Země EU jednají o zpřísnění Zelené dohody pro Evropu neboli Green Dealu. Zpřísnění má spočívat v tom, že 90 procent Green Dealu bude muset být splněno už do roku 2040. Do roku 2040 by tedy měly emise v EU klesnout o 90 procent v porovnání s rokem 1990. Dosud je přitom stanoven jen cílový rok 2050.
Stovky lidí se sešly na Hradčanském náměstí v Praze, aby protestovaly proti obsazení ministerstva životního prostředí ve vznikající vládě Motoristy. Motoristé podle demonstrantů popírají vědecká fakta o klimatické krizi a jejich dosazení do čela resortu by ohrozilo ochranu české přírody. Organizátoři dnes na demonstraci také vyzvali prezidenta Petra Pavla, aby jmenování kandidáta Motoristů na ministra odmítl. Dnešní demonstraci svolalo několik ekologických a občanských iniciativ.
Číst zahraniční zprávy a novinky z našich luhů a hájů musí v těchto dnech zaručeně vést do podivné dichotomie. Jako by existovaly dva světy, které odděluje tlustá zeď. Onu zeď představují znalosti. A my jsme bohužel na té špatné straně.
Pokud měly letošní tuzemské volby své „lithium“, jsou to bezesporu takzvané emisní povolenky pro domácnosti. Leckterá z nejexponovanějších předvolebních debat se kolem chystaného systému povolenek EU ETS 2 točila opravdu notně.
Pražský okruh má být kompletní v roce 2031, tedy 54 let od začátku stavby jeho prvního úseku, uvedl mluvčí projektu dostavby okruhu Martin Opatrný. Za poslední roky se podle něj projekt přizpůsoboval požadavkům na ochranu životního prostředí a stal se pro stát prioritou. Výstavba prvního úseku začala v roce 1977, zatím poslední část, o který se okruh rozrostl, byl otevřen před 15 roky, a to 20. září 2010. Po dokončení má mít asi 83,6 kilometru, teď je v provozu polovina.
Na jedné straně slýcháme, jak jsou obnovitelné zdroje stále levnější a praktičtější, ale zároveň země i firmy dávají zelené projekty k ledu. Ačkoli by se technologie našly váhavost politiků a firem ekologickou transformaci brzdí.
Český eurokomisař Jozef Síkela se v dopise zaslaném předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové postavil proti klimatickým plánům, které ve středu komise představila. Napsal to německý časopis Der Spiegel, který má dopis k dispozici. Komise navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Stalo se tak navzdory výhradám některých států včetně Česka. Síkela v dopise podle svých slov zdůraznil, že ambiciózní klimatická politika EU musí být založena na široké politické podpoře i ekonomické realitě, jinak EU riskuje oslabení jednoty.
Skleníkové plyny, které produkují americké elektrárny spalující fosilní paliva, „významně nepřispívají k nebezpečnému znečištění“ či změně klimatu, tvrdí americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) a chce zrušit omezení emisí skleníkových plynů.
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru přestane sledovat dopady velkých přírodních katastrof, jako jsou hurikány nebo požáry. Jde o naplnění vizí nové americké vlády, která odmítá pokračovat v politice demokratů v ochraně klimatu. Data o katastrofách přitom využívali vedle vědců také pojišťovny.
Plánovaná výstavba obytného komplexu na severním okraji středočeské obce Senohraby se dostala do středu pozornosti nejen místních obyvatel, ale i ochránců přírody.
Současné vládě se vytýká mnohé, který slib ale naplnila dvojnásobně a s předstihem? Proč Evropa nahrála rozvoji zelených technologií v Číně? A z čeho plyne frustrace tuzemského průmyslu? Nejen na tyto otázky odpovídali zástupci byznysu i politiky v podcastové sérii Trendy v udržitelnosti, za níž stojí projekt [ta] Udržitelnost. Výběr zajímavostí z prvních sedmi dílů přináší následující text.
Ceny ropy na začátku týdne prudce 📈 rostou. Je to reakce na obnovené izraelské útoky na Libanon a na izraelské údery na vojenské cíle v Íránu. Severomořská ropa Brent vykazuje nárůst přibližně o 4,3 procenta a pohybuje se kolem 97,20 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) přidává zhruba 4,2 procenta a je nad 94,30 dolaru za barel.
