Obří bohatství, ale za jakou cenu? Těžba lithia v Krušných horách zničí krajinu, obávají se místní

Plánovaná těžba lithia v Krušných horách vyvolává řadu negativních reakcí místních obyvatel. Lidé v okolí Cínovce, Dubí i Teplic se obávají zhoršení kvality života, dopadu na krajinu či vlivu na podzemní vody.

Hlubinné dolování lithia, které se používá k výrobě baterií, připravuje společnost Geomet, v níž nadpoloviční většinu vlastní Severočeské doly, člen skupiny ČEZ. Kladné a negativní vlivy těžby lidem v zaplněném sále krajského úřadu na veřejném projednávání aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje představili odborníci. Závěrečná studie proveditelnosti bude k dispozici koncem letošního roku. Začátek těžby se předpokládá v letech 2026 až 2028.

Ložisko u Cínovce je největší v Evropě, v lokalitě jsou tři procenta světových zásob. Plánovaná roční produkce je 1,7 až 2,3 milionu tun rudy, ze které se vyrobí přibližně 25 tisíc tun odběratelem požadované formy lithia, což dle technologie a velikosti baterie odpovídá asi 400 tisíc až 800 tisíc kusů elektromobilů. Celková investice do těžby je okolo 14 miliard korun, řekl ředitel Severočeských dolů Ivo Pěgřímek.

Návrh aktualizace zásad územního rozvoje vymezuje koridory a plochy pro těžbu a zpracování lithia na Cínovci a plochy pro ukládání a zpracování lithného koncentrátu v dobývacím prostoru Tušimice na Chomutovsku. Do sedmi dnů ode dneška se k němu může písemně vyjádřit veřejnost, obce mohou podat námitku. „Pak bude následovat sběr stanovisek, bude se připravovat návrh rozhodnutí, který se předloží zastupitelstvu Ústeckého kraje,“ řekl Lukáš Morche, vedoucí oddělení, které má na starosti pořízení aktualizace. Předpokládá, že aktualizace by mohla být vydána do konce příštího roku. Počítá s tím, že přijde mnoho připomínek.

České sny o zbohatnutí na lithiu dostávají trhliny. Stačí recyklovat stávající baterie, soudí BASF

Zprávy z firem

Dostupného lithia je málo a je drahé, což je problém, protože si bez něj nedokážeme představit baterie pro elektromobily a vůbec odklon od fosilní energetiky. Poptávka však už vyvolává požadované změny na straně nabídky, lithium bude zřejmě dostupnější, než to zatím vypadá. Anebo půjde nahradit něčím jiným.

Josef Tuček

Přečíst článek

Přítomní v sále si dnes vyslechli během více než dvouhodinové prezentace informace o vlivech těžby na krajinu, obyvatele, památky, životní prostředí. V závěrečném shrnutí zaznělo, že těžba bude mít kladný hospodářský dopad na obyvatele i celou ČR, a to zejména s ohledem na zaměstnanost. Odhadovaný počet zaměstnanců při těžbě je 1300 lidí a ve zpracovatelském závodě zhruba 500. „Podrtí se to ještě v dole tak, aby bylo minimálně zatíženo životní prostředí na povrchu. Podrcená ruda se vyveze pomocí dopravníku na povrch, odkud se speciálním přepravníkem přepraví do zpracovatelského závodu v průmyslové zóně Dukla v Újezdečku,“ uvedl ředitel těžební firmy Geomet Richard Pavlík.

Těžba zničí krajinu, bojí se místní

Starosta Košťan Tomáš Sváda (Naše Košťany a Střelná) uvedl, že nemůže souhlasit s vyčleněním plochy pro něco, o čem nic neví. „Věci, které jsem tu slyšel, mě vůbec neuklidnily. Neviděli jsme žádný investiční záměr. Za poslední rok a půl se mnohonásobně zvětšila plocha zvažovaného zpracovatelského závodu, neznáme technologie zpracování,“ uvedl starosta. Plocha vymezená pro zpracovatelský závod v bývalé průmyslové zóně má nyní 51 hektarů, samotný závod zabere polovinu.

Jeden z občanů Dubí uvedl, že se za čtvrt století podařilo obnovit lesy a ráz krajiny v Krušných horách a teď se to zničí. Výhrady má k záměru primátor Teplic Jiří Štábl (ANO). „Mám skutečně oprávněnou obavu z dopadu na životní prostředí, nejen v prostoru těžby a přepravy, ale zejména také v prostoru zpracování. Tento prostor těsně sousedí s Teplicemi, s lázeňským městem. Na veřejném projednání jsme se dozvěděli, že je poměrně problematicky identifikováno vypouštění látek do ovzduší ze zpracovatelského závodu, hrozí zvýšení prašnosti i hlučnosti,“ uvedl. Přidali se další, kteří vyjádřili obavu z nedostatku pitné i technologické vody, vlivu na lázeňské prameny. Většina zúčastněných vytýkala investorovi nedostatečnou komunikaci. „Dokud nebude studie proveditelnosti, bylo by nekorektní vykládat veřejnosti nějaké domněnky. Každá činnost má nějaký vliv na okolí,“ uvedl Pěgřímek.

Těžit se bude zhruba 150 až 450 metrů pod povrchem. Vstupní portál je zakreslen u cesty napojené na silnici I/8. Do závodu v Újezdečku nadrcenou rudu doveze lanovka nebo pásový dopravník, nezpracovanou část odvezou vlaky na výsypku do Tušimic a nevyužitelná část zamíří zpět do dolu. S plnou produkcí Geomet počítá od roku 2028.

Euro 7 nebude tak přísné. Jde o udržení evropské konkurenceschopnosti, uvedl Kupka

Zprávy z firem

Návrh nového emisního nařízení Euro 7 v současné kompromisní podobě zřejmě nebude znamenat zpřísnění emisních limitů pro osobní i nákladní auta oproti stávající normě Euro 6. Stále je nutné zajistit limity termínů pro přijetí souvisejících předpisů v rámci EU. Příští pondělí 25. září má o návrhu jednat Rada ministrů EU odpovědných za konkurenceschopnost, uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

ČTK

Přečíst článek

V okolí plánovaného závodu na Teplicku jsou rodinné domy, i jejich obyvatelé dnes přišli vyjádřit nesouhlas s těžbou. Konkrétní informace budou podle odborníků až součástí posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA) a dalších dokumentů.

Lithium z Cínovce chce využívat ČEZ v továrně na výrobu autobaterií. ČEZ jedná s možnými investory o tzv. gigafactory na místě hnědouhelné elektrárny Prunéřov I, tento záměr nebyl předmětem dnešního jednání. ČEZ na jaře odstoupil od toho, že by na gigafactory čerpal peníze z fondu spravedlivé transformace.

Ústecký kraj vnímá těžbu a zpracování lithia ve spojení s vybudováním továrny na výrobu baterií do elektromobilů jako příležitost pro modernizaci průmyslové výroby v regionu. Někteří místní politici nechtějí, aby se těžilo lithium, aniž by v regionu stála továrna na baterie. Právě těžba lithia bude jedním z témat středečního výjezdního zasedání vlády v Kadani na Chomutovsku.