Evropská centrální banka na svém čtvrtečním zasedání zvýšila základní úrok o čtvrt procentního bohu na 4,25 procenta. Rada guvernérů o zvýšení sazeb rozhodla už podeváté za sebou. Ponechala si však otevřené možnosti, zda bude potřeba úroky ještě zvýšit, čímž se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli.
Inflace se po 11 měsících v červnu vrátila na jednocifernou úroveň. A už v příštím roce se bude pohybovat kolem hodnoty inflačního cíle ČNB. Fialova vláda tak ještě do voleb bude moci vyhlásit, že inflaci porazila, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Inflace v Česku v červnu klesla na 9,7 procenta. Oznámil to Český statistický úřad. Pod deseti procenty byla inflace v Česku naposledy v lednu 2022, kdy činila 9,9 procenta.
Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v červnu zpomalil na tři procenta z květnových čtyř procent. Míra inflace klesla už dvanáctý měsíc za sebou a nachází se nejníže od března 2021. Vyplývá to ze zprávy amerického ministerstva práce.
Česká národní banka sníží úrokové sazby nejdříve v roce 2025, míní ekonom Národního institutu SYRI a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáš Havránek. Podle něj členové bankovní rady ví, že bude-li inflace kolem nuly nebo v mírném záporu, veřejnost jí to po období s dvoucifernou inflací nebude vyčítat. Toto vědomí je tak silné a potřeba obnovit důvěryhodnost instituce tak urgentní, že snížení sazeb je v letošním roce vyloučené a v roce následujícím nepravděpodobné, uvedl Havránek.
Polská centrální banka oficiálně ukončila cyklus zpřísňování měnové politiky a v září by mohla přikročit ke snížení úrokových sazeb. Uvedl to guvernér banky Adam Glapiński. Centrální banka předloni v říjnu zahájila zvyšování úrokových sazeb ve snaze omezit inflaci. Ke zvýšení úroků přikročila celkem jedenáctkrát, naposledy loni v září. Od té doby drží základní sazbu na 6,75 procenta.
Kdo nyní musí refinancovat hypoteční úvěr za šest či sedm procent, si za to může sám. Lepší sazbu si totiž mohl zajistit s předstihem již předloni, v době před růstem úroků na aktuálně nejvyšší úrovně od 90. let, říká finanční expert Newstreamu Zdeněk Pečený.
Měnový výbor švýcarské centrální banky (SNB) zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,75 procenta. To je nejvyšší úroveň od října 2008. SNB se zvyšováním nákladů na úvěry snaží zpomalit vysokou inflaci, která přitom v květnu dosáhla 2,2 procenta a byla nejnižší v Evropě.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) znovu podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Sazba se naposledy měnila před rokem, kdy ji ČNB zvýšila o 1,25 procentního bodu na současnou úroveň. Bankovní rada také potvrdila závazek, že bude nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Zasedání bankovní rady ČNB dle očekávání nepřineslo pohyb se sazbami. Trhy vnímají červnové zasedání jako poslední, na němž dává smysl zvyšovat sazby. „Dá se očekávat, že už v průběhu léta klesne míra inflace natolik, že zvyšování sazeb nebude mít valný význam,“ komentuje analytik SAB Finance Tomáš Kudela.
Základní úroková sazba v Česku je od loňského června sedm procent poté, co ji bankovní rada ČNB zvýšila o 125 bazických bodů na na nejvyšší míru od roku 1999. Podobný způsob boje s rapidní inflací ve světě za poslední rok zvolilo více než osm desítek zemí, vyplývá z údajů centrálních bank. Některé země, jako například Turecko či Rusko, jdou ale opačným směrem. Podívejte se na přehled sazeb ve vybraných zemích světa.
