Vládní návrh na znovuzavedení EET ve středu prošel prvním čtením. Ministryně financí Alena Schillerová tvrdí, že systém přinese přes 14 miliard korun ročně. Část opozice tomu nevěří a mluví o „digitalizaci nedůvěry“.
Elektronická evidence tržeb se má od příštího roku vrátit do praxe. Podle ministryně financí Aleny Schillerové má být nová verze EET jednodušší, méně administrativně náročná a spravedlivější vůči podnikatelům, kteří řádně odvádějí daně. Stát si od ní slibuje až 15 miliard korun ročně navíc do veřejných rozpočtů.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zhoršila výhled růstu ekonomik v zemích, kde působí. Letos podle aktualizované prognózy čeká růst hrubého domácího produktu o 3,1 procenta. To je o půl procentního bodu méně, než banka předpokládala v únoru.
Malé a střední podniky kvůli válce v Perském zálivu vidí situaci méně optimisticky než na podzim. Pokud jde o vývoj na domácí scéně, převládá nespokojenost.
Index PMI, který s významnou mírou spolehlivosti předpovídá budoucí vývoj nových objednávek, produkce či zaměstnanosti v průmyslu, v květnu i přes Hormuz zůstal v černých číslech.
Protiinflační dluhopisy vypadají jako férový způsob, jak domácnostem ochránit úspory. Pro stát ale mohou být mimořádně drahé. Česká zkušenost z let 2021 až 2023 i varovný příklad Velké Británie ukazují, že při návratu vyšší inflace se z atraktivního produktu pro občany může stát nákladné riziko pro veřejné finance.
Hokejový šampionát vrcholí a spolu s ním také sázkařská horečka. Češi a Slováci již vsadili jen u Tipsportu více než miliardu korun. A hokejový šampionát zakrátko vystřídá fotbalové mistrovství světa, kam se český tým také kvalifikoval. Jak se sportovní super rok projeví v hospodaření české jedničky sportovních sázek? A jak se Češi učí sázet na volby? Odpovídá šéf komunikace skupiny Tipsport Václav Sochor.
Přesun agendy rovnosti žen a mužů z Úřadu vlády na ministerstvo spravedlnosti vyvolal ostrý odpor části odborné veřejnosti. Podmíněnou rezignaci už podalo 53 členek a členů vládní rady, jejích výborů a pracovních skupin. Pokud kabinet své rozhodnutí nepřehodnotí, chtějí skončit ke konci června.
V dobříšském kampusu Bobcatu se skandinávská ocel mění v kompaktní stroje pro stavby, farmy i půjčovny po celém světě. Na jednom místě se tu potkává výroba, vývoj, testování, školení i řízení regionu EMEA.
Automobilka Stellantis chystá velkou investici do elektromobility ve Francii. Do výroby nové generace elektrických vozů ve východofrancouzském závodě v Mylhúzách má vložit více než jednu miliardu eur, tedy zhruba 24,3 miliardy korun. Podle agentury AFP to oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron.
Slavomír Slanina strávil téměř čtvrt století ve nadnárodním telekomunikačním gigantu. Vloni v létě se stal šéfem společnosti Suntel Group ze skupiny DRFG a místo operátora zastupuje firmu, která telekomunikační infrastrukturu buduje, spravuje a rozvíjí. „Telekomunikační stabilita je potřebná jako voda nebo elektřina. Když se během pandemie vypla síť na pár hodin, lidé se bouřili víc než při odstávce vody,“ říká Slanina.
Česká ekonomika letos poroste pomaleji, než Evropská komise dosud čekala. Brusel snížil odhad růstu HDP na 1,8 procenta, zároveň počítá s vyšší inflací a rostoucím schodkem veřejných financí. Hlavní oporou ekonomiky má zůstat spotřeba domácností, rizikem jsou naopak cla, drahé energie a nejistota ve světovém obchodě.
Napětí na Blízkém východě se už začíná promítat do cen některých materiálů navázaných na ropu. Ve stavebnictví se ale podobné dopady často projevují se zpožděním. Podle developera Corwin, který je dlouhodobě aktivní v Bratislavě a Ljubljani a nedávno vstoupil na pražský trh s projektem Dvory Vysočany, může výraznější růst cen přijít až na přelomu let 2026 a 2027. Za dlouhodobě největší problém českého trhu však firma označuje pomalé povolování staveb.
EU chce lépe hlídat, kdo kupuje strategické firmy a infrastrukturu v Evropě. Europoslanci schválili pravidla, která zavedou povinné prověřování zahraničních investic v citlivých sektorech. Podle české europoslankyně Markéty Gregorové posloužil český systém jako jeden ze vzorů pro evropské řešení.
Krádeže v českých obchodech se po covidu a vlně zdražování proměnily. Z regálů nemizí jen drahý alkohol nebo kosmetika, ale stále častěji i běžné potraviny. Máslo, sýry, čokolády nebo uzeniny. Supermarkety proto přidávají bezpečnostní čipy, kamery, namátkové kontroly i samoobslužné pokladny s umělou inteligencí. Obchodníci přitom upozorňují, že část případů je záměrná, část ale vzniká i omylem.
