko a vedle stojící lavičku. Masivní designový prvek je díky své hmotnosti a nezničitelnosti vhodný do městských parků, zahrad či developerských projektů. Navíc nepotřebuje žádný nátěr a je prakticky bezúdržbový. „Trh s výrobky provedenými betonovým 3D tiskem v České republice zatím vzniká. V počátku je smyslem nabídnout věci, které dávají smysl ekonomicky i prakticky. Proto musíme trh zásobit novinkami postupně a s rozumem,“ hodnotí manažer a popisuje jednotlivé výrobky, které stojí u stěn, aby nebránily dopravě provozu linky s tím, že hodina tisku stojí 20 tisíc korun. „Praskaní nezpůsobuje jen ohyb, je to komplexnější. Nízký ohyb u prostého betonu znamená, že je křehký,“ doplňuje technik.

Hrob v koutě 

V odlehlém rohu haly se skrývá zajímavý artefakt složený ze čtyř vytištěných betonových prvků. Model vznikl jako ukázka interního černého humoru. Představuje totiž kompletní vytištěný náhrobek s deskou „Pro nás má tento výrobek obrovskou cenu, protože spojuje čtyři různé díly, které do sebe zapadají. Hodnota je v tom, že jsme si vyzkoušeli kalibrování, aby do sebe komponenty přesně zapadly. Proto kolegové vytvořili hrob, pro někoho to může být morbidní, ale já na tom z technického hlediska zjistil všechno, co jsem potřeboval,“ vysvětluje manažer cestu k přesnému výpočtu finální velikosti jednotlivých komponentů.  

Od unikátního hrobu přecházíme k výlisku, který má již v realitě uplatnění. Jde o rameno schodiště, pro jehož výrobu se 3D tisk ideálně hodí. Odpadá totiž nutnost bednění, do kterého se konstrukční prvek na stavbě odlévá, přičemž se jedná o náročnou unikátní konstrukci. „Tím, že 3D tisk vyrábí cokoli, co mu naprogramujete, tak se výrobně dokážeme dostat na zajímavou cenu a hlavně ho vyprodukujeme za hodinu. To se s klasickou metodou časově vůbec nedá srovnat. Tisk je násobně rychlejší,“ popisuje konkrétní a v praxi vyzkoušený komponent manažer.  

V australském Perthu má vyrůst nejvyšší dřevěný mrakodrap na světě

Nejvyšší hybridní stavba světa vyroste v Austrálii. Na mrakodrap padne šest set stromů

Použití dřeva jako materiálu při stavbě vysokých budov začíná světem developerů rezonovat čím dál více. A to i v případě budování mrakodrapů. Jeden takový nyní připravují v australském městě Perth, uvedla CNN. Projekt nazvaný C6, za nímž stojí developer Grange Development, by se po dokončení měl s výškou 191,2 metru stát nejvyšším hybridním mrakodrapem světa.

Přečíst článek

Vytištěné schodiště má navíc obrovskou únosnost. „Testované schodiště nám prasklo při 1300kg a bodově. Má nosnost 1000kg/m2, což splňuje veškeré normy, ale chybějí zde mezní body, protože chybí ocelové výztuhy. Proto, z pohledu bezpečnosti, technici aktuálně řeší zapojení vkládání výztuh do masivnějších tištěných komponentů. Jde o to, aby při přetížení schodiště pouze prasklo a nezřítilo se. „To se právě vyvíjí,“ dodává Zadina.

Další novinka, která v tiskárně aktuálně vzniká, je model duté, prolamované akustické stěny do interiéru. Po výzkumu a testování budou tyto konkrétní panely velikosti dva krát tři metry využívány například jako zadní designové stěny recepcí u nových developerských projektů. „Konkrétního zákazníka již máme, ale zatím ho neprozradím,“ tají klienta i projekt manažer. Právě v těchto prvcích je 3D tisk unikátní, rychlý a cenově dostupný. Další výhodou tištěných desek je unikátnost a montáž bez dalších prací na místě.   

Firma Weber myslí při 3D tisku i na ekologii a uhlíkovou stopu. „Beton je v základě neekologický kvůli cementu, který se používá. Čím je cement kvalitnější, tím se musí vypalovat při vyšší teplotě, a tam vzniká právě uhlíková stopa. Naší ambicí proto je, aby v našich tištěných výrobcích nebyl cement vůbec, ale je to strašně komplikované,“ uzavírá manažer. 

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Autobusová zastávka v Bratislavě vznikla pomocí 3D tisku

Budoucnost stavebnictví? 3D tisk. O českou technologii je zájem i v zahraničí

Přečíst článek
grafen

Špičkový materiál pro elektroniku bude časem i v obyčejném betonu. Vyztuží ho líp než železo

Přečíst článek