„Když jsem tu nabídku slyšela, byla jsem nadšená,“ říká členka představenstva, ředitelka pro řízení rizik a ředitelka pro compliance v Komerční bance Anna Kouchkovsky v první epizodě nové sezóny podcastu Global Minds, který představuje vlivné expaty formující tuzemský byznys.
Elektronická evidence tržeb se od příštího roku vrátí. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů ve Sněmovně přehlasovala Senát a prosadila původní verzi zákona, která počítá i s evidencí bezhotovostních plateb. Ministerstvo financí si od EET slibuje až 14,4 miliardy korun navíc pro veřejné rozpočty.
Jak se dostaly na své současné pozice? Co s kariérou v pojišťovnictví udělá mateřství? A proč je v obří pojišťovnické korporaci změna vlastně přítomna trvale? Nejen o tom si do studia podcastu #FinŽeny přišly popovídat expertky Generali České pojišťovny, a to senior manažerka pro zpracování plateb a vymáhání pohledávek Lenka Sedláková a senior manažerka podpory obchodní služby a back office Jana Čurdová.
Premiér Andrej Babiš by nejraději zrušil Cermat a přijímací zkoušky nechal na jednotlivých školách. Ministr školství Robert Plaga ale jeho návrh odmítá. Podle něj by testy jen převzala komerční firma a příprava by rodiče mohla stát ještě víc.
389 miliard korun. Tak vysoký schodek chce vláda příští rok napsat do státního rozpočtu. Vyšší deficit mělo Česko pouze v covidovém roce 2021. Výdaje přitom mají růst téměř dvakrát rychleji než příjmy.
Minimální mzda příští rok rekordně vzroste a její zvýšení postupně vytlačí vzhůru i další mzdy a platy. Jenže česká produktivita práce téměř neroste a rychlé přidávání tak může mít nepříjemnou dohru v podobě dalšího inflačního tlaku, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Česko od roku 2020 zaplatilo za vakcíny proti covidu zhruba 19 miliard korun a odebralo 41 milionů dávek. Méně než polovinu využilo v tuzemsku, více než 18 milionů dávek v hodnotě osmi miliard korun muselo kvůli expiraci zlikvidovat. Ministerstvo zdravotnictví nyní jedná o tom, jak bude očkování zajištěno po skončení dosavadní smlouvy.
Venezuela zvažuje odchod z ropného kartelu OPEC, který v roce 1960 pomáhala zakládat. Caracas o této možnosti jedná s Washingtonem, jenž chce získat významný podíl v tamních ropných polích. Ve hře je dokonce pronájem některých ložisek na sto let a vznik americko-venezuelské ropné velmoci.
Vládní koalice přehlasovala ve Sněmovně veto prezidenta Petra Pavla o zákonu o rozpočtové odpovědnosti. Kabinet tak bude moci překročit výdaje dané zákonem. „Vláda deklaruje, že chce utrácet víc, než co ekonomika dokáže vytvořit. Je to negativní signál,“ říká ekonom Mojmír Hampl, šéf Národní rozpočtové rady.
Bill Gates dlouho patřil k technologickým optimistům. Nyní však varuje, že umělá inteligence může útočit na weby, připravovat lidi o práci, vytvářet nebezpečné biologické látky i psychickou závislost. Ještě letos proto hodlá zamířit do Číny a přesvědčit prezidenta Si Ťin-pchinga ke spolupráci na mezinárodní regulaci AI.
Berlín býval symbolem nespoutané, levné a trochu drsné metropole. Dnes ho ale za fascinující považuje jen třetina Němců a turistů je stále méně než před pandemií. Město proto hledá cestu, jak znovu získat charisma a přilákat nové návštěvníky.
Vláda dává přednost investicím před rychlým snižováním schodku. Andrej Babiš odmítá, že by rostoucí zadlužení Česka bylo problémem, a konsolidaci podmiňuje dokončením klíčové infrastruktury a posílením veřejných služeb. Ekonomové ale upozorňují, že v době růstu by měl stát naopak deficit snižovat.
Moderna se po covidové éře možná dočkala dalšího velkého příběhu. Její personalizovaná mRNA vakcína proti melanomu, vyvíjená společně s Merckem, uspěla v klíčové studii. V kombinaci s lékem Keytruda oddálila návrat rakoviny a snížila riziko jejího rozšíření. Investoři slavili: akcie Moderny za jediný den vyskočily zhruba o 177 procent.
Velký růst úspor českých domácností nebyl přechodným jevem kvůli covidovým lockdownům. Češi i nadále potvrzují roli druhého největšího šetřílka v EU po Německu. Je to ale vůbec dobře? Bohužel, víc než polovina úspor stále leží na účtech u bank. Místo v investicích do více výnosných finančních aktiv, která navíc podporují ekonomický růst.
Před třemi lety převzal vedení investiční skupiny DRFG s jasným cílem – proměnit ji z domácího investora v evropskou skupinu. Dnes působí na osmi evropských trzích, vedle realit a telekomunikací buduje nový energetický pilíř a stále více sází na kritickou infrastrukturu. Skupina navíc roste ve všech ukazatelích, vyplývá z bilanční zprávy za loňský rok. „Nestačí mít dlouhodobou strategii. Musíte být zároveň disciplinovaní i velmi flexibilní. To se stalo naprostou nutností,“ popisuje zkušenosti z budování nadnárodní investiční sítě generální ředitel DRFG Roman Řezníček.
