Na jedné straně slýcháme, jak jsou obnovitelné zdroje stále levnější a praktičtější, ale zároveň země i firmy dávají zelené projekty k ledu. Ačkoli by se technologie našly váhavost politiků a firem ekologickou transformaci brzdí.
Současné vládě se vytýká mnohé, který slib ale naplnila dvojnásobně a s předstihem? Proč Evropa nahrála rozvoji zelených technologií v Číně? A z čeho plyne frustrace tuzemského průmyslu? Nejen na tyto otázky odpovídali zástupci byznysu i politiky v podcastové sérii Trendy v udržitelnosti, za níž stojí projekt [ta] Udržitelnost. Výběr zajímavostí z prvních sedmi dílů přináší následující text.
Obyvatelé Paříže se v referendu vyslovili pro zákaz vjezdu aut do dalších 500 ulic města. Pro rozšíření pěších zón podle oficiálních výsledků hlasovalo necelých 66 procent lidí, třetina byla proti. Referenda, které pořádalo město, se ale zúčastnily jen čtyři procenta z téměř 1,4 milionu registrovaných voličů, píší agentury Reuters a DPA.
Ekologická organizace Greenpeace musí zaplatit americké energetické firmě Energy Transfer přes 650 milionů dolarů (téměř 15 miliard korun) odškodné za blokování stavby ropovodu ve státě Severní Dakota. Podle agentury AP o tom rozhodla soudní porota, která se zabývala žalobou firmy týkající se protestů z let 2016 a 2017. Greenpeace v únoru uvedla, že v případě nepříznivého verdiktu jí bude v USA hrozit bankrot. Po verdiktu oznámila, že se odvolá.
Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal) vnímá téměř 60 procent Čechů jako ohrožení, naopak za příležitost ji považuje 27 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM a Institutu pro evropskou politiku Europeum. Podle výzkumné pracovnice Europeum Rebeky Hengalové se stal Green Deal značkou pro veškerou klimatickou politiku, na kterou je poměrně jednoduché nabalit spoustu různých negativních aspektů.
Novelu zákona o obalech, která zavádí zálohový systém na PET lahve a kovové plechovky, vláda schválila, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle ministerstva se počítá se čtyřkorunovou výší zálohy, její přesnou cenu ale stanoví až vyhláška k novele. Předlohu nyní dostane k projednání Parlament.
Švýcarsko a Itálie znovu překreslí část své společné hranice kvůli tajícím ledovcům, které představují přirozené předěly mezi oběma zeměmi.
Kvůli výstavbě obří továrny firmy Tesla nedaleko Berlína bylo vykáceno odhadem půl milionu stromů. Vyplývá to ze satelitních snímků pořízených nad kontroverzní stavbou, informoval zpravodajský server The Guardian.
Americká technologická společnost Google ze skupiny Alphabet za posledních pět let navýšila emise skleníkových plynů o 48 procent. Příčinou je rozšiřování datových center v důsledku požadavků systémů umělé inteligence (AI). Ty tak ohrožují ambiciózní cíl firmy dosáhnout do roku 2030 uhlíkové neutrality, upozornil na to britský deník Financial Times (FT).
Hoření haldy Heřmanice v Ostravě má v budoucnu zabránit ochranný sarkofág. Práce potrvají zhruba deset let a měly by stát minimálně 2,3 miliardy korun, uvedli zástupci vlády a státního podniku Diamo, který bude sanaci dělat. Zástupci města i kraje ocenili, že stát na sanaci haldy uvolní peníze.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobila emise skleníkových plynů odpovídající 175 milionům tun oxidu uhličitého (CO2), vyplývá ze studie, o níž informuje server německé veřejnoprávní televize ARD. Válka podle ní klima poškodila stejně jako celoroční používání 90 milionů aut. Finančně se škody dají vyčíslit na více než 32 miliard dolarů (730 miliard korun).
Při nehodě lodi v Norsku zahynul Čech, další tři se pohřešují. Uvedlo to české ministerstvo zahraničí s tím, že místní policie nepředpokládá, že by někdo přežil. Norská média v sobotu informovala, že záchranáři od pátku u ostrova Averöya nedaleko města Kristiansund na západě Norska pátrali po pohřešované rybářské lodi s čtyřmi zahraničními turisty na palubě. V sobotu záchranáři loď objevili, ale bez posádky.
