Byznys dnes už není jen o produktivitě a efektivitě, ale i o odolnosti. Jen odolné firmy totiž zvládnou mimořádné situace a krize, jako byla například pandemie a s ní spojené narušené dodavatelské řetězce, anebo jako je energetická krize či nedostatek lidských zdrojů, které jsou zase realitou současnosti. Klíčem k odolnosti jsou dle ředitele asociace ABSL Jonathana Appletona inovace. Dobrým důkazem je obor podnikových služeb, který roste dvojciferným tempem krize nekrize.

První centra podnikových služeb se začala v  ČR objevovat koncem 90. let, tehdy šlo ale spíš o firmy, které pro své mezinárodně působící matky zpracovávaly jednoduché podpůrné činnosti, jako třeba účetnictví nebo IT podporu. Kdy se tyto firmy začaly transformovat na inovační centra a proč? 

Byl to vlastně logický vývoj. Ukázalo se, že právě prostřednictvím těchto základních podpůrných činností pracovníci center dokonale vidí do způsobu fungování svých mateřských firem, a nejlépe proto chápou, co a jak by se mělo změnit, aby se jejich fungování zefektivnilo. A tak se postupně staly jejich mozkem a centrem inovací. Tato transformace výrazně souvisí i s masivní adopcí technologií a digitalizací, která je v našem oboru na velmi vysoké úrovni.  

O jak velkém oboru se dnes vlastně bavíme?  

Aktuálně na českém trhu působí asi 400 center a pracuje v nich zhruba 160 tisíc lidí. Obor roste dvojciferným tempem prakticky po celou dobu své existence, dokonce i v obou pandemických letech. Do roku 2025 by měl zaměstnávat 200 tisíc expertů na IT, výzkum a vývoj, datovou analytiku, finance, HR či logistiku.  

Zmínil jste růst v době pandemie. Váš obor tehdy prokázal mimořádnou odolnost, co za ní stojí? 

Tím hlavním kouzlem je vysoká míra automatizace a digitalizace. Právě pandemie ukázala, jak moc důležitá je. Obory, které dokázaly ze dne na den fungovat v digitálním prostředí, nebyly nijak omezeny lockdowny a dalšími opatřeními. Náš obor díky tomu dokonce i v obou pandemických letech rozšiřoval svůj záběr a přebíral objemy práce od center z jiných zemí či kontinentů, které nedokázaly, tak jako my, svým lidem zajistit dostatečně agilně možnost práce z domova. Odolnost náš obor posiluje i silným zaměřením na inovace a pak samozřejmě i podporou svých lidí. Ta je pro centra prioritou, a proto jim poskytují podporu osobního a profesního rozvoje a dokonce i fyzického a mentálního zdraví. Odolnost byznysu a vše, co je pro ni třeba dělat, bude hlavním leitmotivem naší letošní konference, která se uskuteční začátkem listopadu a zvaní jsou všichni zájemci z našeho oboru i mimo něj.  

Práce z domova se pomalu v  kancelářských oborech stává normou, jak je tomu ve vašem sektoru?  

Práce z domova se za dva pandemické roky v našem oboru plně osvědčila. Devět z deseti center zjistilo, že jejich zaměstnanci pracující z domu jsou stejně nebo dokonce více motivovaní než jejich kolegové pracující v kancelářích. Produktivita práce zůstala ve valné většině případů zachovaná a mnohdy i vzrostla. Do budoucna chce proto umožnit práci z domova až 4 dny v týdnu sedm z deseti center, jedno z deseti pak dokonce úplně celý týden. Tyto plány hrají do karet těm uchazečům, kteří by rádi pracovali v našem oboru, ale nechtějí se kvůli tomu stěhovat do hlavních lokalit podnikových služeb, kterými jsou Praha, Brno či Ostrava. A samozřejmě i samotným firmám, které díky tomu získají přístup k novým talentům. Tím, že máme s prací z domova velké zkušenosti, snažíme se dávat podněty z praxe i do nově vznikající novely Zákoníku práce, který by měl nyní práci z domova rovněž zahrnovat. 

A co firemní kanceláře? Nebude to znamenat jejich konec?  

Konec to určitě znamenat nebude, transformaci ale ano. A ta už začala. Jinak řečeno, se změnou pracovních návyků lidí nyní přichází i změna funkce firemních kanceláří. Ty by měly začít fungovat jako místa, kde se zaměstnanci setkávají, sdílejí informace a zkušenosti a spolupracují, a poskytovat zázemí pro hybridní způsob práce. Vidíme nyní, že centra investují do změn dispozice a technologií, které mají tohle nové nastavení podpořit. Investují tak například do nových nástrojů pro videokonference, do interaktivních digitálních obrazovek, do aplikací umožňujících rezervovat si pracovní místo či prostory pro schůzky a setkání týmu. Z klasických kanceláří, kde měl každý svůj dedikovaný stůl, se budují kanceláře zaměřené na prostory, v nichž se mohou potkávat lidé a spolupracovat. Všechny vybavené obřími obrazovkami, aby se ke schůzkám mohli připojit i další kolegové, kteří jsou třeba právě ve své domácí kanceláři. V rámci naší listopadové konference pořádáme i několik prohlídek kanceláří, které tyto trendy již zavedly. 

Vedle odolnosti, digitalizace a práce z domova je dalším oblíbeným klíčovým slovem byznysu udržitelnost. Co děláte pro udržitelný rozvoj vašeho oboru?  

Odpověď bude dost podobná jako v případě vaší otázky na odolnost. Hlavním hybatelem kupředu jsou inovace. S jejich pomocí dokážeme být produktivnější, umíme vytvořit prakticky bezpapírový provoz a můžeme i výrazně snížit náklady a uhlíkovou stopu – třeba úplně jednoduše tím, že nemusíme pořád lítat na druhý konec světa, abychom posouvali naše projekty kupředu, dokážeme je přece díky technologiím a digitalizaci snadno dělat na dálku. Centra také stále častěji přemýšlí o alternativních zdrojích energie, podporují cirkulární ekonomiku, jdou cestou elektromobility, podílí se na vývoji nových úsporných technologií a řešení… a ten výčet by mohl být nekonečný.  Základem pro vše jsou pak data o provozu a jejich analýza, a to je oblast, která v  našem oboru hraje stále důležitější roli. Například experti z týmu datové analytiky jednoho našeho člena vytvořili nástroj, který monitoruje spotřebu vody a energií a v budoucnu bude vyhodnocovat i množství odpadu. Na základě získaných dat pak firma dokáže činit kroky vedoucí ke snižování uhlíkové stopy ve firemních kancelářích. Díky tomuto nástroji dokázala dokonce odhalit i nemalý únik vody způsobený poruchou závlahy na venkovní terase. I o datové analytice a projektech udržitelnosti zazní na naší konferenci mnoho inspirativního.