Moskva pohrozila bolestivou odpovědí na jakýkoliv krok, kterým by se Evropská unie pokusila zabavit ruská aktiva zmrazená na evropských účtech. O vyjádření mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové informuje agentura Reuters. O nakládání se zmrazenými ruskými aktivy bude jednat summit EU v Bruselu.
Budapešť se může stát dějištěm nejvýbušnějšího summitu posledních let. Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek oznámil, že Maďarsko začalo připravovat setkání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, které se má podle něj týkat míru. Informaci přinesla agentura Reuters.
Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se sejdou v Budapešti, aby se pokusili ukončit válku na Ukrajině, uvedl na sociální síti Truth Social americký prezident po telefonátu s Putinem. Rozhovor se uskutečnil z iniciativy ruské strany a Putin přesvědčoval Trumpa, že dodávka amerických střel s plochou dráhou letu Tomahawk Ukrajině by uškodila mírovému procesu a rusko-americkým vztahům, řekl novinářům Putinův poradce Jurij Ušakov. Trump s Putinem v létě jednali na Aljašce, mír na Ukrajině to ale nezajistilo.
Rusko chce eskalovat válku a rozdělit Evropu, uvedl na úvod summitu Evropského politického společenství v Kodani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval mimo jiné na nedávná narušení evropského vzdušného prostoru, která jsou připisována Rusku.
Prezident Donald Trump v projevu před americkými vojenskými veliteli na základně Quantico ve Virginii prohlásil, že by se ruský prezident Vladimir Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měli setkat a urovnat ruskou válku na Ukrajině. Americký ministr obrany Pete Hegseth svolal setkání stovek generálů a admirálů do Quantika, kde oznámil nové směrnice pro vojáky, které zahrnují mužské standardy fyzické zdatnosti, píše agentura AP. Podle agentury Reuters Hegseth v projevu mimo jiné kritizoval generály s nadváhou.
Česko by mohlo po nadcházejících parlamentních volbách změnit dosud jasný prozápadní kurz a obrátit se po vzoru Slovenska na východ. Rýsuje se totiž vítězství politického chameleona Andreje Babiše, jehož možní koaliční partneři jsou otevřeně proruští, píší v komentářích k českým volbám německá média, včetně listů Frankfurter Rundschau či Sächsische Zeitung. Z Česka by se podle nich mohl stát nový problémový člen Evropské unie. Proto budou volby ostře sledované nejen v Bruselu, ale také v Kyjevě, Moskvě a v Berlíně. Volby do české Poslanecké sněmovny se uskuteční 3. a 4. října.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, podle kterého má být během letošního podzimního odvodu povoláno do armády k povinné vojenské službě 135 tisíc mužů ve věku od 18 do 30 let, tedy o 2000 více než loni touto dobou. Informoval o tom nezávislý server Meduza s odvoláním na oficiální stránky, kde ruské úřady zveřejňují zákony a dekrety.
Ruský politický režim se od února 2022, kdy začala invaze na Ukrajinu, zásadně proměnil, shodují se analytici. Podle nich je dnes agresivnější, represivnější a více militarizovaný než před invazí na Ukrajinu, zároveň se ale vyznačuje i určitou křehkostí a závislostí na výsledku války.
Ruské ambice nekončí na ukrajinské frontové linii. Prezident Petr Pavel při projevu na Harvardově univerzitě varoval, že Moskva usiluje o rozbití mezinárodního řádu nastaveného po studené válce. „Pokud Rusko uspěje, nepůjde jen o návrat k ruské sféře vlivu ve střední a východní Evropě. Znamenalo by to konec svobody, lidských práv a důstojnosti pro více než 100 milionů lidí,“ zdůraznil český prezident.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu obvinil ruskou hlavu státu Vladimira Putina z toho, že chce válku rozšířit i na další země mimo Ukrajinu. Ve svém projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku také vyjádřil přesvědčení, že jenom zbraně a silní partneři, a nikoliv mezinárodní právo rozhodují o tom, kdo přežije.
Český prezident Petr Pavel na Radě bezpečnosti OSN v New Yorku zdůraznil, že Rusko neusiluje o mír, ale systematicky porušuje mezinárodní právo. Podle něj je nutná rozhodná globální reakce, jinak Moskva bude v agresi pokračovat.
Ukrajina má nového premiéra, Serhije Koreckého. Pro nového předsedu vlády hlasovalo 289 poslanců, jediný byl proti, sedm se zdrželo a 21 zákonodárců nehlasovalo. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz.
Číst víceLidé nakoupili státní dluhopisy za 74 miliard korun, pořídilo si je 92 tisíc občanů, uvedlo ministerstvo financí. Největší zájem měli lidé o pětileté fixní dluhopisy s výnosem do splatnosti 4,544 procenta ročně. Nakoupili je za 37,9 miliardy korun.
Číst více
