Český premiér Andrej Babiš požádal na společném jednání české a slovenské vlády na Novojičínsku předsedu slovenské vlády Roberta Fica, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze. Problém s palivy by měl být podle Babiše řešen v celém teritoriu. Fico na to řekl, že až budou splněny podmínky, stav ropné nouze Slovensko zruší. Kritizoval přitom tlak Evropské komise a přístup Ukrajiny.
Prvních 100 dní vlády Andreje Babiše (ANO) se podle politologů nevyznačuje koncepčním řízením. Odborníci upozorňují na návrat premiérova stylu založeného na mikromanagementu a obtížně předvídatelném rozhodování. Tento přístup se podle nich projevil i při dosud největší krizi kabinetu – organizaci repatriačních letů po útocích Spojených států a Izraele na Írán a následné íránské odvetě.
V hodnocení akcí spolku Milion chvilek pro demokracii je česká společnost rozdělená. Voliči vládních stran si myslí, že účastníci akcí Milionu chvilek jsou podplaceni nebo jinak manipulováni. Naopak podporu má spolek u voličů opozičních stran, kteří akce považují za projev demokracie a zájmu veřejnosti o politiku. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Median.
Kanabinoid HHC by mohl být v Česku brzy zařazen mezi zakázané návykové látky. O jeho zákazu má v pondělí rozhodnout vláda. Pokud kabinet návrh schválí, bude držení této látky trestné. Vyplývá to z návrhu nařízení o seznamu návykových látek.
Skoro by se dalo konstatovat, že kam přijde pravicový populismus, tam brzy vypukne chaos, a politika se změní v absurdní podívanou. Třeba kvůli vzestupu Donalda Trumpa je svět nepředvídatelnějším a brutálnějším místem. Populističtí lídři ukazují, že umí vyhrát volby, ale s vládnutím si většinou nevědí rady.
Česká republika usiluje o jeden z největších technologických projektů v Evropě – výstavbu takzvané AI gigafactory. Obří datové centrum pro umělou inteligenci by si vyžádalo investici kolem 100 miliard korun a podle expertů by mohlo výrazně posílit postavení Česka v oblasti moderních technologií.
Prezident Petr Pavel pokládá za nesmyslné tvrzení koaličních politiků, že by byl lídrem nebo prezidentem opozice. V bilančním rozhovoru pro Českou televizi řekl, že ač měl názorově blíž k předchozímu kabinetu Petra Fialy (ODS), v řadě věcí s ním nesouhlasil, podobně jako s kroky nynější vlády. Hodlá s ní ale mít korektní a věcné vztahy, které má i s jejím předsedou Andrejem Babišem (ANO). Rozhovor se odehrál ke třem letům ve funkci hlavy státu.
Výnos českých vládních dluhopisů v uplynulém týdne vzrostl v mimořádném rozsahu bezmála 13 procent.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc potvrdil jeden z klíčových cílů této vlády ve změně trestního zákoníku. Je jím snížení trestní odpovědnosti, a to až ke 13 letům. Takový krok sice je plně v souladu s populistickým charakterem aktuální vlády, pokud k tomuto prolomení dekády platného tabu skutečně dojde, mohou nastat poměrně netušené, a dost nepříjemné vedlejší efekty, zejména dlouhodobé.
Prezident Petr Pavel nebude vetovat návrh letošního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun, i když podle odborníků porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. V rozhovoru na serveru denik.cz řekl, že prezident by neměl vládě stanovovat, jaký má mít rozpočet. Hlava státu také očekává, že zákon o rozpočtové odpovědnosti bude novelizován. Sněmovna zatím schválila základní parametry návrhu rozpočtu, nyní ho projednají sněmovní výbory.
Prezident Petr Pavel na Pražském hradě jmenoval kandidáta Motoristů Igora Červeného ministrem životního prostředí. Zhruba po dvou měsících se tak zkompletoval kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO). Řízením ministerstva životního prostředí byl dosud pověřen ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka. Babiš následně uvedl Červeného do funkce.
Ukrajina má nového premiéra, Serhije Koreckého. Pro nového předsedu vlády hlasovalo 289 poslanců, jediný byl proti, sedm se zdrželo a 21 zákonodárců nehlasovalo. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz.
Číst víceLidé nakoupili státní dluhopisy za 74 miliard korun, pořídilo si je 92 tisíc občanů, uvedlo ministerstvo financí. Největší zájem měli lidé o pětileté fixní dluhopisy s výnosem do splatnosti 4,544 procenta ročně. Nakoupili je za 37,9 miliardy korun.
Číst více
