Ruský prezident Vladimir Putin neuzavře mír na Ukrajině, dokud nebude znát výsledky amerických prezidentských voleb, které se uskuteční v listopadu příštího roku, je přesvědčen vysoce postavený činitel americké diplomacie, kterého citovala agentura Reuters.
Ministr financí Stanjura je přesvědčený, že i když se zhoršuje ekonomický výhled, průmyslníci žehrají kvůli cenám energií a odbory chystají stávky, je hlavní neuhnout a pokračovat v tom, co pětikoalice začala. Neuhnout by bylo dobré, podstatnější je nezacouvat.
Volby do Poslanecké sněmovny by v říjnu vyhrálo hnutí ANO, získalo by 33 procent hlasů. Druhá by skončila koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) s 21,5 procenta, na třetím místě by se shodným ziskem 10,5 procenta byli Piráti a SPD. Pokud by strany koalice Spolu kandidovaly samostatně, ODS by obdržela 15,5 procenta hlasů a byla by druhá. TOP 09 a KDU-ČSL by skončily pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Sněmovny. Vyplývá to z volebního modelu agentury Kantar pro Českou televizi (ČT). Průzkum se uskutečnil od 16. října do 3. listopadu a zúčastnila se ho necelá tisícovka lidí.
Argentinci si v prvním kole nového prezidenta nevybrali. Nyní je čeká nezáviděníhodné dilema. Dotáhne radikál, který se nebrání legalizaci obchodu s tělesnými orgány, až do funkce hlavy státu? Nebo budou pokračovat už tolikrát zdiskreditovaní perónisté?
Říká se, že volby jsou esencí demokracie, její oslavou. Ale platí to ještě dnes? Neutěšujeme se tímto klišé o svátku demokracie? Jak to naše demokratické volební divadlo provozujeme? Kde je nějaké skutečné skládání účtů a odpovědností za chyby a minulé kroky? Nepíšu filipiku proti volbám, právě naopak. Jen chci ukázat pár aspektů hry, kterou sledujeme ve všech demokratických zemích, v každých významnějších volbách.
Nedělní volby do polského Sejmu vyhrála se ziskem 35,38 procenta hlasů vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS). Druhá je s odstupem necelých pěti procentních bodů proevropská Občanská koalice (KO). Do dolní komory polského parlamentu se dostalo pět politických uskupení. Současná opozice podle serveru Onet.pl získala nadpoloviční většinu poslaneckých mandátů.
Polský zlotý dnes výrazně posiluje, proti euru i proti koruně, neboť mezinárodní investoři jsou si jistější volebním triumfem polských prounijních stran. Čechům to ovšem zdražuje nákupy v Polsku, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Polská proevropská opozice má podle odhadů výsledků nedělních voleb do Sejmu, dolní komory parlamentu, šanci sestavit vládu. Nejsilnější stranou sice zůstává národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS), na většinu potřebnou pro sestavení vlády však zřejmě nedosáhne. Účast ve volbách byla nejvyšší od pádu komunismu v roce 1989, uvedla státní volební komise.
Přestože průzkumy předpovídají volební vítězství v Polsku vládnoucímu Právu a spravedlnosti, má opozice v čele s navrátilcem Donaldem Tuskem slušnou šanci národně-konzervativní vládu po osmi letech vystřídat a nasměrovat zemi "prozápadně".
Pohonné hmoty v Polsku jsou stále dramaticky levnější než ty v Česku. Rozdíl činí v případě benzínu průměrně 7,70 koruny za litr, v případě nafty dokonce 7,80 koruny za litr. Vyplývá to z dat, která včera zveřejnila Evropská komise. Jedná se o průměry, resp. rozdíly průměrů, vždy za celou zemi; například v pohraničí se ceny od těch průměrných mohou i poměrně výrazně lišit.
V neděli Polsko rozhodne, jestli chce po osmi letech dál stejnou konzervativní vládu, anebo chce změnu s širší liberálnější koalicí stran. Polsko balancuje mezi rolí rychle se rozvíjející sebevědomé regionální velmoci s celoevropskou ambicí a bigotní, kulturně a sociálně hluboce rozdělenou zemí, které všichni celou historii ubližují a ona si léčí své mindráky. Pro Česko jsou to významné volby u sousedů, pokud zase uspěje divnáček Kaczyński, tak už ve střední Evropě bude chybět do party Orbánovi a Ficovi jen návrat Babiše.
