Obyčejný byznys: S fotoaparáty jsem zažil přelomová období, říká prodejce
V současnosti se navyšují prodeje bezzrcadlovek, tedy menších a kompaktnějších fotoaparátů. Naproti tomu na trhu klesá podíl klasických zrcadlovek, které byly v minulosti nejoblíbenější. „Aktuální prodeje jsou již 60 : 40 ve prospěch moderních přístrojů bez klasického zrcadla,” říká Tomáš Jílek, který se prodeji fototechniky a materiálu věnuje již téměř čtyři desítky let.
Prodavačem fototechniky se Tomáš vyučil a prodeji se věnuje dodnes. Začínal v pražském obchodním domě Kotva. V roce 1992 již měl pocit, že zkušeností s prodejem fotoaparátů má dostatek, aby si otevřel vlastní obchod. „Začínal jsem s prodejnou a fotobazarem, který jsem přestavěl z garáže u rodinného domu. Začal jsem jezdit do Německa, kde jsem z rodinných úspor nakupoval levné plastové foťáky, po kterých byla v té době v Československu obrovská poptávka,” vzpomíná na průkopnická devadesátá léta šedesátiletý obchodník.
V době socialismu se v ČSSR prodávaly prakticky jen fotoaparáty Zenit a Praktica, které byly drahé a navíc nedostatkové. Japonské značky se daly sehnat občas jen v bazarech s fotopříslušenstvím, kterých však bylo velice málo. Navíc se tehdy cena použitých modelů Canon, Nikon, či Pentax dosahovaly astronomických výšek. Například Canon AE 1 se prodával za sedm tisíc korun. To pro mnohé představovalo tři měsíční platy. „Fotoaparát byl za socialismu výsadou profesionálů, bohatších lidí a zejména nadšenců, kteří si celý proces, od vyfotografování po vyvolání fotografií dělali sami. V podstatě byly jen černobílé filmy FOMA a někdy ORWO z NDR,” popisuje doby, které technikou zhýčkaní mladí fotografové neznají.
Změna režimu přinesla možnost nákupu fotoaparátů v cizině a právě toho Tomáš jako začínající podnikatel využil, když začal zásobovat vyhladovělý postkomunistický trh a budovat si v zahraničí kontakty. Za utržené peníze začal nakupovat a dovážet i kvalitnější modely a jeho obchod dokázal uspokojit i náročnější fotografy.
Digitální lavina
Na přelomu milénia se do té doby klidné fotografické vody rozčeřily. V nabídce se totiž začaly objevovat první digitální přístroje a fotografický svět se rozpůlil. Na staromilce a průkopníky. „Průkopníků tehdy moc nebylo. První digitály byly velmi drahé a ve srovnání s těmi dnešními komické. Taková investice vyžadovala tehdy docela odvahu,” říká o dalším zlomu ve světě fotografie.
Digitály ale v krátké době zvítězily. V jejich prospěch rozhodla rostoucí kvalita, rychlost zpracování, možnost okamžité kontroly snímku, a hlavně výrazná úspora za nákup kinofilmů a jejich vyvolávání. Narozdíl od klasického materiálu s limitovaným počtem snímků, se fotografové přestali bát, že jim dojde film.
„S rozvojem digitalizace přišla druhá vlna velkých nákupů. Lidé pochopili, že mají budoucnost a všichni se najednou mohli stát fotografy. Hodně se ale prodávaly i dražší modely, protože k digitálu nakonec přešli i ti nejzaťatější profesionálové,” popisuje příchod nové doby, kterou z pohledu veřejnosti uzavřel až příchod chytrých mobilních telefonů a sociálních sítí. „Dneska už s klasickým velkým fotoaparátem moc lidí nepotkáte. Všichni jedou na mobil. To ale nejsou poctivé fotografie, ale pouhé snímky bez duše a atmosféry,” popisuje Tomáš současnost ze které je smutný.
Radost mu ale naopak dělá to, že se zejména mladí lidé stále častěji vracejí ke klasickým kinofilmovým fotoaparátům. „Zákazníky, kteří si jdou do bazaru koupit poctivý foťák poznám na první pohled. Mají v očích takový nadšený výraz,” uzavírá vyprávění o světu fotografii v uplynulých čtyřech dekádách.
Na rohu Lublaňské ulice a náměstí I.P. Pavlova, které představuje jednu z nejrušnějších lokalit hlavního města, má houslařský ateliér Tomáš Vávra. Z ruchu velkoměsta se zde rázem přenesete do jiného století. Tomáš je totiž již čtvrtou generací houslařského rodu, který zde svůj ateliér provozuje od roku 1967 a od té doby se zde příliš nezměnilo, protože výroba a opravy houslí nepodléhá módním trendům a je velice konzervativní. Co se nástrojů i vybavení dílny týká, je stejné jako před stovkami let. 
Obyčejný byznys: Housle z Číny nejsou nástroj, ale spíš nábytek, říká mistr houslař
Zprávy z firem
V Česku je mnoho zajímavých provozů a podniků, prodejen a trhů, které zákazníci milují a majitelé pro ně dělají maximum. Představujeme je na newstream.cz v novém seriálu Obyčejný byznys. Tentokrát se vydáme za odborníkem na opravy a instalace audiotechniky a majitelem firmy DJ Servis Milanem Úblem. 
Obyčejný byznys: Opravám televizorů se roky vyhýbám, říká elektrotechnik
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
