Black Hawk a Firehawk na českém nebi. Policisté a hasiči dostanou nové vrtulníky

Japonská ekonomika, již oslabená americkými cly a poklesem investic do nemovitostí, čelí dalšímu úderu kvůli eskalujícímu diplomatickému napětí mezi Tokiem a Pekingem. Diplomatický rozruch vyvolala japonská premiérka Sanae Takaičiová, když začátkem měsíce zákonodárcům řekla, že případný čínský útok na Tchaj-wan by mohl ohrozit samu existenci Japonska a vyvolat jeho vojenskou reakci. Podle čínské strany šlo o hrubé vměšování do jejích vnitřních záležitostí.

Peking reagoval výzvou, aby se čínští občané cestám do Japonska vyhnuli. To okamžitě otřáslo akciemi firem závislých na přílivu turistů. Znepokojení analytici přitom upozorňují, že dlouhodobé důsledky mohou být ještě výraznější. Čínští návštěvníci tvoří klíčovou část příjezdového turismu: letos do října jich bylo zhruba 5,7 milionu, tedy téměř 23 procent všech zahraničních hostů, uvádí server CNBC.

Podle Takahide Kiuchiho z Nomura Research Institute by současné napětí mohlo snížit japonské HDP až o 1,79 bilionu jenů během jednoho roku, což představuje 0,29procentní pokles. Již dříve se ukázalo, že cestovní ruch je pro čtvrtou největší ekonomiku světa zásadním tahounem – loni přispěl k růstu HDP 0,4 procentního bodu. 

Podle Stefana Angricka z Moody’s Analytics by případné snížení příjezdů z Číny o polovinu – což se již v minulosti stalo – stlačilo růst HDP o dalších 0,2 procentního bodu. „Nešlo by o katastrofu, ale pro ekonomiku, která se už tak těžko zvedá, by to byl nepříjemný zásah,“ dodává analytik. Japonsko se přitom v posledním čtvrtletí dostalo do první kontrakce po šesti obdobích, když jeho hospodářství kleslo mezičtvrtletně o 0,4 procenta.

Putin pochopil, že Rusko má to, co Američané hrozně chtějí: materiály pro AI

Leaders

Jak daleko je Rusko v rozvoji umělé inteligence a robotiky, se kvůli jeho válečné izolaci moc neví. Má ale vzácné prvky, který chce celý svět, hlavně Američané. 

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Analytici se shodují, že konflikt může trvat měsíce. Premiérka Takaichiová, která má aktuálně podporu kolem 69 procent, si nemůže dovolit ustoupit ze svých vyjádření – hrozilo by, že bude vnímána jako slabá. Podobně však nemůže ustoupit ani Peking, pro který je Tchaj-wan klíčovým strategickým tématem. Někteří odborníci proto varují, že současná krize může přerůst v dlouhodobé ochlazení vztahů.

Takaičiová, známá svými protchajwanskými názory a tvrdými postoji vůči Číně, se svými výroky odchýlila od přístupu předchozích japonských vlád. Ty se veřejné diskusi na podobné téma tradičně vyhýbaly, aby neprovokovaly Peking, který si na samostatně a demokraticky spravovaný Tchaj-wan činí nárok. Premiérka odmítla svá slova vzít zpět s tím, že je pronesla na základě předpokladu nejhoršího scénáře. Čína proto podala proti jejím výrokům oficiální protest a čínské ministerstvo obrany prohlásilo, že sáhne-li Japonsko při možném zásahu na Tchaj-wanu k síle, utrpí od čínské armády zdrcující porážku.

Vodní elektrárna ve Štěchovicích u Prahy je po několikaměsíční modernizaci opět v plné síle. Technici na obou soustrojích od konce června prováděli největší modernizační opravy posledních let. Zaměřili se mimo jiné na rekonstrukci bezpečnostního rychlouzávěru, diagnostiku generátoru či výměnu řídicího systému elektrárny.

V pátek skončily komplexní zkoušky a elektrárna přešla do trvalého provozu, informoval mluvčí ČEZ Martin Schreier.V provozu je opět soustrojí TG2 odstavené od srpna kvůli rozšířeným opravám. V součtu s předcházejícími opravami sesterského soustrojí TG1 fungovala štěchovická elektrárna na půl plynu od konce června. Každé ze soustrojí je vysoké jako panelový dům, od nejnižšího bodu u oběžného kola turbíny až po kopule generátorového bloku měří zhruba 20 metrů. V této sestavě spolehlivě vedle sebe fungují jak komponenty pamatující zahájení provozu v létě roku 1944, tak i nové části z letošního roku.

Hydrologická situace letos umožnila jen omezené využití plné kapacity strojů na vodních elektrárnách. Ve Štěchovicích toho proto využili k rozsáhlejším opravám, než bývá v létě zvykem.

Aktualizováno

ČEZ táhnou jaderné elektrárny a plyn, zisk klesl jen mírně

Zprávy z firem

Polostátní energetická společnost ČEZ vydělala za tři čtvrtletí letošního roku 21,5 miliardy korun, čistý zisk tak snížila o 6,5 procenta. Do hospodaření firmy se promítly odpisy a klesající ceny elektřiny, které snižují provozní zisk podniku. Ceny elektřiny navíc budou klesat i v příštím roce, řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Oznámil, že firma chce do roku 2030 investovat přes 426 miliard korun. Peníze půjdou na rozvoj nových i současných zdrojů, především pak na rozvoj distribučních sítí. Podle analytiků už letos výraznější výkyvy v hospodaření ČEZ nelze očekávat. Pro další vývoj akcií společnosti podle nich budou klíčové hlavně kroky nové vlády a případné zestátnění firmy.

ČTK

Přečíst článek

"Začali jsme už v červnu na soustrojí TG1 a v průběhu prázdnin přešli na TG2. Celá akce v hodnotě několika desítek milionů korun má nejen umožnit spolehlivý provoz elektrárny v dalších sezonách, ale brali jsme ji i jako jednu z příprav před komplexní modernizací celé elektrárny chystanou na následující roky," uvedl ředitel Vodních elektráren ČEZ Róbert Heczko.

Podobně jako na Lipně, Slapech nebo Kamýku má tato modernizace zajistit i ve Štěchovicích prodloužení životnosti elektrárny o další desítky let. ČEZ v posledních 15 letech investoval zhruba pět miliard korun do modernizace soustrojí na více než 20 velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách.