Donald Trump se za pár hodin setká na Aljašce s Vladimirem Putinem. Co můžeme čekat? Putin bude tvrdý, rozhodně nepřišel ustupovat. A Trump? Doufejme, že chce ze setkání vytěžit víc než jen pěknou fotku.
Setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho amerického protějšku Donalda Trumpa se blíží. Oba státníci se již v tento pátek sejdou na Aljašce. Jedním z hlavních témat má být válka na Ukrajině. Americký ekonom Richard Portes uvedl, že ruský prezident je vítězem ještě před samotným rokováním. A to především kvůli oslabující ruské ekonomice, kterou konflikt na Ukrajině poslední roky ždímá.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová oznámila, že nechala svolat na pondělí jednání ministrů zahraničí EU v souvislosti s chystanou schůzí prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Uvedla to agentura Reuters. Trump a Putin by měli jednat o vyřešení války na Ukrajině. Podle Kallasové se musí jakékoliv dohody mezi USA a Ruska účastnit Ukrajina a evropské státy.
Varianty budoucího vývoje války sestavila stanice CNN. Ani jedna přitom není pro Ukrajinu příznivá. Otázkou je, zda bude k jednání přizván i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten již v reakci na oznámení schůzky uvedl, že jakékoliv řešení konfliktu učiněné bez účasti Ukrajiny bude řešením proti míru.
Agentura Bloomberg v pátek uvedla, že Washington a Moskva připravují dohodu o příměří na Ukrajině. Osobní setkání prezidentů Spojených států a Ruska se uskutečnilo naposledy v červnu 2021 v Ženevě. S Putinem se tehdy sešel demokratický prezident Joe Biden.
Spojené státy a Rusko podle informací agentury Bloomberg tajně vyjednávají o příměří na Ukrajině, které by legalizovalo ruské územní zisky – včetně Krymu, Donbasu i částí Chersonské a Záporožské oblasti. Ukrajinský prezident Zelenskyj prý zatím k jednání přizván nebyl a může být postaven před hotovou věc. Historická schůzka Trump–Putin se má uskutečnit už příští týden.
Ruské akcie výrazně zpevňují po zprávě, že prezidenti Spojených států a Ruska Donald Trump a Vladimir Putin se zřejmě už v nejbližších dnech setkají. Byla by to první schůzka prezidentů obou zemí od roku 2021. Poradce Kremlu Jurij Ušakov uvedl, že přípravy na schůzku už začaly. Růst po zprávě zrychlily i takzvané futures na americké akcie.
Rusko a Spojené státy se dohodly na setkání prezidentů obou zemí v nadcházejících dnech. Podle ruské státní agentury TASS to řekl poradce Kremlu Jurij Ušakov s dodatkem, že přípravy na summit lídrů už začaly. Ve středu jednal v Moskvě s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem Steve Witkoff, zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle Ušakova americký činitel zmínil možnost trojstranného setkání za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moskva tento návrh nekomentovala, řekl Ušakov podle agentury RIA Novosti.
Americký prezident Donald Trump se chce osobně sejít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, píše list The New York Times (NYT). Schůzka by se podle dvou zdrojů, na které se deník odvolává, mohla uskutečnit už příští týden. Následovat má jednání obou prezidentů s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Trump to podle NYT v telefonátu sdělil evropským lídrům. Samotný Trump řekl, že je dobrá šance, že se schůzka s Putinem uskuteční velmi brzy.
Americký prezident Donald Trump dal jasně najevo, že chce dohodu o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou do 8. srpna. Spojené státy to dnes oznámily Radě bezpečnosti OSN, informuje agentura Reuters.
Konec války s Íránem je otázkou týdnů, nikoliv měsíců, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio po schůzce se svými kolegy ze zemí skupiny G7 ve Francii. USA podle něj nemusejí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů. Írán možná chystá zavést mýtný systém v Hormuzském průlivu, řekl šéf americké diplomacie.
Údery Spojených států a Izraele zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák, napsaly dnes agentury s odvoláním na íránská média. K úderu na reaktor, který je podle předchozích informací Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve výstavbě, se přihlásil Izrael, píší média.
Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Zákaz bude platit do konce července. Agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině.
Pražská burza se v závěru pracovního týdne stejně jako v úterý dostala pod hranici 2500 bodů. Index PX dnes odepsal 1,21 procenta na 2482,64 bodu, což je nejnižší hodnota v letošním roce. Nejvíc se propadly akcie zbrojovky Czechoslovak Group (CSG), které klesly o deset procent. Ztrácely i finanční tituly.
Čistý zisk největšího čínského výrobce 🚘🚘🚘elektromobilů BYD se v loňském roce snížil o 19 procent na 32,6 miliardy jüanů (zhruba 100 miliard korun). Firma tak vykázala první pokles celoročního zisku za čtyři roky. Propad zisku byl navíc výraznější, než očekávali analytici. Ti podle průzkumu společnosti LSEG předpovídala zhruba 12procentní pokles, napsala agentura Reuters.
Ceny ropy 🛢️🛢️🛢️ na světových trzích dnes pokračují v růstu a severomořský Brent je zpět nad 110 dolary za barel. Vliv má i nadále konflikt na Blízkém východě a situace v klíčovém Hormuzském průlivu. Od začátku americko-izraelské války s Íránem ale ceny směřují k prvnímu týdennímu poklesu. Před týdnem se Brent prodával za více než 112 dolarů.
Aktiva pod správou fondu kvalifikovaných investorů J&T Arch Investments v roce 2025 stoupla o 81,4 miliardy korun na 202,9 miliardy korun. Akcie fondu v korunách se loni zhodnotily 💪 o 15,82 procenta a o 14,4 procenta v eurech 💶.
Číst více
Univerzita Karlova 🧑🏫🧑🏫🧑🏫 nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy. Na dnešním jednání akademického senátu univerzity to řekl člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
Rakousko zakáže používání sociálních sítí dětmi do 14 let věku. Dohodu o tom oznámili představitelé vládní trojkoalice. Podobný zákaz, který pro děti mladší 16 let již od minulého roku platí v Austrálii, chtějí zavést i další evropské státy jako Španělsko a Dánsko a některé další takové opatření zvažují. Francouzská dolní komora parlamentu schválila zákaz pro osoby mladší 15 let v lednu. V sobotu má podobný zákaz podle agentury AP začít platit v Indonésii.