Obyčejný byznys: S fotoaparáty jsem zažil přelomová období, říká prodejce
V současnosti se navyšují prodeje bezzrcadlovek, tedy menších a kompaktnějších fotoaparátů. Naproti tomu na trhu klesá podíl klasických zrcadlovek, které byly v minulosti nejoblíbenější. „Aktuální prodeje jsou již 60 : 40 ve prospěch moderních přístrojů bez klasického zrcadla,” říká Tomáš Jílek, který se prodeji fototechniky a materiálu věnuje již téměř čtyři desítky let.
Prodavačem fototechniky se Tomáš vyučil a prodeji se věnuje dodnes. Začínal v pražském obchodním domě Kotva. V roce 1992 již měl pocit, že zkušeností s prodejem fotoaparátů má dostatek, aby si otevřel vlastní obchod. „Začínal jsem s prodejnou a fotobazarem, který jsem přestavěl z garáže u rodinného domu. Začal jsem jezdit do Německa, kde jsem z rodinných úspor nakupoval levné plastové foťáky, po kterých byla v té době v Československu obrovská poptávka,” vzpomíná na průkopnická devadesátá léta šedesátiletý obchodník.
V době socialismu se v ČSSR prodávaly prakticky jen fotoaparáty Zenit a Praktica, které byly drahé a navíc nedostatkové. Japonské značky se daly sehnat občas jen v bazarech s fotopříslušenstvím, kterých však bylo velice málo. Navíc se tehdy cena použitých modelů Canon, Nikon, či Pentax dosahovaly astronomických výšek. Například Canon AE 1 se prodával za sedm tisíc korun. To pro mnohé představovalo tři měsíční platy. „Fotoaparát byl za socialismu výsadou profesionálů, bohatších lidí a zejména nadšenců, kteří si celý proces, od vyfotografování po vyvolání fotografií dělali sami. V podstatě byly jen černobílé filmy FOMA a někdy ORWO z NDR,” popisuje doby, které technikou zhýčkaní mladí fotografové neznají.
Změna režimu přinesla možnost nákupu fotoaparátů v cizině a právě toho Tomáš jako začínající podnikatel využil, když začal zásobovat vyhladovělý postkomunistický trh a budovat si v zahraničí kontakty. Za utržené peníze začal nakupovat a dovážet i kvalitnější modely a jeho obchod dokázal uspokojit i náročnější fotografy.
Digitální lavina
Na přelomu milénia se do té doby klidné fotografické vody rozčeřily. V nabídce se totiž začaly objevovat první digitální přístroje a fotografický svět se rozpůlil. Na staromilce a průkopníky. „Průkopníků tehdy moc nebylo. První digitály byly velmi drahé a ve srovnání s těmi dnešními komické. Taková investice vyžadovala tehdy docela odvahu,” říká o dalším zlomu ve světě fotografie.
Digitály ale v krátké době zvítězily. V jejich prospěch rozhodla rostoucí kvalita, rychlost zpracování, možnost okamžité kontroly snímku, a hlavně výrazná úspora za nákup kinofilmů a jejich vyvolávání. Narozdíl od klasického materiálu s limitovaným počtem snímků, se fotografové přestali bát, že jim dojde film.
„S rozvojem digitalizace přišla druhá vlna velkých nákupů. Lidé pochopili, že mají budoucnost a všichni se najednou mohli stát fotografy. Hodně se ale prodávaly i dražší modely, protože k digitálu nakonec přešli i ti nejzaťatější profesionálové,” popisuje příchod nové doby, kterou z pohledu veřejnosti uzavřel až příchod chytrých mobilních telefonů a sociálních sítí. „Dneska už s klasickým velkým fotoaparátem moc lidí nepotkáte. Všichni jedou na mobil. To ale nejsou poctivé fotografie, ale pouhé snímky bez duše a atmosféry,” popisuje Tomáš současnost ze které je smutný.
Radost mu ale naopak dělá to, že se zejména mladí lidé stále častěji vracejí ke klasickým kinofilmovým fotoaparátům. „Zákazníky, kteří si jdou do bazaru koupit poctivý foťák poznám na první pohled. Mají v očích takový nadšený výraz,” uzavírá vyprávění o světu fotografii v uplynulých čtyřech dekádách.
Na rohu Lublaňské ulice a náměstí I.P. Pavlova, které představuje jednu z nejrušnějších lokalit hlavního města, má houslařský ateliér Tomáš Vávra. Z ruchu velkoměsta se zde rázem přenesete do jiného století. Tomáš je totiž již čtvrtou generací houslařského rodu, který zde svůj ateliér provozuje od roku 1967 a od té doby se zde příliš nezměnilo, protože výroba a opravy houslí nepodléhá módním trendům a je velice konzervativní. Co se nástrojů i vybavení dílny týká, je stejné jako před stovkami let. 
Obyčejný byznys: Housle z Číny nejsou nástroj, ale spíš nábytek, říká mistr houslař
Zprávy z firem
V Česku je mnoho zajímavých provozů a podniků, prodejen a trhů, které zákazníci milují a majitelé pro ně dělají maximum. Představujeme je na newstream.cz v novém seriálu Obyčejný byznys. Tentokrát se vydáme za odborníkem na opravy a instalace audiotechniky a majitelem firmy DJ Servis Milanem Úblem. 
Obyčejný byznys: Opravám televizorů se roky vyhýbám, říká elektrotechnik
Zprávy z firem
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
