Inflace se po 11 měsících v červnu vrátila na jednocifernou úroveň. A už v příštím roce se bude pohybovat kolem hodnoty inflačního cíle ČNB. Fialova vláda tak ještě do voleb bude moci vyhlásit, že inflaci porazila, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Kdo nyní musí refinancovat hypoteční úvěr za šest či sedm procent, si za to může sám. Lepší sazbu si totiž mohl zajistit s předstihem již předloni, v době před růstem úroků na aktuálně nejvyšší úrovně od 90. let, říká finanční expert Newstreamu Zdeněk Pečený.
Měnový výbor švýcarské centrální banky (SNB) zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,75 procenta. To je nejvyšší úroveň od října 2008. SNB se zvyšováním nákladů na úvěry snaží zpomalit vysokou inflaci, která přitom v květnu dosáhla 2,2 procenta a byla nejnižší v Evropě.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) znovu podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Sazba se naposledy měnila před rokem, kdy ji ČNB zvýšila o 1,25 procentního bodu na současnou úroveň. Bankovní rada také potvrdila závazek, že bude nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Zasedání bankovní rady ČNB dle očekávání nepřineslo pohyb se sazbami. Trhy vnímají červnové zasedání jako poslední, na němž dává smysl zvyšovat sazby. „Dá se očekávat, že už v průběhu léta klesne míra inflace natolik, že zvyšování sazeb nebude mít valný význam,“ komentuje analytik SAB Finance Tomáš Kudela.
Základní úroková sazba v Česku je od loňského června sedm procent poté, co ji bankovní rada ČNB zvýšila o 125 bazických bodů na na nejvyšší míru od roku 1999. Podobný způsob boje s rapidní inflací ve světě za poslední rok zvolilo více než osm desítek zemí, vyplývá z údajů centrálních bank. Některé země, jako například Turecko či Rusko, jdou ale opačným směrem. Podívejte se na přehled sazeb ve vybraných zemích světa.
Důvody pro zvýšení sazeb ČNB jsou nyní slabší než při posledním zasedání. Dá se proto nyní očekávat, že k růstu sazeb na červnovém zasedání ČNB nedojde a vysoce pravděpodobně tak bude sedm procent maximem repo sazby, píše ve svém komentáři Karel Růžička ředitel úseku Treasury Trinity Bank.
Inflační vlna, která se právě prohání Evropou, je mnohým stoupencům eura argumentem pro co nejrychlejší vstup do eurozóny. Upozorňují, že Česko vykazuje vyšší inflaci než většina zemí eurozóny, přestože muselo jít s úrokovými sazbami znatelně výše než právě eurozóna. Vždyť základní úroková sazba eurozóny nyní činí čtyři procenta, zatímco ta česká je už rok na úrovni sedmi procent. Inflace v Česku v květnu činila podle ČSÚ 11,1 procenta, kdežto v eurozóně jen 6,1 procenta.
Akcie ve Spojených státech ve čtvrtek zpevnily, indexy S&P 500 a Nasdaq uzavřely poblíž 14měsíčních maxim. Investoři se na základě hospodářských statistik přiklání k tomu, že americká centrální banka (Fed) se blíží ke konci svého agresivního zvyšování úrokových sazeb.
Evropská centrální banka (ECB) na svém dnešním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta.
V Evropské unii (EU) platí rozpočtová pravidla i krizové mechanismy, které mají zabránit katastrofickým scénářům ve vývoji veřejných financí členských zemí. Proto představa, že by nějaká země EU mohla zbankrotovat, je již nereálná, říká v rozhovoru pro Newstream exguvernér slovenské centrální banky Ivan Šramko, který působí i jako člen dozorčí rady Trinity Bank.
