Čas komfortu skončil, Evropa musí masivně zbrojit. Dnes to v projevu před poslanci Evropského parlamentu k prioritám polského předsednictví Evropské unie prohlásil polský premiér Donald Tusk, který zmínil výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropští členové NATO dávali na armádu pět procent hrubého domácího produktu (HDP).
Evropa by konečně měla začít řešit svoji bezpečnost. Evropské státy v NATO by měly na obranu dávat aspoň dvě procenta HDP. To je ale jen začátek. „Rozumné“ země dávají víc, třeba Polsko téměř dvojnásobek. Česko má v tomto ohledu co dohánět, píše ve svém komentáři europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
Stávající napjatá geopolitická situace ve světě má dopad na bezpečnostní průmysl, který zažívá nejstrmější růst investic do obrany za posledních několik desetiletí. To se odráží také na hospodaření českého výrobce bezpilotních letounů Primoco UAV. Rok 2023 byl pro něj rekordní a výhled na následující roky je nadmíru příznivý.
Ukrajina se dohodla se dvěma americkými firmami na společné výrobě klíčových dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů, píše agentura Reuters s odvoláním na ukrajinského ministra pro strategický průmysl Oleksandra Kamyšina. O které firmy konkrétně se jedná, ale neuvedl.
Vietnam jedná s Českou republikou o vojenských dodávkách včetně letadel a radarů, a také o modernizaci obrněných vozidel a střelných zbraní. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zdroj české vlády. Hanoj usiluje o diverzifikaci svého převážně ruského arzenálu.
Vojenské výdaje ve světě loni stouply po očištění o inflaci o 3,7 procenta na 2,24 bilionu dolarů (47,9 bilionu korun), rostou už osmý rok v řadě. Výdaje v Evropě zaznamenaly nejprudší meziroční nárůst za posledních nejméně 30 let, zejména kvůli válce na Ukrajině stouply loni o 13 procent. Více než polovina výdajů, 56 procent, připadá na tři země - Spojené státy, Čínu a Rusko. Ve své nejnovější zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
Nedělní rozpočtový návrh čínského ministerstva financí doplňuje obrázek roustoucího napětí v jihočínském moři a vyostřující se rétoriky vůči Tchaj-wanu: Peking hodlá letos mimořádně navýšit výdaje na armádu, a to o 7,2 procenta na 1,56 bilionu jüanů, zhruba 230 miliard dolarů.
Prodej zbraní ve světě v loňském roce dále vzrostl, navzdory problémům s dodavatelskými řetězci v souvislosti s pandemií nemoci covid-19.
