Zajímá nás
Současná bezpečnostní situace je podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky nejvážnější od druhé světové války. To, co dělají ruští vojáci na Ukrajině nebo palestinští teroristé v Izraeli, by bez milosti udělali také u nás, řekl po jednání s prezidentem Petrem Pavlem v pražském sídle kontrarozvědky. Zdůraznil, že je potřeba být připravený současným rizikům čelit.
Maďarský premiér Viktor Orbán po zveřejnění oficiálních výsledků prezidentských voleb v Rusku poslal Vladimiru Putinovi dopis, v němž mu pogratuloval ke znovuzvolení, uvedl podle agentury MTI mluvčí maďarské vlády Bertalan Halasi. Orbán se tak stal jediným důležitým politikem z EU, který Putinovi blahopřál k vítězství ve volbách, jenž podle Západu nebyly svobodné ani spravedlivé.
Co přivedlo Emmanuela Macrona k tomu, že se v otázce Ukrajiny a Ruska postupně proměnil z holubice míru ve válečného štváče? To je, zjednodušeně řečeno, otázka, nad níž si v současné době lámou hlavu šéfové vlád po celé Evropě, zatímco francouzský prezident se zabydluje ve své nové roli hlavního vyzyvatele ruského vládce Vladimira Putina na evropském kontinentu. Aktuálnímu tématu se ve svém komentáři věnuje pařížský zpravodaj stanice BBC.
Ruští dobrovolníci bojující na straně Ukrajiny tvrdí, že díky svým nedávným vpádům z ukrajinského území do ruského pohraničí pomohli předejít eskalaci bojů na ukrajinské frontě. Uvedli to na tiskové konferenci, kterou uspořádala ukrajinská agentura Ukrinform.
Německo poskytne Ukrajině nový zbrojní balík v ceně 500 milionů eur (12,6 miliardy korun), uvedl při jednání o podpoře Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein v Německu oznámil německý ministr obrany Boris Pistorius.
Evropa musí v reakci na hrozbu ze strany Ruska posílit své obranné schopnosti a přejít do režimu válečné ekonomiky. Šéf Evropské rady Charles Michel to napsal v článku, který zveřejnil server Euractiv.
Co přivedlo Emmanuela Macrona k tomu, že se v otázce Ukrajiny a Ruska postupně proměnil z holubice míru ve válečného štváče? To je otázka, nad níž si v současné době lámou hlavu šéfové vlád po celé Evropě, zatímco francouzský prezident se zabydluje ve své nové roli hlavního vyzyvatele ruského vládce Vladimira Putina na evropském kontinentu. Aktuálnímu tématu se v komentáři věnuje pařížský zpravodaj BBC.
Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) v reakci na kritiku na sociálních sítích, k níž se připojil i americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet, změnil titulek článku o české pomoci Ukrajině. V titulku původně stálo, že "malý bývalý sovětský satelit" shání ve světě munici pro Ukrajinu, mimo jiné u některých partnerů Ruska. Po kritice deník později titulek na webu změnil a článek se nyní objevil i na titulní straně pod titulkem: Česká republika hraje velkou roli v dodávkách dělostřeleckých granátů na Ukrajinu.
Francie bude možná v určitém okamžiku nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám. Podle agentury AFP to uvedl prezident Emmanuel Macron v rozhovoru s deníkem Le Parisien. Francie je připravena na všechny scénáře, zopakoval.
Evropská komise oznámila vyčlenění 500 milionů eur (12,6 miliardy korun) na podporu výroby munice pro společnosti v Evropské unii. Cílem je umožnit evropskému obrannému průmyslu navýšit kapacitu výroby, doplnit tak zásoby zemí EU a zároveň dostat více munice na Ukrajinu.
Za nezákonné a neplatné ukrajinské ministerstvo zahraničí označilo pořádání nadcházejících ruských prezidentských voleb v částech Ukrajiny, které okupuje ruská armáda. Mezinárodní spojence Kyjev vyzval, aby výsledky hlasování neuznávali, napsala agentura Reuters.
