Alaptid, unikátní bioaktivní peptid, je známý pro své omlazující účinky již od osmdesátých let, až v posledních letech však došlo k jeho využití v praxi. Objev Evžena Kasafírka z Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii v Praze se stal hlavní účinnou složkou anti-age řady pečující kosmetiky SAIN.
To, že velká vedra přinášejí ekonomické ztráty v zemědělství, snižují produktivitu práce zaměstnanců v nechlazených provozech nebo zvyšují nemocnost a úmrtnost zejména mezi staršími a chudšími lidmi, není nic nového. Vědci však přinášejí i další, nečekaná zjištění, s nimiž nikdo nepočítal.
Polovodičové čipy dnes najdete ve všech klíčových odvětvích a Česko jako průmyslová země se musí novým trendům přizpůsobovat, řekl v rozhovoru pro Export.cz první náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák. Upozornil, že chystaná investice největšího světového výrobce čipů, tchajwanské TSMC, v Drážďanech je šancí pro uplatnění českých firem a výzkumníků.
Čeští vědci jsou kousek od přelomové technologie. Pomocí inovativní metody by lidstvo mohlo velmi levně z metanu vyrábět metanol, čímž by se snížilo množství spotřebovávané ropy a emise skleníkových plynů. Česká metoda, která vzniká v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a jejím spin-offu METTOC, by mohla být výrazně levnější než dosavadní procesy výroby metanolu. „První vzorky našeho katalyzátoru se budou testovat pro projekt výroby metanolu z flérovacích plynů na Blízkém východě, a to je první potenciální licenční partner,“ říká šéf výzkumu a člen správní rady METTOC Jiří Dědeček.
Slavným po celém světě se stal český vědec Tomáš Mikolov po působení ve firmách Microsoft, Google a Facebook. Svých největších objevů v oboru umělé inteligence ale dosáhl ještě jako student na Vysokém učení technickém v Brně. Už před patnácti lety výrazně pohnul s vývojem neuronových jazykových modelů, které dnes všichni znají díky chatbotům jako ChatGPT. „Přesto mě ve světě citují více díky mé práci v Googlu než opravdu přelomovým vynálezům z Brna,“ řekl Tomáš Mikolov v rozhovoru pro Export.cz.
Český start-up Adalid Sciences zaměřený na genovou terapii získal investici ve stovkách milionů korun od výrobce zdravotnických technologií BTL. Společnost Adalid Sciences, kterou založili vědci z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR, bude pracovat na rozvoji metody bezpečné přepravy nukleových kyselin do buněk. Metoda může pomoci v léčbě dosud obtížně léčitelných nemocí a také ve vývoji očkovacích látek.
V Japonsku se začala prodávat lžíce na baterky, díky níž jídlo chutná slaněji, informuje web Sky News. Lžíce vyrobená z plastu a kovu má podle vynálezců přispět ke zdravější životosprávě, jelikož milovníkům slaných pokrmů pomůže snížit příjem soli, aniž by se to projevilo na chuti jídla.
Devět z deseti alergií na jídlo je způsobeno pouze osmi potravinami a kravské mléko jich způsobuje ze všech nejvíce. Co s tím, se dočtete v dnešním díle seriálu Biohacking o potravinách.
Společnost TRL Space mění zažité modely kosmického průmyslu v Česku. Společně s tuzemskými vědci připravuje sondu k Měsíci, dodává družici pro africkou Rwandu a také přichází s inovativním konceptem vlastních družic. „Družici Troll nestavíme pro zákazníka, ale sami pro sebe. V tomto případě nebudeme prodávat družici, ale data, která díky naší vesmírné misi získáme,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Petr Kapoun, majoritní vlastník a výkonný šéf brněnské firmy.
Má z genově upravených zvířat určených ke konzumaci užitek i spotřebitel, nebo jenom producent? To není teoretická otázka. Určuje, proč mohou genové inženýrství přijímat nebo naopak odmítat běžní lidé, kteří o něm svými peněženkami (platebními kartami) rozhodují. Nejnověji oznámená genová modifikace je zase více užitečná pro výrobce než pro zákazníky.
První pacient, kterému společnost Neuralink implantovala mozkový čip, nyní dokáže svými myšlenkami hýbat kurzorem myši na obrazovce, řekl zakladatel projektu Elon Musk. Podle něj se zdá, že se první účastník klinické studie po zavedení čipu do mozku zcela zotavil. O vyjádření informovala agentura Reuters.
