Vládou navrhované snížení sazby DPH u potravin o tři procentní body na 12 procent bude znamenat snížení příjmu veřejných rozpočtů o zhruba 12 miliard korun. Tuto částku uspoří daňoví poplatníci, ale jen v případě, že obchodníci snížení sazby plně promítnou do cen. V diskusním pořadu Partie televize Prima to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Ministerstvo životního prostředí zdvojnásobí kvůli zájmu sumu určenou na podporu energetických úspor v nízkopříjmových domácnostech na tři miliardy korun. Přijímání žádostí otevřelo 9. ledna, do dneška jich úřad přijal 8306 za 951 milionů korun. Největší je zájem o dotace na výměnu oken. Průměrná výše dotace je 116 tisíc korun a 91 procent žádostí podali senioři. Data dnes na tiskové konferenci shrnul vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který dočasně vede ministerstvo životního prostředí.
Nakupovat euro při dobrém kurzu je jedna věc, výhodně je pak uložit, je ale věc druhá. Tuzemské spořicí účty v eurech ke zhodnocení zrovna příliš nepomohou. Nevydělají si totiž ani na poplatky týkající se běžných euroúčtů. Přečtěte si, jak vypadají spořicí účty v eurech v Česku.
Češi rekordně omezují své nakupování. Nikoli nutně částku, kterou za nákupy utrácí, ale počet pořízeného zboží a služeb rozhodně ano. Případně se spokojují s jejich nižší kvalitou a přechází tudíž z dražších na levnější varianty.
Maloobchodní tržby loni v listopadu klesly reálně meziročně o 8,7 procenta. Propad tak předčil drtivou většinu expertních odhadů. Český statistický úřad navíc revidoval údaj k maloobchodním tržbám za měsíc říjen 2022. Podle revidovaných dat klesly v desátém loňském měsíci tržby maloobchodu o 9,9 procenta. To je nejvíce minimálně v celém tomto tisíciletí, dokonce více než kdykoli během pandemie, kdy přitom byla podstatná část kamenných obchodů zavřená. Ještě nikdy v historii zveřejněné časové řady se nestalo, že by se maloobchodní tržby dva měsíce po sobě propadly tak mohutně jako v říjnu a listopadu 2022.
Letos se podle Borise Tomčiaka, zakladatele společnosti Finlord, dá počítat s recesí, tedy poklesem HDP. „To ale neznamená, že nastane konec světa,“ podotýká a připomíná, že se nemáme vůbec špatně. „Za sedm let se o 50 procent zlepšila situace české domácnosti,“ říká Tomčiak s odkazem na růst HDP na hlavu. Inflace i úrokové sazby by koncem roku měly být na sestupu.
Nejlepší termínovaný účet už má i v Česku devítiprocentní sazbu. Většina sazeb se ale pohybuje mezi pěti až šesti procenty. Na současnou inflaci nestačí ovšem ani ten devítkový. Je ale stále lepší uložit volné peníze tam, než je nechat na běžném účtu bez zhodnocení. Pozor ale na podmínky jednotlivých finančních ústavů, čím vyšší sazba, tím složitější podmínky, platí často. Podívejte se na podrobnou srovnávací tabulku všech účtů.
Vánoční prodeje dál rostou. Tržby obchodníků o třetím adventním víkendu jsou meziročně o deset až 20 procent vyšší, některé obchody i přes letošní zdražování hlásí také stejný nárůst počtu zákazníků. Lidé nejvíce nakupovali hračky, elektroniku či oblečení. Kromě vánočních dárku je velká poptávka po vánočních dekoracích a potravinách, včetně potřeb na pečení cukroví. Vyplývá to z informací obchodníků. Prodeje rostou i přes pokračující inflaci, která podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v říjnu činila 15,1 procenta.
Téměř všechny banky u nás už peníze na termínovaných vkladech úročí sazbou mezi pěti a šesti procenty. Na současnou inflaci to sice nestačí, ale je to rozumnější než nechat volné prostředky na běžném účtu bez jakéhokoliv zhodnocení. K získání lepší sazby není potřeba obvykle splnit ani mnoho podmínek. Pro lepší orientaci na trhu přinášíme proto přehled těch nejvyšších sazeb, které banky na svých termínovaných vkladech nabízí před koncem roku 2022.
Energetická krize začíná přinášet nové příležitosti. Kromě masivního nárůstu zájmu o alternativní zdroje energie to jsou také překvapivé bizarnosti. Firmy například chystají nová školení: na obsluhu klimatizace.
Léta si spoří třeba na vlastní bydlení, lepší vybavení domácnosti, na auto či na vysněnou letní dovolenou. Teď se Čechům tato přání vzdalují, protože úspory se jim před očima smrskávají vlivem inflace a s ní souvisejícího všeobecného zdražování. A jen asi čtvrtina populace se tuto situaci snaží řešit investováním.
