Plánované setkání v Budapešti mělo přinést šanci na mír, skončilo ale dřív, než začalo. Moskva trvala na maximalistických požadavcích – území, zbraně i slib, že Kyjev nikdy nevstoupí do NATO.
Americký prezident Donald Trump řekl, že zrušil plánovaný summit s ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné. Důvodem je také nedostatečný pokrok v diplomatických snahách ukončit válku na Ukrajině, informovala stanice CNN a agentura Reuters. Spojené státy ve středu večer také uvalily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti ve snaze ukončit konflikt, který Rusko zahájilo v únoru 2022.
Americký prezident Donald Trump při páteční schůzce v Bílém domě opakovaně naléhal na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal ruské podmínky příměří. S odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem jednání to napsal server listu Financial Times. Trump ukrajinskému lídrovi sdělil, že pokud Kyjev nepřistoupí na Putinovy podmínky, šéf Kremlu ji zničí.
Rusko a Ukrajina by měly uzavřít mír na současné linii bojů, jiná řešení jsou příliš komplikovaná. Podle tiskových agentur to novinářům řekl americký prezident Donald Trump několik hodin po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
Americký prezident Donald Trump při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v pátek prohlásil, že jak Vladimir Putin, tak i Zelenskyj si přejí konec války. Dodal však, že věří v možnost ukončit konflikt bez nutnosti dodávek amerických střel Tomahawk na Ukrajinu. Zelenskyj ale trvá na tom, že Rusko k ukončení bojů musí být donuceno a že Kyjev potřebuje jasné bezpečnostní záruky.
Budapešť se může stát dějištěm nejvýbušnějšího summitu posledních let. Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek oznámil, že Maďarsko začalo připravovat setkání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, které se má podle něj týkat míru. Informaci přinesla agentura Reuters.
Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se sejdou v Budapešti, aby se pokusili ukončit válku na Ukrajině, uvedl na sociální síti Truth Social americký prezident po telefonátu s Putinem. Rozhovor se uskutečnil z iniciativy ruské strany a Putin přesvědčoval Trumpa, že dodávka amerických střel s plochou dráhou letu Tomahawk Ukrajině by uškodila mírovému procesu a rusko-americkým vztahům, řekl novinářům Putinův poradce Jurij Ušakov. Trump s Putinem v létě jednali na Aljašce, mír na Ukrajině to ale nezajistilo.
Rusko chce eskalovat válku a rozdělit Evropu, uvedl na úvod summitu Evropského politického společenství v Kodani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval mimo jiné na nedávná narušení evropského vzdušného prostoru, která jsou připisována Rusku.
Prezident Donald Trump v projevu před americkými vojenskými veliteli na základně Quantico ve Virginii prohlásil, že by se ruský prezident Vladimir Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měli setkat a urovnat ruskou válku na Ukrajině. Americký ministr obrany Pete Hegseth svolal setkání stovek generálů a admirálů do Quantika, kde oznámil nové směrnice pro vojáky, které zahrnují mužské standardy fyzické zdatnosti, píše agentura AP. Podle agentury Reuters Hegseth v projevu mimo jiné kritizoval generály s nadváhou.
Česko by mohlo po nadcházejících parlamentních volbách změnit dosud jasný prozápadní kurz a obrátit se po vzoru Slovenska na východ. Rýsuje se totiž vítězství politického chameleona Andreje Babiše, jehož možní koaliční partneři jsou otevřeně proruští, píší v komentářích k českým volbám německá média, včetně listů Frankfurter Rundschau či Sächsische Zeitung. Z Česka by se podle nich mohl stát nový problémový člen Evropské unie. Proto budou volby ostře sledované nejen v Bruselu, ale také v Kyjevě, Moskvě a v Berlíně. Volby do české Poslanecké sněmovny se uskuteční 3. a 4. října.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, podle kterého má být během letošního podzimního odvodu povoláno do armády k povinné vojenské službě 135 tisíc mužů ve věku od 18 do 30 let, tedy o 2000 více než loni touto dobou. Informoval o tom nezávislý server Meduza s odvoláním na oficiální stránky, kde ruské úřady zveřejňují zákony a dekrety.
Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) podal stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně o jeho vykázání z domu kvůli údajnému násilí. Informoval o tom server iROZHLAS. O předběžné opatření požádala děčínský soud poslancova manželka. Nejprve musel z domu na dva týdny, soud ale 24. července lhůtu prodloužil o měsíc.
