Evropská unie si uvědomila, že by se brzy mohla stát závislou na satelitní službě Starlink, patřící současnému nejbohatšímu muži světa Elonu Muskovi. Službu, která poskytuje internetové připojení, vyhledávají jednotlivci, celé země, ale i armády. A tak si i EU řekla, že je načase mít svůj vlastní systém. Udělala to však opět s křížkem po funuse.
Japonský miliardář Jusaku Maezawa zrušil misi dearMoon, která měla být první soukromě financovanou okružní cestou kolem Měsíce a v jejíž posádce vybrané z přibližně milionu uchazečů měl být také český choreograf Yemi A.D. Ten o zrušení cesty informoval ve videu na svém instagramovém profilu.
Výtky, že český průmysl neumí spolupracovat s vědou a univerzitami, se týkají i kosmického odvětví. „Přesto jsem v tomhle ohledu velmi pozitivní,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Petr Kapoun, majoritní vlastník a výkonný šéf společnosti TRL Space, která staví zákazníkům na míru družice i celé vesmírné mise. „Taková spolupráce není jednoduchá, vyžaduje čas. My jsme tomu ten čas dali a dnes si nemůžu stěžovat na jedinou spolupráci s univerzitou, Akademií věd nebo vědeckým ústavem,“ dodává.
Dějiny Česka a Lucemburska se prolínají v dávných dobách, kdy na český trůn usedli panovníci z rodu Lucemburků. Mohly by se protnout i v dohledné budoucnosti a to nečekaným způsobem – vědci v obou zemích mají trumfy, kterými by mohli přispět ke hledání a těžbě nerostného bohatství v kosmu. Nejde o žádné sci-fi – rozvoj vesmírné ekonomiky se už dnes stává realitou, píše ve své analýze šéfeditor magazínu Moderní ekonomická diplomacie Jan Žižka.
Společnost TRL Space mění zažité modely kosmického průmyslu v Česku. Společně s tuzemskými vědci připravuje sondu k Měsíci, dodává družici pro africkou Rwandu a také přichází s inovativním konceptem vlastních družic. „Družici Troll nestavíme pro zákazníka, ale sami pro sebe. V tomto případě nebudeme prodávat družici, ale data, která díky naší vesmírné misi získáme,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Petr Kapoun, majoritní vlastník a výkonný šéf brněnské firmy.
O první soukromé přistání na Měsíci se ve čtvrtek před půlnocí pokusí mise IM-1 americké společnosti Intuitive Machines. V případě, že se modulu podaří hladké přistání, se zároveň Spojené státy vrátí na Měsíc poprvé od roku 1972, kdy skončil program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Spaceport na nejsevernějším místě Skotska i celého Spojeného království získal potřebnou licenci a od příštího roku může posílat satelity do vesmíru. Bude prvním zařízením svého druhu v západní Evropě.
Vesmírné závody mají mnoho disciplín. Vedle soutěže o to, kdo přistane dřív na Měsíci či rovnou na Marsu, soutěží světoví miliardáři i v tom, kdo světu nabídne lepší satelitní internet. Náskok si udržuje Elon Musk se svým projektem Starlink. Odhodlání ho dotáhnout má ale Jeff Bezos z Amazonu s projektem Kuiper. Amazon v pátek večer středoevropského času vyslal do vesmíru první prototypy družic, které otestují "terén".
Vesmírné společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska se v prvním čtvrtletí díky prudce rostoucím tržbám podařilo po dvou ročních ztrátách dosáhnout mírného zisku. Celkový zisk podle předběžných údajů činil 55 milionů dolarů (1,2 miliardy korun) při tržbách 1,5 miliardy dolarů, uvedl list The Wall Street Journal s odvoláním na dokumenty firmy, do kterých měl možnost nahlédnout.
Nález části indické rakety na australském pobřeží připomněl nepříjemnou skutečnost: rostoucí využívání vesmíru přináší i riziko, že nám kosmická technika spadne na hlavu. Zatím ke škodám dochází zřídka, nebezpečí se však bude zvětšovat.
Společnost Blue Origin podnikatele Jeffa Bezose získala zakázku amerického Národního úřadu pro letectví (NASA) na konstrukci lunárního modulu za 3,4 miliardy dolarů (75 miliard korun), píše agentura Reuters. NASA v podobném tendru před dvěma lety vybrala firmu SpaceX, která již zkonstruovala dopravní systém Starship také k účelu přistání na Měsíci v rámci mise Artemis. NASA nyní tvrdí, že chce vytvořit větší konkurenci pro budoucí mise plánované na konec desetiletí.
Při požáru 🔥 rozvodny v přerovském podniku Meopta vznikla škoda 50 milionů korun.
