Lišejníky jsou v přírodním světě skutečnými průkopníky. Usazují se v tak drsném prostředí, že je považováno za prakticky neúrodné. Za určitý čas mohou položit základy na plochách kamene, písku nebo dokonce střechách, které se promění v rozmanité ekosystémy. Tak proč ne na Marsu? Vědci se utvrdili, že i tam by tento složený organismus zvládl přežít a prosperovat, zpravodajský server Science Alert.
Už 21. listopadu proběhne slavnostní předávání prestižního ocenění Česká hlava.
Byl to uznávaný vynálezce a předseda Americké chemické společnosti. Dnes je jeho jméno varováním před maléry, které nastávají, když vědec a průmysl poruší základní principy zdravého rozumu a státní moc nemá sílu či chuť chránit před tím své občany. Thomas Midgley, ničitel planety, seznamte se.
Alaptid, unikátní bioaktivní peptid, je známý pro své omlazující účinky již od osmdesátých let, až v posledních letech však došlo k jeho využití v praxi. Objev Evžena Kasafírka z Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii v Praze se stal hlavní účinnou složkou anti-age řady pečující kosmetiky SAIN.
Vizionářský miliardář a fantasta Elon Musk čeká, že za třicet let bude na Marsu žít milion lidí. Vědci jeho prognózu neberou vážně, ale stejně zkoumají, jak by si tam lidé mohli vypěstovat jídlo, aby nebyli závislí na dodávkách ze Země.
Evžen Korec staví byty v Praze přes třicet let. Za tu dobu jich postavil přes jedenáct tisíc, vlastně takové město ve městě. Nyní připravuje dva velké projekty. V loňském roce začala jeho společnost Ekospol s výstavbou osmi set bytů v projektu Ekocity Hostivař. „Zároveň jsme zahájili projekt, který také patří k těm velkým. Je to 300 bytů na Barrandově, Výhledy Barrandov,“ říká Korec.
Základní konstrukce sondy Hera Evropské vesmírné agentury (ESA), kterou v pondělí vynesla do vesmíru raketa Falcon 6 společnosti Space X, vznikla v brněnské společnosti OHB Czechspace. Satelit má rozměry zhruba 1,6 krát 1,6 krát 1,7 metru, kromě technického vybavení nese také další dva malé satelity, řekl jednatel OHB Czechspace Vít Pavelec.
Dnes řeknete robotovi běžným hlasem: „Najdi rozházené prádlo a přines je k pračce.“ Příště mu záchranáři na místě zříceného domu řeknou: „Najdi zasypané lidi a pomoz jim.“ Nebo jej dělník v továrně pár slovy pošle udělat něco neplánovaného. To je představa, jak by měl fungovat kvalitativně nový robotický systém, který vyvinuli na Massachusettské technice.
To, že velká vedra přinášejí ekonomické ztráty v zemědělství, snižují produktivitu práce zaměstnanců v nechlazených provozech nebo zvyšují nemocnost a úmrtnost zejména mezi staršími a chudšími lidmi, není nic nového. Vědci však přinášejí i další, nečekaná zjištění, s nimiž nikdo nepočítal.
Polovodičové čipy dnes najdete ve všech klíčových odvětvích a Česko jako průmyslová země se musí novým trendům přizpůsobovat, řekl v rozhovoru pro Export.cz první náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák. Upozornil, že chystaná investice největšího světového výrobce čipů, tchajwanské TSMC, v Drážďanech je šancí pro uplatnění českých firem a výzkumníků.
Čeští vědci jsou kousek od přelomové technologie. Pomocí inovativní metody by lidstvo mohlo velmi levně z metanu vyrábět metanol, čímž by se snížilo množství spotřebovávané ropy a emise skleníkových plynů. Česká metoda, která vzniká v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a jejím spin-offu METTOC, by mohla být výrazně levnější než dosavadní procesy výroby metanolu. „První vzorky našeho katalyzátoru se budou testovat pro projekt výroby metanolu z flérovacích plynů na Blízkém východě, a to je první potenciální licenční partner,“ říká šéf výzkumu a člen správní rady METTOC Jiří Dědeček.
