Koruna se v posledních týdnech dostává pod palbu spekulantů. Podle viceprezidenta SAB Finance Jana Holého je na tom však mnohem lépe. Navíc Česká národní banka sice na jednu stranu ukončila i slovní intervence na podporu kurzu, ale zároveň trhy velmi době vědí, že má dostatečnou palebnou sílu při případných velkých výprodejích.
Cenové tlaky napříč ekonomikou zvolňují, inflace však zůstává nadále až příliš vysoká na to, aby mohla ČNB začít snižovat úrokové sazby. A tak jak už v červnových rozhovorech s médii členové bankovní rady avizovali, úrokové sazby na dnešním měnově-politickém zasedání ponechali beze změny. Základní úroková sazba zůstává na sedmi procentech. ČNB také představila svou novou makroekonomickou prognózu, kterou analytici považují za významnější než samotné rozhodnutí o sazbách.
Akcie eurozóny ve čtvrtek vystoupaly na více než 15leté maximum. Evropská centrální banka podle očekávání zvýšila úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Řada investorů má však za to, že ECB se blíží ke konci cyklu zpřísňování měnové politiky. Index EURO STOXX 50 stoupl o 2,3 procenta na 4447,44 bodu. Je nejvýše od prosince 2007. Panevropský index STOXX Europe 600 se dnes zvýšil o 1,4 procenta na 471,74 bodu. Ocitl se tak na 17měsíčním maximu.
Tuzemský růst cen sice zpomalil pod deset procent, ale inflace je přesto stále vysoká, a neumožňuje České národní bance snížit úrokové sazby. Senátorům to ve čtvrtek řekl guvernér ČNB Aleš Michl při představování Zprávy ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem. Červnová meziroční inflace zpomalila na 9,7 procenta, byla o 0,4 procentního budu nižší, než očekávala ČNB ve své květnové prognóze.
Evropská centrální banka na svém čtvrtečním zasedání zvýšila základní úrok o čtvrt procentního bohu na 4,25 procenta. Rada guvernérů o zvýšení sazeb rozhodla už podeváté za sebou. Ponechala si však otevřené možnosti, zda bude potřeba úroky ještě zvýšit, čímž se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli.
Americká centrální banka (Fed) dnes na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru zvýšila podle očekávání základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 5,25 až 5,50 procenta. Úroky jsou tak nejvýše od roku 2001.
Konec července se ponese ve znamení důležitých rozhodnutí globálních hráčů na poli měnové politiky. Rozhodovat o úrokových sazbách budou postupně americký Fed i Evropská centrální banka. U obou se očekává mírné zvýšení sazeb. Naopak čínští představitelé pokračují v „holubičí“ rétorice a nejspíš dojde na další snížení sazeb po červnovém zasedání čínské centrální banky.
Celý trh čeká, kdy inflace konečně spadne do inflačního pásma České národní banky a ta uvolní sazební „okovy“ české ekonomiky. Nejvíc se na to těší realitní trh, který je nyní ve stadiu hibernace. Podle Jakuba Matějů, náměstka ředitele měnové sekce ČNB a poradce bankovní rady, by neměla být očekávání trhu nějakého rychlého klesání sazeb příliš velká. A už vůbec ne v letošním roce. Bankovní rada chce s jejich poklesem počkat, aby si byla jistá, že jsou všechny inflační tlaky za námi. A o návratu základní sazby pod tři procenta si podle Matějů na dlouhé roky můžeme nechat zdát.
Růst výrobních cen může podle analytiků i v dalších měsících zpomalovat. Zároveň však nepředpokládají návrat k cenám před pandemií. Upozorňují také, že vývoj výrobních cen bude argumentem proti zvýšení úrokových sazeb České národní banky na srpnovém zasedání její bankovní rady. Podle čerstvých údajů Českého statistického úřadu v červnu dál zpomalil meziroční růst cen většiny výrobců, v zemědělství se prohloubil pokles cen.
Inflace se po 11 měsících v červnu vrátila na jednocifernou úroveň. A už v příštím roce se bude pohybovat kolem hodnoty inflačního cíle ČNB. Fialova vláda tak ještě do voleb bude moci vyhlásit, že inflaci porazila, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Inflace v Česku v červnu klesla na 9,7 procenta. Oznámil to Český statistický úřad. Pod deseti procenty byla inflace v Česku naposledy v lednu 2022, kdy činila 9,9 procenta.
