Nedávnou „medvědí rallye“ vystřídaly poklesy a volatilita. Obavy o ekonomický růst v Evropě a USA, pravděpodobný další růst úrokových sazeb v příštím měsíci a příliv negativních makro dat měly vliv na obchodování v týdnu. Z pohledu indexu S&P 500 se trhy ocitly i kolem 4100 bodů. A jaké události měly největší dopad na akcie?
V americkém horském letovisku Jackson Hole začíná každoroční sympozium centrálních bankéřů, hlavní řeč bude mít v pátek šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Investory zajímá především jeho názor na inflaci a na další zvyšování úrokových sazeb. Letošní ročník je 45. a zaměří se mimo jiné i na přetrvávající dopady pandemie COVID-19.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes přesáhla 300 eur za megawatthodinu (MWh). Ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září dopoledne vykazovala růst o více než šest procent skoro na 316 eur (7792 korun) za megawatthodinu. V předchozích dvou dnech byla přitom poměrně stabilní. Dražší byl zemní plyn jen bezprostředně po vypuknutí války na Ukrajině.
Platy ve veřejném sektoru jsou dlouhodobě polem, na němž se ekonomové střetávají s politiky. Ještě před pár měsíci se vzácně shodli, že platy v těžkých dobách nelze zvedat. Tomu je ale nyní konec. V ještě těžších dobách jde evidentně ekonomická logika stranou a převládá logika politická. Ta se ale brzy projeví na dalším růstu inflace.
O takzvané dani z neočekávaných zisků, které se říká také válečná daň, by měla vláda rozhodnout do 10. září. Zbyněk Stanjura postupně odkrývá její detaily. Na koho dalšího padne?
Dva nejvyšší představitelé České republiky se po delší době sešli v Lánech. Hlavní téma? Energetická krize, která stále drtivěji dopadá na občany i firmy. Došlo ale i na podporu Ukrajiny nebo na kontroverzního šéfa civilní rozvědky Petra Mlejnka.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil zvýšit platy o deset procent části lidem zaměstnaným ve veřejném sektoru. Kdo přidáno dostane, a kdo si naopak bude muset počkat?
Rusko prožívá největší exodus obyvatel od rozpadu Sovětského svazu před třiceti lety. A co hůře – ze země vycestovaly až čtyři miliony převážně mladých a vzdělaných lidí, nejen kvůli práci, ale i nesouhlasu s ruskou invazí na Ukrajině a současnému stavu ruské společnosti, napsal server Fortune.
Euforie pomalu vyprchává, zlepšující se data se vyskytují poskrovnu a o slovo se hlásí energetická krize. Obavy z dopadů (recese v příštím roce) vysokých cen energetických komodit dopadají na trhy. Z pohledu indexu S&P 500 jsme se dokonce vrátily na úroveň blíže 4200 bodů. A jaké byly hlavní události minulého týdne? A co nyní probíhá na energetických trzích? Přinášíme tradiční výběr klíčových událostí, které zatřásly trhy, očima hlavního ekonoma obchodníka s cennými papíry Colosseum Kryštofa Míška.
V Německém parlamentu se rozhořel boj o smysl protiruských sankcí. Vše rozpoutal poslanec strany Levice Sören Pellmann, který vládu interpeloval kvůli přílišným dopadům protiruských sankcí na německé domácnosti a průmysl.
Dodávky ruského plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. Oznámila to ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml.x
Prezident Petr Pavel: Média veřejné služby by neměla být závislá na vůli vlády. Česko by podle prezidenta mělo mít takový model, který zajistí maximální nezávislost a předvídatelné financování, které je střednědobé. Žádné veřejnoprávní médium nemůže fungovat z roku na rok, uvedl.
