Ohlášené mohutné zbrojení Německa má překvapivého vítěze: maďarského premiéra. Své cíle plní i jeho spojenec Donald Trump, jenž srazil ilegální imigraci z Mexika nejníže v tomto miléniu, takže i proto couvá se cly na Mexiko.
Evropa zbrojí a výrobci zbraní a střeliva si mnou ruce. Výjimkou není ani vlašimská Sellier & Bellot. Loni firma dosáhla rekordních výsledků. Letos změnila majitele a čeká další růst.
Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) v posledním roce utrpělo velké neúspěchy diplomatické úsilí o kontrolu jaderných zbraní, a to na pozadí napjatých mezinárodních vztahů kvůli válkám na Ukrajině a v Pásmu Gazy. Nejrychleji rozšiřují svůj jaderný arzenál země jako Čína a KLDR.
První munici pořízenou v rámci české iniciativy by mohla Ukrajina získat v červnu, uvedl ve středu po jednání v sídle NATO český premiér Petr Fiala.
Útočné pušky CZ BREN 2, které vyrábí Česká Zbrojovka a používá je například Armáda ČR, se budou montovat přímo na Ukrajině.
Evropa by konečně měla začít řešit svoji bezpečnost. Evropské státy v NATO by měly na obranu dávat aspoň dvě procenta HDP. To je ale jen začátek. „Rozumné“ země dávají víc, třeba Polsko téměř dvojnásobek. Česko má v tomto ohledu co dohánět, píše ve svém komentáři europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
Stávající napjatá geopolitická situace ve světě má dopad na bezpečnostní průmysl, který zažívá nejstrmější růst investic do obrany za posledních několik desetiletí. To se odráží také na hospodaření českého výrobce bezpilotních letounů Primoco UAV. Rok 2023 byl pro něj rekordní a výhled na následující roky je nadmíru příznivý.
Ukrajina se dohodla se dvěma americkými firmami na společné výrobě klíčových dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů, píše agentura Reuters s odvoláním na ukrajinského ministra pro strategický průmysl Oleksandra Kamyšina. O které firmy konkrétně se jedná, ale neuvedl.
Vietnam jedná s Českou republikou o vojenských dodávkách včetně letadel a radarů, a také o modernizaci obrněných vozidel a střelných zbraní. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zdroj české vlády. Hanoj usiluje o diverzifikaci svého převážně ruského arzenálu.
Vojenské výdaje ve světě loni stouply po očištění o inflaci o 3,7 procenta na 2,24 bilionu dolarů (47,9 bilionu korun), rostou už osmý rok v řadě. Výdaje v Evropě zaznamenaly nejprudší meziroční nárůst za posledních nejméně 30 let, zejména kvůli válce na Ukrajině stouply loni o 13 procent. Více než polovina výdajů, 56 procent, připadá na tři země - Spojené státy, Čínu a Rusko. Ve své nejnovější zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
Nedělní rozpočtový návrh čínského ministerstva financí doplňuje obrázek roustoucího napětí v jihočínském moři a vyostřující se rétoriky vůči Tchaj-wanu: Peking hodlá letos mimořádně navýšit výdaje na armádu, a to o 7,2 procenta na 1,56 bilionu jüanů, zhruba 230 miliard dolarů.
