Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala v prvním pololetí letošního roku čistý zisk 5,3 miliardy korun (221 milionů eur), což je meziroční nárůst o 23 procent. Vyplývá to z informací, které ve středu zveřejnila mateřská společnost banky. Ostatní velké banky pololetní výsledky zatím nezveřejnily.
Šestice největších tuzemských bank, které budou za letošní rok platit daň z mimořádných zisků, vydělala v prvním čtvrtletí 2023 celkem 14,8 miliardy korun. Ve stejném období loni to bylo 15,6 miliard korun. Vyplývá to z výsledků bank. Hlavním důvodem snížení zisku o 800 milionů je podle analytiků meziroční pokles čistých úrokových výnosů, který zasáhl většinu bank. Mohlo k tomu mírně přispět i zavedení daně z neočekávaných zisků, dodali.
Komerční bance stoupl v prvním čtvrtletí čistý zisk meziročně o 1,4 procenta na 3,6 miliardy korun. Celkové výnosy klesly o 5,5 procenta na devět miliard korun. Banka neauditované konsolidované výsledky zveřejnila na svém webu. Mateřská firma Komerční banky, francouzský finanční ústav Société Générale, v prvním čtvrtletí zvýšil čistý zisk meziročně o 5,7 procenta na 868 milionů eur.
Další z tuzemských energetických firem v Česku hlásí nárůst loňského zisku. Pražské energetice stoupl o čtvrtinu, a to díky vysokým cenám energií i nárůstu počtu odběratelů.
Raiffeisenbank v Česku v prvním čtvrtletí sice registrovala nárůst poskytnutých úvěrů, vkladů i objemu aktiv, výsledkem je přesto propad zisku o více než čtvrtinu. Vyplývá to výsledkové zprávy české pobočky rakouské bankovní skupiny.
České spořitelně (ČS) klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk meziročně o 33,5 procenta na 3,3 miliardy korun. Provozní zisk byl nižší o 24,6 procenta a dosáhl 5,7 miliardy korun. Za poklesem je podle banky kombinace nižších provozních výnosů a vyšších provozních nákladů. Neauditované konsolidované výsledky oznámila dnes ČS v tiskové zprávě.
Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků a odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 40,3 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro úterní jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, který na svých stránkách zveřejnilo ministerstvo financí. Zákon o státním rozpočtu přitom očekával výnos těchto mimořádných opatření 100 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tento týden uvedl, že výběr peněz bude nižší, než se čekalo, současně by ale podle něj měly být nižší výdaje na kompenzace vysokých cen energií, na které byly příjmy z mimořádných opatření určeny.
Běžný účet české platební bilance padl loni do suverénně historicky rekordního schodku, přes 415 miliard korun. Hluboký schodek běžného účtu je obecně negativní zprávou pro mezinárodní devizové obchodníky. Vytváří tlak na oslabení měny dané země. Koruna však takovým problémům nyní nečelí. Naopak, vůči euru posílila na 15letá maxima. Proč tomu tak je, vysvětluje ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Jak výrazně se vládnutí Andreje Babiše podepsalo na České republice, posoudí až historie. Totéž ostatně platí i pro současný kabinet Petra Fialy. Jednu věc lze ale soudit již nyní. A to jsou dojmy běžných lidí. A tady je jeden obří rozdíl, který nyní se změnou valorizačního vzorce opět nabyl obřích rozměrů. Zatímco za Babiše nebylo sice líp, většina lidí se přesto cítila jako vítězi. To Fialův kabinet za sebou nechává jen poražené.
České firmy od vlády potřebují především stabilní a předvídatelné prostředí, což za nejlepší preferovanou státní pomoc označilo 41 procent jejich ředitelů. Na druhém místě se s 24 procenty umístila první konkrétně specifikovaná pomoc, a to přechod na euro. Vyplývá to z aktuálního průzkumu PwC CEO Survey, kterého se na přelomu listopadu a prosince 2022 zúčastnily přes dvě stovky generálních ředitelů českých firem.
Státní rozpočet se kvůli napjaté ekonomické i geopolitické situaci dostává stále do většího stresu a výdaje rostou. Vláda Petra Fialy však nadále věří, že udrží v letošním roce schodek ve schválené výši 295 miliard korun. Vzhledem k pokračující inflaci erár sice má vyšší příjmy z DPH, ale zároveň hrozí až dvě mimořádné valorizace důchodů. A protože vláda buď neumí, nebo nechce škrtat, stále častěji mluví o zvyšování daní. Zde je přehled daňových sazeb, které Fialův kabinet buď již nově zavedl, nebo uvažuje o jejich zvýšení.
Tempo meziročního růstu výkonů stavebnictví na Slovensku po zohlednění inflace v říjnu značně 📉 zpomalilo, a to na 3,7 procenta z 19 procent v září, kdy odvětví vykázalo nejlepší výsledek za posledních více než sedm let. Vyplývá to z údajů, které poskytl slovenský statistický úřad.
Letecký útok na nemocnici na západě Barmy si vyžádal nejméně 3️⃣1️⃣ mrtvých, píše dnes agentura AFP s odvoláním na humanitárního pracovníka. Úder vedla vládnoucí vojenská junta, která v této zemi ležící v jihovýchodní Asii zintenzivňuje své útoky před blížícími se volbami.
Emmanuel Macron potvrdil, že by si přál, aby Francie zavedla povinnost ověřování věku pro přístup na všechny 📱 sociální sítě. Příslušný návrh zákona by měl být předložen na začátku příštího roku. Podle francouzského prezidenta by měly sociální sítě odepřít přístup uživatelům mladším 15 nebo 16 let. Podobné omezení, první svého druhu na světě, v úterý SEČ začalo fungovat v Austrálii.
