Vleklá válka na Ukrajině by mohla evropské ekonomice způsobit mnohem větší škody než pandemie covidu-19. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to řekl šéf německého automobilového koncernu Volkswagen Herbert Diess.
Dolní komora parlamentu bude zítra schvalovat plán státních financí na letošní rok. Nečeká se žádné velké drama. S přesuny peněz, respektive nově navrženými výdaji ve výši 2,8 miliardy korun, souhlasí i opoziční frakce. Suma má jít na pomoc ukrajinským uprchlíkům, na humanitární pomoc Ukrajině, a posílení rozpočtu ministerstva obrany na nákup ručních zbraní.
Po dvou letech života světové populace s covidovou pandemií vědci získávají stále nová fakta o chování a vlivu koronaviru způsobujícího nemoc COVID-19. Badatelé z Oxfordské univerzity nyní zjistili, že prodělání covidu může způsobit zmenšení mozku a jeho schopností jako deset let stárnutí. Dokonce i mírný případ COVID-19 může poškodit mozek a zhoršit myšlení, uvedli vědci ve studii publikované v prestižním časopise Nature.
Dezinformační „válka“ pokračuje. Kreml šíří fake news nejenom v Rusku, ale i v zahraničí. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella je třeba, aby proti tomuto postupu EU aktivně bojovala. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová přirovnala počínání Moskvy k praktikám Sovětského režimu. Podívejte se na některé ze lží, které se šíří na sociálních sítích.
Podíl nezaměstnaných se v únoru snížil proti lednu o 0,1 procentního bodu na 3,5 procenta, meziročně je o 0,8 procentního bodu níž. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Rekordní byl počet volných pracovních míst, který stoupl o více než 12 tisíc na téměř 364 tisíc.
V neděli stála nafta u pumpy Benziny na pražském Krejcárku 46,50. Bylo to šokující číslo. Ještě před týdnem stál litr nafty pod čtyřicet korun. V pondělí už bylo na totemech 47,70. Tomu se říká inflace v praxi.
Dva roky se šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová marně snažila varovat vládu, aby brzdila ve výdajích. Nová vláda začala šetřit. Ale přišla válka na Ukrajině. Zdražují energie, inflace dál poroste. Ekonomika zbrzdí. Kde brát? „Náklady související s ukrajinským konfliktem by se měly v první řadě pokrýt z vládní rozpočtové rezervy,“ říká nekompromisně Zamrazilová.
Pozornost upřená na válečnou situaci na Ukrajině nás přiměla – mimo jiné – více a jinak vnímat Ukrajince, kteří tu s námi už léta žijí. I s vědomím, že jich nyní bude mnohem víc. Vedle stavebnictví u nás nejčastěji nacházejí Ukrajinci uplatnění v nejrůznějších odvětvích gastronomie. A jsou oblasti, kde se bez pracovní síly z Ukrajiny neobejdeme.
Litr benzínu už stojí 42 korun, nafta podobně. Další růst cen se dá čekat. Zdražování plynu ucítíme v dalších měsících, jistě se promítne do gigantické březnové inflace. To ale není všechno. Ve hře je i varianta, že ropa a plyn nebudou vůbec. Pokud tak Putin, který se dostává pod stále větší tlak, rozhodne.
Německo vyřadilo všechny státy ze svého seznamu vysoce rizikových oblastí a zároveň výrazně zjednodušilo karanténní podmínky vstupu do země. Při příjezdu do země je nadále vyžaduje doklad o očkování, o uzdravení, případně negativní test. Výjimky mají děti.
Cena benzinu i nafty v ČR je nejvyšší v historii. Prudké zdražování tím rozhodně nekončí, benzín může vyletět až k 50 korunám za litr, omezí-li Rusko dodávky ropy či plynu.
Dlouholetý spojenec Vladimira Putina, maďarský premiér Viktor Orbán, překvapil politiky i politology. Prozatím dal místo Ruska přednost EU, píše server CNBC. Maďarsko podpořilo žádost Ukrajiny o členství v EU a také přijme ukrajinské uprchlíky.
Podíl problematických bankovních úvěrů, tedy těch po splatnosti, v Česku v lednu zůstal na nízkých úrovních. U hypoték klesl o 0,01 procentního bodu na 0,73 procenta, což je nejméně za 20 let. U spotřebitelských úvěrů zůstal na 4,67 procenta, u podniků stoupl o 0,01 procentního bodu na 3,85 procenta. Vyplývá to z analýzy České bankovní asociace. Lednová statistika nezachycuje ostrou fázi konfliktu na Ukrajině.
V důsledku stoupajících cen energií americkým domácnostem značně rostou výdaje. Joe Biden proto chystá plán koordinovaně uvolnit 30 milionů barelů ropy z amerických rezerv a dalších 30 milionů barelů od jiných zemí. To přitom nehraje do karet Rusku a Vladimiru Putinovi.
Ženy v Česku musí v roce 2022 pracovat o 60 dní déle, aby dosáhly na stejnou výplatu jako muži v roce 2021. Dobrou zprávou ale je, že oproti loňsku je to o devět dní méně. Děje se tak díky růstu výdělků ve vysoce feminizovaných odvětvích, jako je například školství nebo zdravotnictví. Problém je, že efekt covidových bonusů ve zdravotnictví není zrovna trvalý. Nepředstavuje systémovou změnu, míní socioložka a genderová expertka Lenka Simerská.
