Slovenský premiér Robert Fico se v Číně setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Poradce Kremlu Jurij Ušakov na otázku ohledně možného setkání obou představitelů podle agentury AFP odpověděl, že je plánováno. Neupřesnil ale, kdy se setkají ani o čem budou jednat.
Francouzský prezident Emmanuel Macron je hluboce přesvědčen, že ruský prezident Vladimir Putin nechce mír. Řekl to po jednání tzv. koalice ochotných. Pokud Evropa nyní ukáže před Ruskem slabost, později za to zaplatí vysokou cenu, varoval Macron po jednání evropských představitelů s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, aby Spojené státy a Evropa poskytly Ukrajině takové bezpečnostní záruky, které se budou svým charakterem podobat článku 5 smlouvy o Severoatlantické alianci, jenž obsahuje princip kolektivní obrany. Zároveň je ochoten učinit ústupky na dobytých územích na Ukrajině, řekl v televizi CNN americký zmocněnec Steve Witkoff.
Americký prezident Donald Trump chce příští pátek uspořádat summit mezi ním, ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, píše server Axios. Šéf Kremlu ale podle informovaných zdrojů požaduje za ukončení ofenzívy na Ukrajině kromě Doněcké oblasti také Luhanskou oblast. Putin je rovněž ochoten jednat o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, ale jako jednoho z možných garantů navrhl Čínu.
Včerejší aljašskou schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho ruského protějšku Vladimira Putina hodnotí trhy celkově negativně. Zatím tedy hlavně moskevská burza, jejíž stěžejní ukazatel MOEX dnes po 16. hodině středoevropského čase klesal o zhruba dvě procenta. Mezi tituly, jež nejvíce k poklesu přispěly, patří ty plynárenského kolosu Gazpromu, které oslabovaly o více než tři procenta. Největší ruská přepravní společnost, převážně státní Sovcomflot, zase ztrácela takřka tři procenta.
Rusko podmiňuje ukončení své ofenzívy na Ukrajině tím, že se Kyjev stáhne z východní Doněcké oblasti. Ruský prezident Vladimir Putin to řekl na páteční schůzce na Aljašce svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi, píše list Financial Times s odkazem na informované zdroje. Moskva v takovém případě zastaví svá vojska v jižní Chersonské oblasti a jihovýchodní Záporožské oblasti.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho ruského protějšku Vladimira Putina v současné chvíli rozebírá celý svět. Svým komentářem přispěl i maďarský premiér Viktor Orbán, který nešetřil superlativy.
Donald Trump se včera na Aljašce pokusil si Vladimira Putina podmanit. Pompézně i výstražně. Totiž jak poplácáním po zádech na červeném koberci, tak ale i – hned o pár vteřin později – demonstrací vojenské síly v podobě přeletu chlouby americké armády, bombardéru B-2 stealth. Načež to opět zkusil po dobrém nečekaným gestem, zjevně mimo protokol: usazením ruského prezidenta do své limuzíny. V ní oba světově nejsledovanější lidé včerejšího dne získali cenný čas zapřést hovor vskutku jen mezi čtyřma očima. Možná to nejdůležitější padlo už tam.
Posledních 15 let sledujeme pokus byznysmenů ovládnout geopolitiku i politiku. Ve světě je toho největším příkladem Donald Trump, u nás se po Andreji Babišovi již dorostli další miliardáři ke stejným choutkám. Tváří se to jako politika, ale politika to není. Je to show. A proto si Donald Trump nikdy nezaslouží svou vysněnou Nobelovu cenu míru. Nanejvýš tak jakousi Nobelovu cenu dealu z jeho golfového resortu Mar-a-Lago.
Na vojenské základně Elmendorf-Richardson v Anchorage na Aljašce jednali americký prezident Donald Trump se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Oba státníci po summitu označili rozhovor za konstruktivní, schůzka trvající přibližně dvě a půl hodiny ale patrně žádné konkrétní výsledky nepřinesla. Dohoda o příměří na Ukrajině oznámena nebyla. Trump nicméně po jednání v rozhovoru s televizí Fox News prohlásil, že se nyní bude domlouvat schůzka mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a šéfem Kremlu. Dodal, že sám se jí možná zúčastní. V pondělí se Zelenskyj setká s Trumpem ve Washingtonu.
Trumpovým hlavním cílem při dnešním jednání je dosáhnout příměří ve válce na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo před třemi a půl lety.
Ceny ropy 🛢 na počátku nového měsíce klesají a ropa Brent se dostala pod 100 dolarů za barel. Situace na Blízkém východě však podle analytiků nadále znervózňuje trhy, a to i přes zprávy, že americko-izraelský konflikt s Íránem by se mohl chýlit ke konci. Ropa Brent ztrácí 4,2 procenta a prodává se za 99,60 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI odepisuje 4,7 procenta na 96,57 dolaru za barel.
Čistý zisk největšího ruského producenta ropy 🛢 Rosněfť loni klesl o 73 procent na 293 miliard rublů (76 miliard korun). Na vině byly vysoké úroky a daně ze zisku i jednorázové faktory. Firma to uvedla v úterý na svém webu. Zisky z aktuálních vysokých cen ropy omezí vyšší náklady, dodala.
