Bývalý šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andriij Jermak americkému listu New York Post sdělil, že se chystá na frontu. Učinil tak několik hodin poté, co v pátek podal demisi a prezident Volodymyr Zelenskyj ho z funkce odvolal. Jeho odstoupení následovalo poté, co Národní protikorupční úřad Ukrajiny spolu se speciální protikorupční prokuraturou podnikl u prezidentova nejbližšího spolupracovníka domovní prohlídky.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil slovenského premiéra Roberta Fica, šéfa maďarské vlády Viktora Orbána a pravděpodobného příštího českého premiéra Andreje Babiše za pragmatiky, kterým záleží na občanech jejich zemí. Informovala o tom ruská státní agentura TASS, podle níž se tak šéf ruské diplomacie vyjádřil v rozhovoru pro youtubový kanál sdružení Francouzsko-ruský dialog, který zveřejnilo na svém webu i ruské ministerstvo zahraničí. Lavrov také prohlásil, že západní mocnosti z pohledu Moskvy promarnily příležitost podílet se na urovnání konfliktu na Ukrajině.
Mírový návrh ve skutečnosti přibližuje Ukrajinu k části jejího nejhoršího scénáře, jen bez bojů. Pro zemi není rozdíl mezi dohodou a nejhorší alternativou dostatečný, píše v komentáři vyjednavač Radim Pařík a rozebírá situaci z hlediska strategického vyjednávání.
Evropští lídři začali týden s opatrným optimismem poté, co víkendová jednání v Ženevě naznačila, že je americký prezident Donald Trump ochoten zvážit jejich výhrady k jeho návrhu na ukončení války na Ukrajině. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová označila rozhovory za „dobrý pokrok“ a uvedla, že silná evropská účast vytváří „solidní základ pro další vyjednávání“. Server Politico upozorňuje, že už samotné přizvání zástupců EU a Británie představovalo zásadní změnu – původní americký 28bodový plán je z jednání zcela vylučoval.
Spojené státy na ženevských jednáních vyvíjely na Ukrajinu tlak, aby přijala jejich návrhy mírového plánu na ukončení rusko-ukrajinského konfliktu. Agentuře AFP to sdělil nejmenovaný vysoce postavený činitel obeznámený s jednáními o míru. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja, který se ženevských jednání také zúčastnil, podle agentury Reuters řekl, že delegace vypracovaly značně revidovaný mírový plán, zatím o 19 bodech.
Čínský prezident Si Ťin-pching v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk. Oba státníci se sešli naposledy v říjnu v Jižní Koreji, kde řešili příměří v obchodní válce mezi těmito dvěma největšími ekonomikami světa.
Evropské protinávrhy k 28bodovému mírovému plánu pro Ukrajinu, který vypracovaly Spojené státy, na první pohled nejsou konstruktivní a pro Moskvu nebudou fungovat. Řekl to poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Mnohé body amerického mírového plánu se ale podle něj zdají být přijatelné, cituje ho agentura Reuters.
Plán na ukončení války na Ukrajině dojednaný Spojenými státy a Ukrajinou v Ženevě je zásadním úspěchem pro Evropany. V rozhovoru s veřejnoprávní stanicí Deutschlandfunk to uvedl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Mluvčí německé vlády ocenil pokrok v jednáních. Důležité podle něj přitom je, že se Evropa podílí na všech bodech, které se jí týkají. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot mezitím prohlásil, že ženevská jednání byla konstruktivní a užitečná, ale dále se pracuje na vytvoření podmínek pro mír, který zaručí evropskou bezpečnost. Na potřebu dalších jednání upozornil také britský premiér Keir Starmer.
Spojené státy a Kyjev vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec pro možné ukončení rusko-ukrajinské války. Ve společném prohlášení k jednání v Ženevě to oznámil Bílý dům. Prohlášení zdůrazňuje, že jakákoli budoucí dohoda o ukončení bojů musí respektovat suverenitu Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi. Dokument dodává, že konečná rozhodnutí učiní prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj.
Americký prezident Donald Trump dnes obvinil ukrajinské vedení, že nevyjádřilo žádnou vděčnost za americké snahy. Evropě pak ve stejném příspěvku na síti Truth Social vyčetl, že nadále nakupuje ruskou ropu. Šéf Bílého domu se tak vyjádřil v den, kdy v Ženevě americká delegace jedná se zástupci Ukrajiny a evropských zemí o tom, jak ukončit válku, kterou před třemi a tři čtvrtě rokem rozpoutalo Rusko. Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov vzápětí vyjádřil vděk americkým partnerům za spolupráci a přesvědčení, že jednání v Ženevě dnes přinesou posun.
Americký prezident Donald Trump připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat.
Dohoda o sdíleném zajištění bezpečnosti Arktidy a severního Atlantiku by mohla představovat ☝ východisko ze sporu mezi USA a Evropou o Grónsko. Řekl to agentuře Reuters litevský prezident Gitanas Nauséda k vývoji kolem Grónska, které chce pro Spojené státy získat americký prezident Donald Trump. Nauséda zároveň varoval, že spor o Grónsko zastiňuje ruskou válku proti Ukrajině a hraje do karet Moskvě.
Pražská burza dnes📉 zrychlila pokles, index PX se propadl o 2,95 procenta na 2650,35 bodu. Víc než 11 procent ztratily akcie energetické společnosti ČEZ, vzhůru se z hlavních emisí posunul jen výrobce nápojů Kofola. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Česká koruna mírně oslabila k euru a výrazněji zpevnila vůči dolaru.
Do soutěže na poskytovatele dopravy pro českou část linky Ex36 z Prahy přes Plzeň a Domažlice do Mnichova se přihlásili dva dopravci, České dráhy a Leo Express. Nyní jejich nabídky posoudí hodnoticí komise, uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Plnění zakázky, která je na pět let, má začít s novým jízdním řádem v prosinci 2026. Odhadovaná hodnota zakázky je 1️⃣,4️⃣ miliardy korun.
Americké akcie na začátku dnešního obchodování 📉 klesají. Vzhledem k pondělnímu svátku je dnes na newyorské burze první obchodní den tohoto týdne. Investoři tak mohou reagovat na víkendové a pondělní události, kdy došlo k výrazné eskalaci kolem záměru Donalda Trumpa anektovat Grónsko, jež je autonomní součástí Dánského království, člena NATO.
Francouzská automobilka Renault navázala 🤝 spolupráci při vývoji dronů se skupinou Turgis Gaillard, která podniká v leteckém a obranném průmyslu. Napsala to dnes agentura Reuters, podle které to pro automobilku znamená vstup do zbrojního sektoru s cílem pomoci zvýšit produkci pro francouzskou armádu.
Pivovar Protivín v roce 2024 meziročně 📈 zdvojnásobil zisk. Zatímco v roce 2023 hospodařil se ziskem 1,05 milionu korun, o rok později dosáhl zisku 2,34 milionu korun. Tradiční výrobce piva Platan v roce 2024 navýšil také tržby z prodeje výrobků o 12 procent na 427,23 milionu korun.
Prezident Petr Pavel na Pražském hradě jmenoval 🧑🏫🧑🏫🧑🏫 rektory Technické univerzity v Liberci (TUL) Aleše Kocourka, Univerzity Pardubice Libora Čapka a Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) Michala Pěchoučka. Funkční období jim začne v únoru, potrvá do roku 2030.
Britská vláda povolila Číně postavit v 💂💂💂 Londýně nové velvyslanectví, které bude největším v Evropě. Informovala o tom agentura Reuters. Rozhodnutí v této věci Londýn opakovaně odkládal, kritici navíc varují, že ambasáda se stane základnou pro špionáž a hrozbou pro čínské disidenty v exilu. Peking si na průtahy se získáním souhlasu opakovaně stěžoval.
Britská vláda ✅ povolila Číně postavit v Londýně nové velvyslanectví, které bude největším v Evropě. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Rozhodnutí v této věci Londýn opakovaně odkládal, kritici navíc varují, že ambasáda se stane základnou pro špionáž a hrozbou pro čínské disidenty v exilu. Peking si na průtahy se získáním souhlasu opakovaně stěžoval.
Ukrajina dostala pozvánku k členství v Radě míru, kterou pod svým vedením chce zřídit americký prezident Donald Trump, uvedl dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Podle něj si však lze stěží představit, že by země byla v tomto orgánu spolu s Ruskem. Pozvánku mezitím obdržely také Chorvatsko a Slovinsko.