Sněmovna hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun. Opozice podrobila rozpočet kritice.
Vláda má dnes schválit o 30 miliard vyšší schodek letošního rozpočtu a o 10 miliard navýšit schodek toho příštího. Proč, když jí EU slíbila pomoc za povodně zhruba 50 miliard korun? ptá se ekonom Lukáš Kovanda a dodává: „Nezdá se to být ničím jiným než předvolebním rozhazováním pod záminkou povodní.“
Ministerstvo financí připraví kvůli povodním novelu letošního státního rozpočtu, deficit se zvýší o 30 miliard korun na 282 miliard korun. O deset miliard korun by se měly zvýšit i výdaje státního rozpočtu na příští rok, jeho schodek by měl být 240 miliard korun. Novelu i příští rozpočet by měla vláda schválit příští týden, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Stát vydá na obnovu území postiženého povodněmi řádově desítky miliard korun, další peníze na rekonstrukci půjdou z obecních a krajských zdrojů, ze sbírek či od pojišťoven. Kvůli státní pomoci bude pravděpodobně nutné novelizovat státní rozpočet na letošní rok, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Otázkou financování obnovy se podle něj bude ve čtvrtek zabývat vládní skupina, kterou kabinet pro tento účel vytvořil.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevylučuje možnost novely zákona o státním rozpočtu na letošní rok kvůli škodám způsobeným povodněmi. Podle Stanjury bude záležet na celkové výši škod, odhaduje je v řádu desítek miliard korun. Debatu o případné úpravě letošního rozpočtu zahájí podle Stanjury vláda na dnešním večerním mimořádném zasedání.
Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.
Vláda nadále hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček.
Ministerstvo financí zveřejnilo návrh rozpočtu na příští rok. Šéf rezortu Stanjura počítá s deficitem 230 miliard korun, podle rozpočtových pravidel smí schodek dosáhnout 231 miliardy. Vláda může koncept státních financí ještě upravit, teoreticky je k mání jedna miliarda korun. O další peníze už se hlásí Práti, jistě nebudou jediní. Smlsne si samozřejmě opozice, v klidu může oficiálně zahájit ostrou fázi volební kampaně. Vládní strany už s ní začaly.
Fialova ale vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova. I proto, že v příštím roce opět naroste počet státních zaměstnanců. Rozpočet na příští rok se ale pozitivně nese ve znamení vysokých výdajů na investice či obranu.
Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Mělo by tak pokračovat snižování deficitu, když na letošní rok je plánovaný 252 miliard korun a loni byl 288,5 miliardy korun.
Americká internetová společnost Meta Platforms se rozhodla zrušit zhruba 600 pracovních míst v divizi Superintelligence Labs. S odkazem na sdělení firmy to uvedla agentura Reuters. Divize Superintelligence Labs se zabývá rozvojem umělé inteligence (AI) a zaměstnává několik tisíc lidí.
Číst více
Platy příslušníků bezpečnostních sborů porostou, řekl po vyjednávání o programu budoucí vlády místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Ve vznikající koalici ANO, Motoristů a SPD je na tom podle něj shoda. ANO již dopředu avizovalo plán stanovit nástupní plat policistů, hasičů a příslušníků Vězeňské služby na 50 tisíc korun.
Číst více
Dopravní úpravy kvůli dostavbě Temelína ☢ vyjdou podle vlády asi na 3,9 miliardy korun. Kabinet na dnešním zasedání souhlasil s tím, že Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) na tato opatření vyčlení 47,46 milionu korun z letošního rozpočtu.
Pražská burza dnes mírným růstem 📈 smazala úterní pokles. Index PX se zvýšil o 0,12 procenta na 2343,74 bodu. Nad poklesem akcií Erste Bank převážil růst cenných papírů dalších bank a energetické společnosti ČEZ.
Koruna dnes nepatrně posílila 💪 vůči oběma hlavním světovým měnám. Oproti předchozímu závěru zpevnila k euru o haléř na 24,30 Kč/EUR a k dolaru o dva haléře na 20,93 Kč/USD.
Ceny ropy 🛢 se dnes zvyšují, za jejich růstem stojí podle analytiků naděje na pokrok v obchodních rozhovorech Spojených států s Indií a Čínou. Severomořská ropa Brent přidává 2,1 procenta a pohybuje se blízko 62,60 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisuje 2,4 procenta a nachází se nedaleko 58,60 dolaru za barel.
Ukrajina v budoucnu od Švédska koupí 100 až 150 bojových letounů JAS-39 Gripen, oznámil to po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Linköpingu švédský premiér Ulf Kristersson. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Podle nich jde však zatím jen o předběžnou dohodou. Zelenskyj před novináři uvedl, že cílem Kyjeva je získat první gripeny už příští rok.
Číst více
Automobilový koncern Volkswagen nevyloučil, že bude muset kvůli problémům s dodávkami čipů od nizozemské společnosti Nexperia krátkodobě omezit výrobu. S odvoláním na interní dokument firmy o tom informuje agentura DPA. Volkswagen podle bulvárního deníku Bild zastaví kvůli nedostatku čipů za týden výrobu aut značky Golf ve Wolfsburgu. Řešení situace se podle mluvčího ministerstva hospodářství snaží najít i německá vláda.
Číst více
Investiční společnost Amundi prodala multifunkční prostor Forum Karlín a pražský hotel Ibis v ulici Na Poříčí společnosti Patria, která spadá pod ČSOB. Prodejce to oznámil v tiskové zprávě. Výši transakce společnosti nezveřejnily. Amundi tímto prodejem podle zprávy oznámila zahájení plánované výstupní fáze Realitního fondu KB2, kterou by měla následovat výplata klientům.
Číst více
Novým rektorem Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) zvolil akademický senát školy odborníka na umělou inteligenci Michala Pěchoučka. Získal 28 hlasů, pro zvolení bylo potřeba 23 hlasů. Porazil tak děkana Fakulty elektrotechnické ČVUT Petra Pátu, který získal 14 hlasů a stávajícího prorektora pro řízení kvality ČVUT Radka Holého, který získal tři hlasy. Pěchouček by se měl funkce ujmout od února 2026, předtím ho musí ještě jmenovat prezident Petr Pavel. Funkční období rektora trvá čtyři roky.