Letošní schodek státního rozpočtu může být rekordní, i 450 miliard korun. I Národní rozpočtová rada už v podstatě vylučuje, že by vláda mohla splnit svůj nyní plánovaný schodek. Novela zákona o rozpočtu bude nezbytná, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Raiffeisenbank v Česku v prvním čtvrtletí sice registrovala nárůst poskytnutých úvěrů, vkladů i objemu aktiv, výsledkem je přesto propad zisku o více než čtvrtinu. Vyplývá to výsledkové zprávy české pobočky rakouské bankovní skupiny.
České spořitelně (ČS) klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk meziročně o 33,5 procenta na 3,3 miliardy korun. Provozní zisk byl nižší o 24,6 procenta a dosáhl 5,7 miliardy korun. Za poklesem je podle banky kombinace nižších provozních výnosů a vyšších provozních nákladů. Neauditované konsolidované výsledky oznámila dnes ČS v tiskové zprávě.
Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků a odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 40,3 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro úterní jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, který na svých stránkách zveřejnilo ministerstvo financí. Zákon o státním rozpočtu přitom očekával výnos těchto mimořádných opatření 100 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tento týden uvedl, že výběr peněz bude nižší, než se čekalo, současně by ale podle něj měly být nižší výdaje na kompenzace vysokých cen energií, na které byly příjmy z mimořádných opatření určeny.
Běžný účet české platební bilance padl loni do suverénně historicky rekordního schodku, přes 415 miliard korun. Hluboký schodek běžného účtu je obecně negativní zprávou pro mezinárodní devizové obchodníky. Vytváří tlak na oslabení měny dané země. Koruna však takovým problémům nyní nečelí. Naopak, vůči euru posílila na 15letá maxima. Proč tomu tak je, vysvětluje ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Jak výrazně se vládnutí Andreje Babiše podepsalo na České republice, posoudí až historie. Totéž ostatně platí i pro současný kabinet Petra Fialy. Jednu věc lze ale soudit již nyní. A to jsou dojmy běžných lidí. A tady je jeden obří rozdíl, který nyní se změnou valorizačního vzorce opět nabyl obřích rozměrů. Zatímco za Babiše nebylo sice líp, většina lidí se přesto cítila jako vítězi. To Fialův kabinet za sebou nechává jen poražené.
České firmy od vlády potřebují především stabilní a předvídatelné prostředí, což za nejlepší preferovanou státní pomoc označilo 41 procent jejich ředitelů. Na druhém místě se s 24 procenty umístila první konkrétně specifikovaná pomoc, a to přechod na euro. Vyplývá to z aktuálního průzkumu PwC CEO Survey, kterého se na přelomu listopadu a prosince 2022 zúčastnily přes dvě stovky generálních ředitelů českých firem.
Státní rozpočet se kvůli napjaté ekonomické i geopolitické situaci dostává stále do většího stresu a výdaje rostou. Vláda Petra Fialy však nadále věří, že udrží v letošním roce schodek ve schválené výši 295 miliard korun. Vzhledem k pokračující inflaci erár sice má vyšší příjmy z DPH, ale zároveň hrozí až dvě mimořádné valorizace důchodů. A protože vláda buď neumí, nebo nechce škrtat, stále častěji mluví o zvyšování daní. Zde je přehled daňových sazeb, které Fialův kabinet buď již nově zavedl, nebo uvažuje o jejich zvýšení.
Tuzemské banky prožily snový rok. Podle předběžných dat České národní banky loni jejich souhrnný zisk přesáhl 104 miliard korun. Stomiliardová hranice byla pokořena vůbec poprvé v historii. Banky za jeden rok vydělaly téměř stejně jako za předchozí dva covidové roky dohromady. Podle ekonomů k ziskům přispěly zejména rostoucí sazby ČNB.
Viktor Orbán se problémy státní kasy snaží lepit různými způsoby. Nejnověji se rozhodl uvalit dodatečnou daň na velké producenty léčiv. Půjde o progresivní daň a firmy zdaní osmi procenty tržby přesahující 150 miliard forintů, tedy zhruba 398 milionů dolarů. Začne díky tomu fungovat „Obránomics“?
Senát schválil daň z mimořádných zisků i vyšší limit pro registraci k DPH. Zákon míří k podpisu prezidenta.
