Putin mě zklamal, prohlásil Trump. Zkrátí padesátidenní lhůtu na mír, co mu dal
PolitikaAmerický prezident chce opět promluvit do války Ruska s Ukrajinou. Nelíbí se mu dosavadní postup.
Americký prezident chce opět promluvit do války Ruska s Ukrajinou. Nelíbí se mu dosavadní postup.
Americký prezident Donald Trump oznámí nový plán na vyzbrojení Ukrajiny, jehož součástí budou dodávky útočných zbraní, napsal s odvoláním na dva zdroje obeznámené s úvahami prezidenta server Axios. Označuje to za velkou změnu v Trumpově přístupu k ruské agresi vůči Ukrajině. Šéf Bílého domu v minulých dnech slíbil na dnešek v tomto ohledu zásadní prohlášení.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s telefonátem se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem ohledně války, kterou Moskva vede proti Ukrajině, uvedly agentury Reuters a AFP. Novinářům řekl, že se šéfem Kremlu jednal o možných dalších sankcích a že ten se jich obává. Ohledně hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl, že spolu mluvili o možnosti poskytnutí dalších střel protivzdušné obrany Patriot Kyjevu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že bude hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Napsala to agentura Reuters. Oba politici by mohli jednat o přerušení dodávek některých amerických zbraní Ukrajině, což Trump odůvodnil tím, že jeho předchůdce Joe Biden dal Ukrajině v minulosti příliš mnoho zbraní. Trump již ve čtvrtek mluvil po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. O jednání s ním řekl, že ho zklamalo.
Ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi sdělil, že Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných „základních příčin“ konfliktu. Po skončení zhruba hodinového rozhovoru obou státníků to podle agentury Reuters řekl poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov. Putin současně řekl, že Rusko má stále zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu. Trump podle Ušakova v telefonátu nastolil otázku rychlého ukončení války. Ukrajina se čtvrtým rokem brání ozbrojené ruské agresi.
Pro Ukrajinu, která čelí ruské invazi, je nesmírně důležité udržet si podporu Polska, svého souseda a věrného spojence, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský státník promluvil v Kyjevě na společné tiskové konferenci s polským prezidentem Andrzejem Dudou, kterého na jeho postu na začátku srpna vystřídá nacionalistický vítěz polských prezidentských voleb Karol Nawrocki.
Podpora Ukrajiny se pro NATO stala podle vědeckého pracovníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše dlouhodobým problémem, nikoli předehrou k rychlému vítězství, jak Severoatlantická aliance původně slibovala. Zahrnutí výdajů na Ukrajinu do výpočtu spojeneckých vojenských výdajů je účetní trik, který má uměle nafouknout čísla, řekl Petráš. Vývoj ukrajinské frontové linie je podle něj v posledních dnech poměrně stabilní.
Severoatlantická aliance se má na summitu v Haagu shodnout na zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP. Generální tajemník NATO Mark Rutte považuje za největší a přímou hrozbu pro NATO Rusko. Uvedl, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur, a právě NATO musí zajistit, aby Ukrajina, která se od roku 2022 brání ruské agresi, měla pro svou obranu vše potřebné.
Akce Spojených států vůči íránským jaderným zařízením donutila tamního ministra zahraničí Abbáse Arakčího k cestě za jedním z mála globálních spojenců. V Moskvě již proběhla schůzka mezi ním a ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí se v neděli chystá odcestovat do Moskvy, kde by se měl v pondělí setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Informovala o tom agentura AFP. Důvodem cesty jsou noční útoky Spojených států na jaderné provozy v Íránu.
Ruský lídr Vladimir Putin to vidí jednoznačně - válka na Ukrajině ruskou ekonomiku neničí. Alespoň tak to uvedl na na ekonomickém fóru v Petrohradu.
Dohoda o sdíleném zajištění bezpečnosti Arktidy a severního Atlantiku by mohla představovat ☝ východisko ze sporu mezi USA a Evropou o Grónsko. Řekl to agentuře Reuters litevský prezident Gitanas Nauséda k vývoji kolem Grónska, které chce pro Spojené státy získat americký prezident Donald Trump. Nauséda zároveň varoval, že spor o Grónsko zastiňuje ruskou válku proti Ukrajině a hraje do karet Moskvě.
Pražská burza dnes📉 zrychlila pokles, index PX se propadl o 2,95 procenta na 2650,35 bodu. Víc než 11 procent ztratily akcie energetické společnosti ČEZ, vzhůru se z hlavních emisí posunul jen výrobce nápojů Kofola. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Česká koruna mírně oslabila k euru a výrazněji zpevnila vůči dolaru.
Do soutěže na poskytovatele dopravy pro českou část linky Ex36 z Prahy přes Plzeň a Domažlice do Mnichova se přihlásili dva dopravci, České dráhy a Leo Express. Nyní jejich nabídky posoudí hodnoticí komise, uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Plnění zakázky, která je na pět let, má začít s novým jízdním řádem v prosinci 2026. Odhadovaná hodnota zakázky je 1️⃣,4️⃣ miliardy korun.
Americké akcie na začátku dnešního obchodování 📉 klesají. Vzhledem k pondělnímu svátku je dnes na newyorské burze první obchodní den tohoto týdne. Investoři tak mohou reagovat na víkendové a pondělní události, kdy došlo k výrazné eskalaci kolem záměru Donalda Trumpa anektovat Grónsko, jež je autonomní součástí Dánského království, člena NATO.
Francouzská automobilka Renault navázala 🤝 spolupráci při vývoji dronů se skupinou Turgis Gaillard, která podniká v leteckém a obranném průmyslu. Napsala to dnes agentura Reuters, podle které to pro automobilku znamená vstup do zbrojního sektoru s cílem pomoci zvýšit produkci pro francouzskou armádu.
Britská vláda ✅ povolila Číně postavit v Londýně nové velvyslanectví, které bude největším v Evropě. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Rozhodnutí v této věci Londýn opakovaně odkládal, kritici navíc varují, že ambasáda se stane základnou pro špionáž a hrozbou pro čínské disidenty v exilu. Peking si na průtahy se získáním souhlasu opakovaně stěžoval.
Ukrajina dostala pozvánku k členství v Radě míru, kterou pod svým vedením chce zřídit americký prezident Donald Trump, uvedl dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Podle něj si však lze stěží představit, že by země byla v tomto orgánu spolu s Ruskem. Pozvánku mezitím obdržely také Chorvatsko a Slovinsko.