Reklama

Vláda schválila cenové stropy pro výrobní ceny elektřiny

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu
ČTK
 ČTK

Vláda ve středu schválila zavedení tržního stropu pro výrobní ceny elektřiny. Částka nad stanovený strop bude podléhat odvodu, ze kterého chce kabinet financovat kompenzace za vysoké ceny energií. Cenové stropy se budou lišit podle jednotlivých výrobních technologií, odvodu nebudou podléhat výrobci s výkonem do jedné megawatthodiny. Opatření by podle návrhu mělo začít fungovat od letošního prosince.

Reklama

Stropy pro výrobu elektřiny vycházejí z evropského nařízení, které stanovuje hodnotu stropu na 180 eur (4380 Kč) za megawatthodinu, uvedl to ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). zdůraznil, že je to doporučená hodnota a národní státy mohou samy rozhodnout o konkrétní výši. Česko se rozhodlo stropy rozlišovat podle typu výrobního zdroje.

Nejnižší cenový strop by měl být pro jadernou energetiku, kde bude 70 eur (1700 korun) za megawatthodinu. U uhlí bude cenový strop vyšší kvůli emisním povolenkám, uvedl Síkela. V návrhu materiálu se hovořilo o rozpětí 170 až 230 eur (4140 až 5600 korun) za megawatthodinu podle velikosti elektrárny. U biomasy by strop měl být mezi 200 a 230 eury (4870 a 5600 korun) za megawatthodinu, u ostatních obnovitelných zdrojů 180 eur za megawatthodinu.

Novostavba se soláry na střeše

Češi si budou moci sdílet energii. Ministerstvo na to chystá zákon

Členové energetických společenství budou mezi sebou navzájem moci sdílet energii, kterou si vyrobí. Členy budou moci být například společenství vlastníků jednotek (SVJ), domácnosti, obce, školy, úřady nebo například celé malé podniky.

Přečíst článek

Síkela i premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády zdůraznili, že odvod nepředstavuje dvojí zdanění pro firmy, které podléhají i dani z mimořádných zisků, tzv. windfall tax. Už dříve během dne ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že o odvod lze snížit daňový základ, a proto se tím sníží i základ pro platbu windfall tax.

O dvojí zdanění nejde, tvrdí Fiala

Legislativní rada vlády v připomínkovém řízení k návrhu energetického zákona, který opatření zavádí, však varovala, že by to mohlo znamenat dvojí zdanění pro energetické firmy. Analytik a minoritní akcionář největší tuzemské energetické společnosti ČEZ Michal Šnobr v úterý ve vyjádření pro Reflex sdílel přesvědčení, že dvojí zdanění nastane a že kvůli tomu očekává soudní spory. Podle vyjádření bývalého ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) na twitteru může sektorová daň (WFT) v kombinaci s evropským zastropováním elektřiny narazit jak v EU, tak i u Ústavního soudu.

Reklama

Ministerstvo průmyslu a obchodu chtělo podle návrhu opatření stanovit správcem odvodů Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten s tímto úkolem ovšem nesouhlasí. Podle úřadu jde o daně, na jejichž správu nemá kompetence ani vybavení. Záložní variantou místo ERÚ jsou v návrhu orgány Finanční správy. Výběr odvodů by se měl podle přijatého návrhu řídit daňovým řádem.

Podle ministerstva financí by windfall tax společně s cenovými stropy měla příští rok přinést do rozpočtu 100 miliard korun. Vláda chce z těchto peněz financovat kompenzace pro občany a firmy kvůli vysokým cenám energií.

Zdražuje i Pražská teplárenská a další. Vyšší ceny postihnou miliony domácností

Společnost Pražská teplárenská zvýší ceny tepla pro domácnosti přibližně o 12 až 15 procent. Zdražení začne platit již od 1. prosince. Důvodem zvýšení cen je růst nákladů, zejména pak na paliva a emisní povolenky, uvedl mluvčí společnosti Marek Pšeničný. Zdražování chystá kvůli rostoucím cenám většina tepláren v Česku, někde i na dvojnásobek současné ceny. Podle Teplárenského sdružení ČR růst cen u jednotlivých dodavatelů tepla dopadne téměř na čtyři miliony zákazníků tepláren v Česku.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Doporučujeme