Americký Federální rezervní systém (Fed) se rozhodl nezvýšit úrokové sazby a nechat je na dosavadní úrovni. Sazby přitom zvedl desetkrát v řadě. Fed ale naznačil, že se přiklání k jejich zvýšení příští měsíc, pokud se ekonomika a inflace více neochladí.
Průměrná sazba hypoték na počátku června nepatrně klesla na 6,30 procenta z květnových 6,32 procenta. Vrátila se tak na dubnovou úroveň. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě údajů k pátému pracovnímu dni každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
Česko není v rozvratu, zato ale ve mzdově-inflační spirále prý už ano. A to je akutnější problém než deficitní veřejné finance, komentuje debatu k tempu zadlužování České republiky hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Zpomalení růstu americké ekonomiky v prvním letošním čtvrtletí ale bylo mírnější, než činil odhad.
Podle prohlášení členů bankovní rady budou trhy muset přehodnotit svoje dosavadní výhledy na vývoj sazeb. Dříve se očekávalo, že první pokles sazeb by mohla ČNB odhlasovat už v průběhu prvního letošního pololetí. Ale. Dosavadní vývoj naznačuje, že inflace nebude klesat dostatečně rychle a inflační tlaky ze strany mezd neopadávají dostatečným tempem, komentuje současný vývoj analytik SAB Finance Tomáš Kudela.
Česko se už dostalo do mzdově-inflační spirály, varuje člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub. Podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy to znamená, že zkrocení inflace si vyžádá delší čas a napáchá větší ekonomické a sociální škody.
Manipulace s mezibankovními úrokovými sazbami v době vrcholící finanční krize v roce 2008 byla podle médií hlubší, než se dosud uvádělo. Britský list The Times v pondělí na základě čerstvých důkazů zveřejnil nové poznatky, které ukazují, že manipulaci s klíčovými sazbami LIBOR a EURIBOR koordinovaly vlády a centrální banky západních zemí, aby na trhu uměle obnovily klid.
Inflace je v globálním měřítku na ústupu, měnové autority si však ještě nemohou zcela oddychnout. Alespoň ty prozíravé se budou mít prozatím na pozoru. Do poklesu přechází část cen souvisejících s nabídkovou stranou, avšak poptávková inflace se může ještě přihlásit o slovo. Tu obvykle krotí utažená měnová politika, která se manifestuje například kladnou reálnou úrokovou sazbou nebo snížením množství peněz v ekonomice. Analytik J&T David Havrlant ve svém komentáři pro Newstream shrnuje, v jaké pozici jsou na této křižovatce tři ekonomiky.
Šestice největších tuzemských bank, které budou za letošní rok platit daň z mimořádných zisků, vydělala v prvním čtvrtletí 2023 celkem 14,8 miliardy korun. Ve stejném období loni to bylo 15,6 miliard korun. Vyplývá to z výsledků bank. Hlavním důvodem snížení zisku o 800 milionů je podle analytiků meziroční pokles čistých úrokových výnosů, který zasáhl většinu bank. Mohlo k tomu mírně přispět i zavedení daně z neočekávaných zisků, dodali.
Meziroční inflace by do tří měsíců měla klesnout pod deset procent. Trend jejího postupného poklesu podle něj začal v únoru, kdy klesla na 16,7 procenta. Na dnešním setkání se studenty na Vysoké škole ekonomické v Praze to řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. V dubnu inflace činila 12,7 procenta.
Vládou představený úsporný balíček může být ve finále jedním z důležitých argumentů, proč na červnovém zasedání bankovní rady nakonec mohou zůstat úrokové sazby stabilní, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. Z posledního zasedání bankovní rady totiž vyplynulo, že trojice jestřábů hlasujících pro vyšší sazby (shodně s poslední prognózou) nepředpokládala, že se vláda k přijetí výraznějšího úsporného balíčku odhodlá.
