Vláda za první čtvrtletí letošního roku vykázala schodek státního rozpočtu čítající 91,2 miliardy korun. Přestože historicky jde nominálně o čtvrtý nejvyšší schodek za kterékoli první čtvrtletí, z porovnání se schodky za stejnou dobu let 2023 a 2024 je patrná sice značně pozvolná, ale přece jen probíhající elementární konsolidace hospodaření státního rozpočtu.
Česká ekonomika v letošním roce poroste o 2,3 procenta, růst zrychlí z loňských 1,1 procenta, uvedlo v makroekonomické prognóze ministerstvo financí. Letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) zhoršilo proti listopadovému odhadu 2,5 procenta. Výhled letošní inflace ponechalo na 2,3 procenta po loňských 2,4 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň varoval před tím, že český hospodářský růst mohou negativně ovlivnit americká cla.
Vláda navrhuje na viceprezidenta Evropské investiční banky (EIB) náměstka ministra financí a někdejšího viceguvernéra ČNB Marka Moru. Po dnešním jednání kabinetu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Česká republika je nově připravená přejít v případě výpadků ruské ropy z ropovodu Družba na plné zásobování ropou západní cestou ropovody TAL a IKL.Technologické úpravy pro rozšíření italského ropovodu TAL jsou hotové a technologie je funkční. Nyní pokračují testy a certifikace. Nadále platí, že se má Česko od ruské ropy odstřihnout v polovině letošního roku, jak vláda oznámila loni v červnu. Kapacita západních ropovodů dosáhne až osmi milionů tun ropy ročně, což zcela pokryje spotřebu rafinerií v Česku, uvedli premiér Petr Fiala (ODS) a generální ředitel MERO ČR Jaroslav Pantůček v Centrálním tankovišti ropy Nelahozeves.
Petr Fiala a Andrej Babiš jsou, co se týká rozpočtové odpovědnosti, jako Pat a Mat. Babiš za dva roky covidu, když byl premiérem, nasekal českému státu dluhy za 790 miliard korun. Fiala udělá za čtyři roky svého vládnutí dluh pro každého českého občana v celkové výši přes 1,1 bilionu korun. Je tam budoucí rod, protože Fiala bude utrácet ještě letos, do voleb. Tak kdo je lepší?
Na úvod rozcvička. Krátké zprávy ze života vlády.
Premiér Petr Fiala věří tomu, že společně s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) přesvědčili prezidenta Petra Pavla, aby podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Zároveň ale nechtěl rozhodnutí prezidenta předjímat, hlava státu ho podle Fialy oznámí veřejnosti do týdne až 12 dnů. Premiér to dnes řekl novinářům po schůzce s Pavlem. Hrad následně na síti X uvedl, že prezident oznámí rozhodnutí o tom, zda rozpočet podepíše, nebo bude vetovat, 17. prosince.
Sněmovna hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun. Opozice podrobila rozpočet kritice.
Vláda chce zlepšovat situaci ohledně zařízení dlouhodobé péče o seniory v Česku. Premiér Petr Fiala proto podepsal memorandum o rozvoji těchto zařízení s Českou asociací pojišťoven (ČAP), která celý projekt tuzemských pojišťoven zastřešuje. Do roku 2034 by tak měla na základě této spolupráce v Česku vyrůst síť nových domovů pro seniory s 2,5 tisíci lůžky.
Zářijové záplavy v Česku způsobily celkové škody za zhruba 65 až 70 miliard korun. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zhruba 20 miliard korun by měly zaplatit pojišťovny, z Evropské unie očekává příspěvek 2,5 miliardy korun. Záplavy v září postihly hlavně severní část Olomouckého kraje a Moravskoslezský kraj, kde poničily budovy v okolí vodních toků, dopravní infrastrukturu a velké škody způsobily i na vodních tocích.
Státní rozpočet na příští rok není jen terčem kritiky opozice, přidává se i Národní rozpočtová rada. V minulém týdnu vyjádřila pochybnost ohledně realističnosti hned několika rozpočtovaných cifer. Hrozí tak opět, jako loni, že skutečný deficit celkového hospodaření vlády v roce 2025 bude třeba o desítky miliard vyšší než ten, který nyní ministerstvo financí „maluje“ na úrovni 241 miliard korun.
Vysocí ruští političtí a energetičtí činitelé dnes vyzvali Evropskou unii, aby přehodnotila plánovaný zákaz dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) 🔥 z Ruska. Poukázali v této souvislosti na nízkou úroveň zásob plynu v EU, informovala agentura Reuters. Zákaz dovozu ruského LNG do EU by měl vstoupit v platnost na začátku ledna.
Euro 📉 oslabuje vůči americkému dolaru. Na finančních trzích panuje nejistota, za kterou stojí mimo jiné vysoké ceny ropy a obavy ohledně vývoje ve Francii. Krátce před 16:30 středoevropského letního času jednotná evropská měna ztrácela zhruba 0,4 procenta a pohybovala se v blízkosti 1,1190 dolaru.
