Tuzemské banky prožily snový rok. Podle předběžných dat České národní banky loni jejich souhrnný zisk přesáhl 104 miliard korun. Stomiliardová hranice byla pokořena vůbec poprvé v historii. Banky za jeden rok vydělaly téměř stejně jako za předchozí dva covidové roky dohromady. Podle ekonomů k ziskům přispěly zejména rostoucí sazby ČNB.
Odvody z nadměrných příjmů výrobců elektřiny, které ve středu schválila vláda, povede k omezení investic v energetice, míní analytici.
Vláda ve středu schválila zavedení tržního stropu pro výrobní ceny elektřiny. Částka nad stanovený strop bude podléhat odvodu, ze kterého chce kabinet financovat kompenzace za vysoké ceny energií. Cenové stropy se budou lišit podle jednotlivých výrobních technologií, odvodu nebudou podléhat výrobci s výkonem do jedné megawatthodiny. Opatření by podle návrhu mělo začít fungovat od letošního prosince.
Po Komerční bance, České spořitelně i UniCredit Bank oznámila výsledky hospodaření také ČSOB. Tato čtveřice největších tuzemských bank se v posledním roce těší z výrazného nárůstu zisků. Letos stoupl jejich zisk meziročně zisk o třetinu. O ten se ale už v příštím roce budou muset podělit, kvůli windfall tax.
Miliardář Daniel Křetínský přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Udělá to kvůli tomu, že se na firmu vztahuje daň z mimořádných zisků, kterou v pátek schválila Sněmovna. Jenže utíkat se mu nebude lehce - řada zahraničních států má podobnou daň také.
Doba je zlá a na státní rozpočet bude velký tlak. Navzdory dřívějším proklamacím kabinet Petra Fialy musí chtě nechtě přistoupit ke zvýšení příjmů státního rozpočtu. A rozhodl se pro zatížení vybraných podniků takzvanou daní z mimořádných zisků. Parametry windfall tax však dávají smysl jen napůl.
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. Dnes ji v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.
České spořitelně i Komerční bance razantně rostou zisky. Může za to skutečně jen růst sazeb České národní banky, kvůli čemuž na banky chce uvalit windfall tax?
Britská společnost Shell, která patří k největším producentům ropy na světě a která citelně vydělává na energetické krizi v Evropě, zatím daň z mimořádných zisků v Británii platit nebude. Legálně využívá možností, jak platbu takové daně oddálit nebo snížit na nulu. To je podle komentátora listu Financial Times (FT) Davida Shepparda jeden z důkazů, že vláda systém dobře nepromyslela a musí jej přepracovat, což znamená hlavně zjednodušit.
Akcie ČEZ dnes po začátku obchodování na pražské burze zareagovaly zřetelně pozitivně na výsledek včerejšího podvečerního sněmovního jednání. Akcie energetické společnosti momentálně přidávají oproti včerejší uzavírací hodnotě více než čtyři procenta. Svědčí jim zejména fakt, že Pirátská strana včera stáhla svůj požadavek na zavedení daně z mimořádných zisků platné zpětně už za letošní rok. Daň tak podle všeho bude platit až od roku 2023.
Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala za tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk 6,62 miliardy korun (267 milionů eur), což je meziroční nárůst o 26 procent. Vyplývá to z informací, které zveřejnila mateřská společnost banky. Ostatní banky v Česku výsledky za tři čtvrtletí zatím nezveřejnily.
Tempo meziročního růstu výkonů stavebnictví na Slovensku po zohlednění inflace v říjnu značně 📉 zpomalilo, a to na 3,7 procenta z 19 procent v září, kdy odvětví vykázalo nejlepší výsledek za posledních více než sedm let. Vyplývá to z údajů, které poskytl slovenský statistický úřad.
Letecký útok na nemocnici na západě Barmy si vyžádal nejméně 3️⃣1️⃣ mrtvých, píše dnes agentura AFP s odvoláním na humanitárního pracovníka. Úder vedla vládnoucí vojenská junta, která v této zemi ležící v jihovýchodní Asii zintenzivňuje své útoky před blížícími se volbami.
Emmanuel Macron potvrdil, že by si přál, aby Francie zavedla povinnost ověřování věku pro přístup na všechny 📱 sociální sítě. Příslušný návrh zákona by měl být předložen na začátku příštího roku. Podle francouzského prezidenta by měly sociální sítě odepřít přístup uživatelům mladším 15 nebo 16 let. Podobné omezení, první svého druhu na světě, v úterý SEČ začalo fungovat v Austrálii.
