Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun. Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun.
Schodek státního rozpočtu bude příštím roce větší než letos, mohl by se dostat až k 280 miliardám korun. Za prohloubením schodku budou mimo jiné zvýšené výdaje na obranu, řekl České televizi (ČT) ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Co Spolu zpackat mohlo, to zpackalo. Čtyři měsíce před volbami, kdy premiér Fiala vyrazil debatovat s lidmi po českých městech ve snaze zachránit reputaci ODS a volební výsledek, si partaj pro sebe připravila nečekaný bonbónek.
Ministr financí Zbyněk Stanjura varoval končícího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (oba ODS) před přijetím miliardového daru, avšak až po podpisu smlouvy, uvedl Deník N. Stanjura přitom o věci podle webu věděl více než měsíc před převedením daru. Ministr financí později upřesnil, že v lednu dostal od Blažka jen žádost o schůzku, detaily před osobní schůzkou neznal.
Česká spořitelna získala od Evropské investiční banky úvěr na stavbu 700 nájemních bytů v Praze. Získá až 60 milionů eur (zhruba 1,5 miliardy korun), celkové náklady projektu činí zhruba 187,5 milionu eur. Banka byty pronajímá za nižší než tržní nájemné profesím, které jsou důležité pro fungování státu, například zdravotníkům, učitelům, policistům či hasičům, uvedl Filip Hrubý z České spořitelny. Výstavbu a správu bytů má na starosti společnost Dostupné bydlení České spořitelny (DBČS), jde o dceřinou firmu banky.
Český premiér Petr Fiala je na jednodenní návštěvě Ukrajiny. V Užhorodu se setkal s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem, s nímž jednal o další podpoře Ukrajiny, hospodářské spolupráci či budoucnosti české ambasády v Kyjevě.
Deficit ke konci dubna je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka, loni byl ve stejném období 153,1 miliardy korun.
Finální dohodu s korejskou KHNP na dostavbu dukovanských jaderných bloků chce vláda podepsat za týden 7. května. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Ministerstvo financí letos očekává hospodářský růst dvě procenta po loňských 1,1 procenta. Ve srovnání s lednovou predikcí svůj výhled zhoršilo o 0,3 procentního bodu, a to zejména kvůli dopadu amerických cel na automobily, ocel a hliník. Na růst spotřebitelských cen by cla mít dopad neměla, ministerstvo letos odhaduje průměrnou inflaci 2,4 procenta, tedy stejně jako loni. Na loňské úrovni byl měl zůstat i deficit veřejných financí, ministerstvo ho očekává 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zadlužení veřejného sektoru by mělo vzrůst na 44,5 procenta HDP z loňských 43,6 procenta HDP.
Poslanci ANO neuspěli s námitkami vůči snížené státní podpoře stavebního spoření. Ústavní soud (ÚS) jejich návrh na zrušení sporné právní úpravy zamítl. Soud v nálezu argumentuje například veřejným zájmem na konsolidaci veřejných financí a snížení deficitu státního rozpočtu. Ochrana legitimního očekávání účastníků stavebního spoření nepřevážila nad tímto veřejným zájmem, řekl novinářům soudce zpravodaj Milan Hulmák. Předsedkyni poslaneckého klubu ANO Alenu Schillerovou dnešní nález zklamal, ale respektuje jej. Ministr financí Zbyněk Stanjura rozhodnutí soudu uvítal.
České zadlužování loni oproti roku 2023 dále zrychlilo, veřejný dluh narostl o dalších 258 miliard korun. Rychlé zadlužování vlády je hrozbou pro stabilitu celých veřejných financí, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad.
Vysocí ruští političtí a energetičtí činitelé dnes vyzvali Evropskou unii, aby přehodnotila plánovaný zákaz dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) 🔥 z Ruska. Poukázali v této souvislosti na nízkou úroveň zásob plynu v EU, informovala agentura Reuters. Zákaz dovozu ruského LNG do EU by měl vstoupit v platnost na začátku ledna.
Euro 📉 oslabuje vůči americkému dolaru. Na finančních trzích panuje nejistota, za kterou stojí mimo jiné vysoké ceny ropy a obavy ohledně vývoje ve Francii. Krátce před 16:30 středoevropského letního času jednotná evropská měna ztrácela zhruba 0,4 procenta a pohybovala se v blízkosti 1,1190 dolaru.
