Je zvláštní, že se velká část Evropy po tři roky, kdy Rusko vede válku s Ukrajinou, respektive dobývá její území, o výdaje na zbrojení příliš nezajímala. Dál žila ve své bublině ekonomické prosperity, sociálních jistot a zelenání. Donald Trump vzal po svém zvolení Evropu do ruky a zatřásl s ní jako s nějakým spícím úlem.
Bezmála dvě desítky lídrů západních států a institucí se dnes na summitu o Ukrajině v Londýně shodly na tom, že je třeba navýšit výdaje na obranu.
Necelé tři měsíce zbývají kopřivnické zbrojovce Tatra Defence Vehicle (TDV) k dokončení prototypu obrněného vozidla nové generace Pandur 8x8 EVO. Svou novinku veřejnosti představí koncem května na brněnském veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET.
Čas komfortu skončil, Evropa musí masivně zbrojit. Dnes to v projevu před poslanci Evropského parlamentu k prioritám polského předsednictví Evropské unie prohlásil polský premiér Donald Tusk, který zmínil výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropští členové NATO dávali na armádu pět procent hrubého domácího produktu (HDP).
Evropa zbrojí a výrobci zbraní a střeliva si mnou ruce. Výjimkou není ani vlašimská Sellier & Bellot. Loni firma dosáhla rekordních výsledků. Letos změnila majitele a čeká další růst.
Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) v posledním roce utrpělo velké neúspěchy diplomatické úsilí o kontrolu jaderných zbraní, a to na pozadí napjatých mezinárodních vztahů kvůli válkám na Ukrajině a v Pásmu Gazy. Nejrychleji rozšiřují svůj jaderný arzenál země jako Čína a KLDR.
První munici pořízenou v rámci české iniciativy by mohla Ukrajina získat v červnu, uvedl ve středu po jednání v sídle NATO český premiér Petr Fiala.
Útočné pušky CZ BREN 2, které vyrábí Česká Zbrojovka a používá je například Armáda ČR, se budou montovat přímo na Ukrajině.
Evropa by konečně měla začít řešit svoji bezpečnost. Evropské státy v NATO by měly na obranu dávat aspoň dvě procenta HDP. To je ale jen začátek. „Rozumné“ země dávají víc, třeba Polsko téměř dvojnásobek. Česko má v tomto ohledu co dohánět, píše ve svém komentáři europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
Stávající napjatá geopolitická situace ve světě má dopad na bezpečnostní průmysl, který zažívá nejstrmější růst investic do obrany za posledních několik desetiletí. To se odráží také na hospodaření českého výrobce bezpilotních letounů Primoco UAV. Rok 2023 byl pro něj rekordní a výhled na následující roky je nadmíru příznivý.
Ukrajina se dohodla se dvěma americkými firmami na společné výrobě klíčových dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů, píše agentura Reuters s odvoláním na ukrajinského ministra pro strategický průmysl Oleksandra Kamyšina. O které firmy konkrétně se jedná, ale neuvedl.
Polsko nespěchá se vstupem do💶💶💶 eurozóny. Usiluje nyní spíše o získání křesla ve skupině největších ekonomik světa G20. V rozhovoru s listem Financial Times to uvedl polský ministr financí Andrzej Domański. "Naše ekonomika si zjevně vede lépe než většina těch, které mají euro," uvedl Domański. "Máme k dispozici čím dál více údajů, výzkumů a argumentů k zachování polského zlotého," dodal.
Číst víceOpoziční demokraté se chystají v americkém Senátu zablokovat zákony o 💵💵💵financování části vlády, včetně ministerstva vnitřní bezpečnosti. Reagují tím na sobotní zastřelení již druhého amerického občana federálními agenty v Minneapolisu ve státě Minnesota. Informovala o tom agentura AP. Financování značné části federální vlády, včetně DHS a ministerstva obrany, vyprší 31. ledna.
Zhruba 1700 výškových obytných budov v ukrajinském hlavním městě stále zůstává bez dodávek tepla, které tento týden narušily ruské 💥💥💥dronové a raketové útoky. Uvedl to kyjevský starosta Vitalij Kličko. V sobotu ráno bylo po rozsáhlém nočním útoku v Kyjevě bez dodávek tepla kolem 6000 budov. Večer Kličko uvedl, že bez tepla stále zůstává přes 3300 budov. "Od večera komunální služby a energetické podniky obnovily dodávky tepla do více než 1600 budov," oznámil dnes ráno starosta.
Prozatímní prezidentka Venezuely Delcy Rodríguezová vyzvala k nalezení🤝🏻🤝🏻🤝🏻 dohody s opozicí. Stalo se tak tři týdny po americké operaci, která vedla k zajetí prezidenta Nicoláse Madura, uvedla agentura AFP. "Navzdory našim rozdílným názorům se musíme setkat a dohodnout se. Proč? Přeci kvůli venezuelskému lidu," řekla Rodríguezová, jejíž prozatímní prezidentství může podle ústavy trvat šest měsíců před novými volbami. "Pokud jde o mír ve Venezuele, nemohou existovat žádné politické ani stranické rozdíly," dodala.
Číst více
