Čistý zisk Komerční banky v letošním prvním pololetí meziročně klesl o 2,9 procenta na 8,1 miliardy korun. Celkové výnosy se jí snížily o 5,6 procenta na 18,1 miliardy korun. Banka neauditované konsolidované výsledky zveřejnila na svém webu. Francouzská mateřská banka Société Générale se ve druhém čtvrtletí vrátila k zisku.
České banky mají za rok 2022 historicky rekordní zisky, poprvé v historii přes 100 miliard korun. Svědčí jim vysoká inflace a vysoké úroky, stát však přesto jejich mimořádným zdaněním nezíská zdaleka tolik, kolik plánoval, uvádí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Šestice největších tuzemských bank, které budou za letošní rok platit daň z mimořádných zisků, vydělala v prvním čtvrtletí 2023 celkem 14,8 miliardy korun. Ve stejném období loni to bylo 15,6 miliard korun. Vyplývá to z výsledků bank. Hlavním důvodem snížení zisku o 800 milionů je podle analytiků meziroční pokles čistých úrokových výnosů, který zasáhl většinu bank. Mohlo k tomu mírně přispět i zavedení daně z neočekávaných zisků, dodali.
Komerční bance stoupl v prvním čtvrtletí čistý zisk meziročně o 1,4 procenta na 3,6 miliardy korun. Celkové výnosy klesly o 5,5 procenta na devět miliard korun. Banka neauditované konsolidované výsledky zveřejnila na svém webu. Mateřská firma Komerční banky, francouzský finanční ústav Société Générale, v prvním čtvrtletí zvýšil čistý zisk meziročně o 5,7 procenta na 868 milionů eur.
Další z tuzemských energetických firem v Česku hlásí nárůst loňského zisku. Pražské energetice stoupl o čtvrtinu, a to díky vysokým cenám energií i nárůstu počtu odběratelů.
Raiffeisenbank v Česku v prvním čtvrtletí sice registrovala nárůst poskytnutých úvěrů, vkladů i objemu aktiv, výsledkem je přesto propad zisku o více než čtvrtinu. Vyplývá to výsledkové zprávy české pobočky rakouské bankovní skupiny.
České spořitelně (ČS) klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk meziročně o 33,5 procenta na 3,3 miliardy korun. Provozní zisk byl nižší o 24,6 procenta a dosáhl 5,7 miliardy korun. Za poklesem je podle banky kombinace nižších provozních výnosů a vyšších provozních nákladů. Neauditované konsolidované výsledky oznámila dnes ČS v tiskové zprávě.
Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků a odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 40,3 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro úterní jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, který na svých stránkách zveřejnilo ministerstvo financí. Zákon o státním rozpočtu přitom očekával výnos těchto mimořádných opatření 100 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tento týden uvedl, že výběr peněz bude nižší, než se čekalo, současně by ale podle něj měly být nižší výdaje na kompenzace vysokých cen energií, na které byly příjmy z mimořádných opatření určeny.
Běžný účet české platební bilance padl loni do suverénně historicky rekordního schodku, přes 415 miliard korun. Hluboký schodek běžného účtu je obecně negativní zprávou pro mezinárodní devizové obchodníky. Vytváří tlak na oslabení měny dané země. Koruna však takovým problémům nyní nečelí. Naopak, vůči euru posílila na 15letá maxima. Proč tomu tak je, vysvětluje ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Jak výrazně se vládnutí Andreje Babiše podepsalo na České republice, posoudí až historie. Totéž ostatně platí i pro současný kabinet Petra Fialy. Jednu věc lze ale soudit již nyní. A to jsou dojmy běžných lidí. A tady je jeden obří rozdíl, který nyní se změnou valorizačního vzorce opět nabyl obřích rozměrů. Zatímco za Babiše nebylo sice líp, většina lidí se přesto cítila jako vítězi. To Fialův kabinet za sebou nechává jen poražené.
České firmy od vlády potřebují především stabilní a předvídatelné prostředí, což za nejlepší preferovanou státní pomoc označilo 41 procent jejich ředitelů. Na druhém místě se s 24 procenty umístila první konkrétně specifikovaná pomoc, a to přechod na euro. Vyplývá to z aktuálního průzkumu PwC CEO Survey, kterého se na přelomu listopadu a prosince 2022 zúčastnily přes dvě stovky generálních ředitelů českých firem.
