V Německu skončila státní podpora na nákup elektrických vozů. Takzvaný ekologický bonus, se kterým se původně počítalo ještě po celý nadcházející rok, se vláda rozhodla zrušit kvůli úsporám pod tlakem rozpočtové krize. Jeho zrušení ale bylo náhlé, ministerstvo hospodářství to s konkrétními termíny oznámilo teprve o uplynulém víkendu, což vyvolalo kritiku.
Vláda schválila balíček ke konsolidaci veřejných financí. Uvedl to na Twitteru ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), následně informaci potvrdili v tiskové zprávě Starostové a nezávislí (STAN), podle nichž kabinet balíček přijal v původní podobě. Podle STAN mohou při jednání ve sněmovně ještě nastat technické úpravy v balíčku.
Vysoká inflace a téměř stagnující příjmy nás nutní k hledání úspor i tam, kde jsme se prozatím příliš nerozhlíželi. A bankovnictví je jedním z těchto míst. Možná už máte ušetřeno na energiích, vodě, streamovacích službách, nakupujete jen podle online letáků, ale doposud jste si nesesumírovali poplatky, které vám pravidelně strhává banka. Mohou to být i stokoruny měsíčně!
Lidé nechápou a nadávají: proč si vláda půjčuje 140 miliard, když přitom říká, že je třeba šetřit? Vláda se chytla do pasti svého strašení rozvratem veřejných financí, míní hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Sedm z deseti Čechů si spoří na penzi a více než polovina populace si odkládá peníze na důchod pravidelně. To je pozitivní. Částky, které si ale lidé odkládají na stáří nejsou nijak závratné a část lidí si nespoří dokonce vůbec. A ti, co si šetří, peníze dávají hlavně na produkty s nízkým či žádným zhodnocením a do investování se příliš nehrnou. Obava většiny z nich, že jim klesne v penzi životní úroveň a budou se muset více uskrovnit, tak může být více než oprávněná, pokud s tím nezačnou rychle něco dělat, jak apelují odborníci.
Ministerstva, kraje, profesní komory a svazy, nevládní organizace a další instituce žádají úpravy úsporného balíčku, pomocí něhož chce vláda zlepšit stav veřejných financí. Připomínky zaslané do elektronického systému návrhů zákonů se týkají mimo jiné rozdělení daně z příjmu právnických osob či daně z nemovitosti, sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), daňového zvýhodnění benefitů, podpory stravování zaměstnanců nebo zvýšení náhrady pro bývalé prezidenty.
Vládou navrhované snížení sazby DPH u potravin o tři procentní body na 12 procent bude znamenat snížení příjmu veřejných rozpočtů o zhruba 12 miliard korun. Tuto částku uspoří daňoví poplatníci, ale jen v případě, že obchodníci snížení sazby plně promítnou do cen. V diskusním pořadu Partie televize Prima to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Naše chyba, měli jsme si zvyknout. Minulá vláda přišla s novým stylem politiky: když něco chtěla nebo potřebovala udělat, nejprve to některý z ministrů někde prohlásil mimoděk ve vedlejší větě, nebo to zveřejnilo některé z médií na základě zdrojů obeznámených s návrhem. A podle míry nenávisti v reakcích se daná věc buďto skutečně zavedla, zavedla se v jiné podobě, nebo skončila jako „nápad konkrétního ministra“ v propadlišti dějin. Od stávající vlády řada lidí očekávala návrat rozumové i rozumné politiky s jasnými procesy. Leč, realita je opět jiná, jak naznačují nejnovější veletoče kolem možných nových sazeb DPH.
Počet státních zaměstnanců letos narostl výrazně, citelně nad průměrem let 2017 až 2022. Pokud vláda sníží jejich počet na úroveň roku 2016, ušetří přes 50 miliard korun ročně, vypočítává ekonom Lukáš Kovanda.
Téměř třetina Čechů žije jen s minimální finanční rezervou, která nepokryje ani jeden měsíc jejich průměrných životních nákladů. Každá desátá domácnost v Česku žije bez jakékoli finanční rezervy, dvě třetiny z nich přitom v minulosti byly schopné finanční rezervu tvořit. Vyplývá to z průzkumu Index finančního zdraví Čechů, který představila Česká spořitelna se Sociologickým ústavem AV ČR a portálem Evropa v datech.
Měl jsem to štěstí, že jsem nikdy nemusel sbírat slevové letáky a jako podle mapy s nimi projíždět uličky supermarketů. Prostě jsem bral, co jsem potřeboval, koruna sem, koruna tam. Za poslední rok se však něco změnilo. Vlastně se toho změnilo docela dost.
Počet obětí dnešních izraelských útoků v Pásmu Gazy vzrostl na 5️⃣3️⃣, a to především ve městě Gaza, uvedly podle agentury Reuters místní úřady. Podle svědků izraelské tanky pronikly v Gaze hlouběji na předměstí Šajch Radván, zatímco letecké údery zasáhly čtvrtě Tuffáh, Zajtún, Sabra a Šudžáija, píše Reuters.
Nepál oznámil, že ❌ zablokuje přístup k několika sociálním sítím včetně Facebooku, které se nezaregistrovaly u úřadů v rámci boje nepálské vlády proti zneužívání těchto platforem. Informovala o tom agentura Reuters.
Na nejméně 2️⃣2️⃣0️⃣0️⃣ mrtvých vzrostl počet obětí pondělního zemětřesení na východě Afghánistánu. S odvoláním na tamní úřady to dnes napsala agentura AFP. Podle úřadů bylo zraněno 3400 obyvatel a zničeno bylo přes 6700 domů.
Policie zahájila trestní stíhání 8️⃣ lidí a tří právnických osob kvůli zakázkám malého rozsahu, které v minulosti zadávaly moravskoslezské krajské organizace, informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Mezi obviněnými je podle něj i jeden bývalý představitel Moravskoslezského kraje a jeden pracovník krajské příspěvkové organizace.
Celkový objem zobchodovaných kryptoměn v českých směnárnách se v srpnu proti předchozímu měsíci snížil zhruba o sedm procent na 1️⃣,4️⃣ miliardy korun. Od začátku roku Češi v tuzemsku prodali a nakoupili krypto za zhruba 10,7 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálních informací tuzemských obchodníků.
