Americký republikánský prezident Donald Trump útokem na Venezuelu riskuje kritiku od stoupenců svého hnutí Make America Great Again (MAGA, Učiňme Ameriku opět skvělou). Píše to list The New York Times (NYT), podle kterého je značná část Trumpových příznivců nespokojená s tím, že prezident, jehož heslem před volbami byla Amerika na prvním místě, věnuje nyní příliš času zahraniční politice včetně hledání míru na Ukrajině, místo aby se více zaměřil na domácí ekonomické potíže.
Spojené státy provedly ve Venezuele vojenský zásah, při kterém zajaly a odvezly ze země autoritářského vůdce Nicoláse Madura a jeho ženu Cilii Floresovou. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který později prohlásil, že USA budou řídit Venezuelu, dokud nebude možné bezpečně předat moc. Nevyloučil přitom druhý úder proti zemi. Maduro byl podle šéfa Bílého domu přepraven na americkou loď a s manželkou budou dopraveni do New Yorku, kde čelí obviněním. Venezuela vyhlásila výjimečný stav, ohlásila rozsáhlé nasazení armády a vyzvala obyvatele, aby vyšli do ulic na protest proti úderu.
Spojené státy podnikly ve Venezuele vojenské útoky. S odvoláním na nejmenované americké vládní představitele to uvedly agentura Reuters a stanice CBS News a Fox News. Oficiální vyjádření Washington zatím neposkytl.
Vzdušný prostor nad Venezuelou a kolem ní bude zcela uzavřen. Americký prezident Donald Trump takto varoval aerolinky, drogové dealery či pašeráky lidí na své sociální síti Truth Social. Nic bližšího k tomu nedodal. Caracas Trumpův výrok odsoudil a označil ho za kolonialistickou hrozbu, informují tiskové agentury.
Hned několik předních představitelů Evropské unie včetně německého kancléře Friedricha Merze a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se nezúčastní nadcházejícího summitu EU a zemí Latinské Ameriky a Karibiku (CELAC). Podle informací agentury Bloomberg je důvodem mimo jiné obava z podráždění amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Venezuela se v čase, kdy se v Karibiku shromažďují americké vojenské síly, obrací o pomoc na Rusko, Čínu a Írán. Venezuelský prezident Nicolás Maduro v dopise požádal Rusko o rakety, radary a modernizovaná letadla. S odkazem na interní dokumenty americké vlády o tom píše deník The Washington Post.
Nositelkou Nobelovy ceny za mír pro rok 2025 je venezuelská opoziční politička María Corina Machadová. Oznámil to v pátek v Oslu norský Nobelův výbor. Osmapadesátiletá Machadová byla podle výboru oceněna „za neúnavnou práci při prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii“.
Spojené státy nabídly 50 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Podle ministryně spravedlnosti spolupracuje s drogovými kartely a ohrožuje americkou bezpečnost.
Americký prezident Donald Trump chce při potírání zločinecké organizace Tren de Aragua použít zákon z 18. století, který americké úřady naposledy využily během druhé světové války. Píší to agentury AP a Reuters. Zločineckou organizaci podle něj využívá vláda venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura pro destabilizaci Spojených států. Podle Trumpa se kvůli alianci mezi vládou a zločineckou organizací z Venezuely stal hybridní kriminální stát. Vše ovšem zhatil Federální soud, který dočasně tyto deportace Trumpově administrativě zablokoval.
Veškerá tvrzení o zapojení České republiky do plánu svrhnout vládu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura postrádají jakýkoli reálný základ. Uvedl to mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.
O povolebním dění ve Venezuele informují na internetu společně i dva mladí „novináři“, ona se jmenuje La Chama a on El Pana. Na rozdíl od zpráv, které přinášejí, ale nejsou skuteční a autoritářský, režim prezidenta Nicoláse Madura je tak nemůže zatknout, jako to po prezidentských volbách udělal už v případě více než tisíce lidí včetně novinářů. Informoval o tom server BBC Mundo.
Akcie na evropských trzích zahájily týden citelným poklesem, jejich hlavní index krátce po začátku obchodování 📉 ztrácel téměř dvě procenta. Investoři sledují vývoj kolem americko-izraelského útoku na Írán a s tím související růst cen ropy. Panují obavy, že kvůli drahé ropě a dalším dopadům vojenského konfliktu na Blízkém východě se zhorší hospodaření mnoha firem.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes v důsledku americko-izraelských útoků na Írán 📈 vzrostla o více než 20 procent. Dostala se tak do blízkosti 40 eur (zhruba 970 korun) za megawatthodinu. Panují totiž obavy z dlouhodobějšího narušení lodní dopravy v Hormuzském průlivu, kterým prochází asi třetina globálních dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG), informují tiskové agentury.
Z Letiště Praha dnes aerolinie ❌ zrušily 17 letů, všechny do destinací na Blízkém východě. Zároveň z Prahy ráno odletěly dva repatriační lety pro Čechy, kteří se v regionu nacházejí. Jeden míří do ománského Maskatu, druhý do města Salála, sdělila mluvčí letiště Denisa Hejtmánková.
Ukrajinské drony v noci na dnešek útočily na ruský přístav Novorossijsk. Místní úřady hlásí tři zraněné a sedm poškozených domů. V Kryvém Rihu v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti ruský útok zasáhl neupřesněný podnik, na místě začalo 🔥 hořet.
Ceny ropy dnes prudce 📈 rostou kvůli obavám, že americko-izraelské útoky na Írán povedou k omezení dodávek suroviny trh. Severomořská ropa Brent si kolem 07:45 středoevropského času připisovala zhruba osm procent a pohybovala se v blízkosti 79 dolarů za barel. Obchodníci se obávají, že konflikt může narušit lodní dopravu v Hormuzském průlivu, kterým prochází asi pětina globálních dodávek ropy.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) očekává, že Česko zavede kvůli situaci na Blízkém východě mimořádná bezpečnostní opatření. Jejich podobu neupřesnil, bude podle něj záležet na návrhu ministerstva vnitra a policie. Novinářům to řekl před jednáním Bezpečnostní rady státu, která mimořádně zasedá od 07:00.
Írán ❌ nebude vyjednávat se Spojenými státy, uvedl dnes tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání v reakci na zprávy o možném obnovení rozhovorů s Washingtonem. Informovaly o tom agentury. Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil souhlas s možným jednáním s těmi íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery z posledních dnů.
Izraelská armáda dnes uvedla, že v Libanonu zahájila 💥 údery na cíle spojené s Hizballáhem. Učinila tak poté, co se toto libanonské proíránské hnutí v noci na dnešek přihlásilo k útoku drony a střelami na Izrael, uvedla agentura Reuters. Agentury hlásí výbuchy v libanonském hlavním městě Bejrútu.
