Jednání se Spojenými státy o Ukrajině v Rijádu nebyla jednoduchá, ale byla užitečná pro obě země, řekl ruské státní agentuře TASS jeden z ruských vyjednávačů, senátor Grigorij Karasin. Vyjádřil zájem do jednání zapojit OSN. Karasin uvedl, že se oběma stranám podařilo posoudit „mnohé problémy“, ale nezmínil se o konkrétních tématech pondělních rozhovorů, poznamenal list Kommersant.
Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se v Bruselu shodli na další podpoře bránící se Ukrajiny. Potvrdil to unijní zdroj. Vyzvali rovněž Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku, kterou rozpoutalo svým útokem na sousední zemi v únoru 2022. Proti byl maďarský ministerský předseda Viktor Orbán. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslný souhlas všech zemí.
Rusko stále útočí na energetickou infrastrukturu na Ukrajině. Účastníkům summitu EU v Bruselu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Slíbené třicetidenní zastavení útoků na energetickou soustavu ze strany Moskvy podle něj vůbec nic nezměnilo. Zároveň požádal prezidenty a premiéry zemí EU, aby schválili program na nákup dělostřelecké munice za pět miliard eur (125 miliard korun). Unijní země vyzval také k investicím do svého i ukrajinského vojenského průmyslu.
Rusko obvinilo Evropu z militarizace a označilo ji za válečnou stranu. Podle státní agentury TASS se takto vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dále prohlásil, že takový přístup Evropy je v kontrastu s postojem prezidentů Ruska a Spojených států Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Rusko už více než tři roky vede válku proti sousední Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že letos bude možné dosáhnout trvalého míru na Ukrajině. Napsal to na X po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, s nímž se v únoru v Bílém domě dostal do roztržky. Dnešní jednání označil za pozitivní, velmi věcné a upřímné. Později doplnil, že se necítil pod tlakem.
Ruský prezident Vladimir Putin během telefonátu o válce na Ukrajině se svým americkým prezidentem Donaldem Trumpem souhlasil se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu na 30 dnů. Podle agentury Reuters o tom informoval Kreml. Putin dal příslušný rozkaz ruské armádě. Kromě toho spolu oba státníci hovořili také o potřebě míru a příměří na Ukrajině, uvedl podle Reuters Bílý dům v prohlášení. Hovořili podle něj také o Blízkém východě a bilaterálních vztazích mezi USA a Ruskem. Telefonát trval více než dvě a půl hodiny.
Evropa musí do roku 2030 přezbrojit a být schopna své nepřátele odstrašovat, uvedla v projevu na kodaňské Královské vojenské akademii předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ve středu představí plán nazvaný Připravenost 2030.
Americký prezident Donald Trump zvažuje uznání ukrajinského Krymského poloostrova, který Rusko v roce 2014 anektovalo v rozporu s mezinárodním právem, za ruský, uvedl zpravodajský server Semafor. Bílý dům o tom podle něj uvažuje v souvislosti s mírovou dohodou, která by ukončila válku na Ukrajině, jež se už tři roky brání ruské agresi. Agentuře Reuters se nepodařilo tuto zprávu nezávisle ověřit a Bílý dům věc podle Semaforu odmítl komentovat.
Největší zahraniční firmy, které z Ruska odešly po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, se zatím vrátit neplánují. Na svém webu to s odkazem na průzkum portálu The Bell tvrdí polský deník Rzeczpospolita. Ruské úřady ale tvrdí opak a například agentura Reuters před měsícem napsala, že některé firmy by o návratu na kdysi vysoce růstový trh mohly uvažovat, pokud administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvolní dosavadní sankce.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války na Ukrajině, včetně území a elektráren. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Chystaný hovor potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, k jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit.
Podmínky, které si klade Rusko pro souhlas s příměřím ve válce na Ukrajině, ukazují, že Moskva ve skutečnosti nechce mír, řekla novinářům šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Česko na zasedání zastupuje ministr Jan Lipavský, který chce se svými protějšky probrat i téma dalšího vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), s jejímž financováním končí americká vláda.
